Markéta Šichtařová: Evropa jako mocnost skončila

Vlastně v pozadí zrodu Threads stojí jeden příběh. Zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg přišel s touto aplikací i proto, aby přímo konkurovala Twitteru, který nyní vede jiný technologický vizionář Elon Musk.

Technologický svět je o inovacích, o schopnosti zaujmout, dynamicky se mění. Technologické rádoby monopoly nejsou ani omylem tak stabilní a neotřesitelné, jako si mnozí myslí v době jejich největší slávy – vzpomeňte Nokia. Rozhodně tedy neplatí, že Twitter tu je už řadu let, a proto nemůže být poražen. Naopak. Twitter si dost možná ublížil experimenty se zaváděním limitu pro zobrazovaný počet příspěvků. Navíc Twitter přišel s tříděním uživatelů do skupin na ověřené uživatele, neověřené uživatele a uživatele s nově založeným neověřeným účtem. S ohledem na to pak zavedl limity pro zveřejňované příspěvky. A tak z Twitteru odcházejí uživatelé. Konkrétně od října loňského roku, kdy byl Twitter odkoupen Muskem, zaznamenala společnost Twitter téměř 50% pokles tržeb z reklamy. Holt ne každý je tak nadšen omezením cenzury a zvýšením svobody slova na Twitteru jako já – zmíněné limity jsou pro mnoho uživatelů přednější.

Threads přitom cílí přímo na bolavé místo Twitteru. Zuckerberg tvrdí: „Měla by existovat aplikace na veřejnou diskuzi, která bude mít více než jednu miliardu uživatelů. Twitter měl šanci, ale selhal.“ A čísla říkají, že Threads je opravdu prozatím nejrychleji rostoucí sociální sítí. V úvodu července dosáhla po spuštění sto milionů uživatelů za pouhých pět dní. V současnosti má již více než 150 milionů stažení. Nebezpečně se tak blíží počtu uživatelů Twitteru, kterých by mělo být okolo 200 milionů. To znamená, že Threads už nyní přímo konkuruje Twitteru a další trend je zřejmý – Threads Twitter překoná.

Kdo nechce být out, měl by Threads rychle vyzkoušet. Jenže – minimálně pro Evropany mám špatnou zprávu. V Evropě síť Threads zatím není k dispozici – firma totiž vyhodnocuje unijní regulaci sdílení dat mezi novou platformou a sítí Instagram. To znamená dvě nepříjemné zprávy:

Zaprvé evropská regulace je pro technologické firmy tak nepříjemná, že se v budoucnu dvakrát rozmyslí, než na evropský trh vstoupí. To povede (a už vede) k technologickému zaostávání starého kontinentu.

Za druhé je tu ekonomická stránka věci. Dříve bylo nemyslitelné, aby nějaká společnost s globálním dosahem nechtěla své produkty co nejdříve nabídnout v Evropě. Evropa měla vizitku bohatého regionu se stabilním podnikatelským prostředním a dobrou vymahatelností práva. Jenže ti už dávno v očích zámořských společností neplatí. Naopak.

Pokud bude trend silné evropské regulace pokračovat, v budoucnu se budou Evropě obloukem vyhýbat nejen technologické firmy, ale také i firmy z jiných odvětví. Ostatně už dnes to vidíme velmi bolestivě u farmaceutických firem; právě komplikovaná a drahá nutnost registrace zahraničních firem a jejich léčiv na evropském trhu navzdory registraci v jiných zemích, třeba v USA, je jednou z příčin chybějících léků. Firmy cítí, že ekonomika evropských zemí se s přispěním Bruselu mění z tržní na dotační. Asijské trhy a nakonec i Jižní Amerika či Afrika představují pro řadu firem větší potenciál než Evropa.

Evropa jako mocnost už skončila. Nyní už jen žije z podstaty. Zničila svůj volný trh. A tím zničila šanci na své bohatství. Až bohatství vytvořené v minulosti projí na sociálních dávkách a veřejných dluzích, zjistí, že ekonomicky je v čudu. Možná si bude ještě chvíli zkoušet hrát na rádoby zelenost, ale moc dlouho ne – kde je relativní chudoba vůči zahraničí, tam jsou jiné starosti než údajné zachraňování planety.