Luděk Eliáš

Život

Během druhé světové války nedokončil studium na reálném gymnáziu ve Slaném, v roce 1942 byl spolu s rodiči z rasových důvodů internován v terezínském ghettu, poté deportován a vězněn v koncentračních táborech Osvětim a Sachsenhausen.^[2] Po skončení války bez odborné průpravy nastoupil hereckou dráhu v průběhu vojenské základní služby v AUS VN (1945–1947),^[3] následně získal krátkodobá angažmá na scénách tehdejších oblastních divadel ve Slaném (1947–1948) a Písku (1948–1949),^[4] v letech 1950–1955 byl hercem a režisérem v Krajském oblastním divadle České Budějovice.^[5]

Od roku 1956 patřil ke kmenovým hercům a režisérům Divadla Petra Bezruče v Ostravě^[4] (1962–1966 stál v jeho čele ve funkci ředitele),^[6] v ostravském studiu Čs. televize zastával pozici vedoucího umělecké redakce, moderátora, dramaturga a scenáristy (1966–1970).^[4] Po 21. srpnu 1968 patřil k protagonistům svobodného necenzurovaného televizního a rozhlasového vysílání realizovaného z improvizovaného studia na vysílači v Ostravě-Hošťálkovicích, které bylo za dramatických okolností 28. srpna ukončeno jeho obsazením okupačními jednotkami.^[7] V následném období tzv. normalizace byl z politických důvodů z dosavadního zaměstnání propuštěn, vrátil se k herecké práci na svou mateřskou scénu, kde působil i po svém odchodu do důchodu (1980) až do druhé poloviny osmdesátých let 20. století. Vedle divadelní a televizní činnosti herecky spolupracoval s filmem a ostravským studiem Čs. rozhlasu (zde také činný jako autor rozhlasových her a scénářů dramatických pořadů).^[5]

O jeho životních osudech natočil režisér Petr Lokaj televizní dokument Osud č. A2026 (2008),^[8] v roce 2012 se stal pátým laureátem Ceny Jaromíra Šavrdy^[9] za svědectví o totalitě, kterou uděluje občanské sdružení PANT u příležitosti Dne lidských práv. Portrétní dokument s názvem Holocaust v životě Luďka Eliáše režisérek Kláry Řezníčkové a Moniky Horsákové (součást cyklu výukových filmů Sami proti zlu vyrobený studenty Audiovizuální tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě) získal spolu s dalším snímkem o Janu Zajícovi 1. cenu v sekci Člověk a společnost na mezinárodním filmovém festivalu Ekofilm (2012).^[10] Jeho příběhu se (vedle osudů Michala Salomonoviče a Věry Andrysíkové) věnuje také dokument s názvem Holocaust v Čechách a na Moravě (režie: Monika Horsáková a Klára Řezníčková).

Ocenění

• Ostravský Senior roku (2010)
• Cena Jaroslava Šavrdy (2012)
• Paul Harris fellow (ocenění Rotary klubu, 2017)
• Čestný občan Ostravy (2017)

Divadelní role, výběr

Krajské oblastní divadlo České Budějovice

• 1949 J. K. Tyl: Strakonický dudák, Kuba, režie Karel Konstantin
• 1949 W. Shakespeare: Mnoho povyku pro nic, Borachio, režie Karel Konstantin
• 1950 J. K. Tyl: Bankrotář, Burián, režie Karel Lhota
• 1950 Guy de Maupassant, Fritz Hochwälder (dramatizace): Tlustý anděl z Rouenu, Loiseau, režie Jiří Koldovský
• 1951 Herb Tank: Vzpoura na lodi Mackey, kapitán, režie Ilja Burian
• 1952 N. V. Gogol: Ženitba, Štěpán, režie Vasilij Vasiliev
• 1953 K. Čapek: Matka, Kornel, režie Karel Hlušička
• 1954 W. Shakespeare: Hamlet, Osrik (alternace Jiří Lír), režie Miroslav Macháček
• 1955 B. Jonson: Lišák Volpone, notář, režie Karel Hlušička

Divadlo Petra Bezruče Ostrava

• 1957 A. N. Afinogenov: Mášenka, Leonid, režie Vilém Kyzlink
• 1959 J. K. Tyl: Tvrdohlavá žena, Ezechiel, režie Jan Kačer
• 1960 L. Aškenazy: Host, děda Remunda, režie Evžen Němec
• 1960 A. Jirásek: Filosofská historie, Roubínek, režie Evžen Němec
• 1961 B. Brecht: Svatá Johanka z jatek, Mauler, režie Evžen Němec
• 1962 N. R. Nash: Hrst ohně, Manuel, režie Ladislav Vymětal
• 1962 B. Brecht: Kavkazský křídový kruh, Azdak, režie Jan Kačer
• 1963 J. Topol: Konec masopustu, Král, režie Saša Lichý
• 1964 F. Dürrenmatt: Romulus Veliký, titulní role, režie Saša Lichý
• 1965 K. Čapek: Loupežník, Profesor, režie František Laurin
• 1970 J. Gay, Saša Lichý (adaptace): Žebrácká opera, Práskač, pan Dukát, režie Saša Lichý
• 1971 J. Drda: Dalskabáty, hříšná ves aneb Zapomenutý čert, Trepifajksl, režie František Čech
• 1972 G. B. Shaw: Pygmalion, plukovník Pickering, režie Pavel Hradil
• 1973 A. N. Ostrovskij: Rváč, Dolinik, režie Pavel Palouš
• 1974 J. Anouilh: Julian, Tonton, režie Josef Janík
• 1975 A. Franková, Frances Goodrichová, Albert Hackett (dramatizace): Deník Anny Frankové, Jan Dussel, režie Pavel Palouš
• 1976 Ede Szigligeti: Liliomfi, Schwarze, režie Josef Janík
• 1977 Molière: Scapinova šibalství, Argant, režie Pavel Pecháček
• 1978 C. Goldoni: Sluha dvou pánů, Brighella Sciucalegrand, režie Saša Lichý
• 1980 Jevgenij Švarc: Nahý král, král-ženich, režie Ladislav Knižátko
• 1986 Mark Twain, Pavel Palouš (dramatizace): Dobrodružství Huckleberryho Finna, Silas (j. h.), režie Pavel Palouš
• 1987 Guy de Maupassant, Zdeněk Kaloč (dramatizace): Miláček, Norbert de Varenne (j. h.), režie Zdeněk Kaloč

Státní divadlo Ostrava

• 1967 A. K. Tolstoj: Smrt Ivana Hrozného, Godunov j. h., režie Radim Koval
• 1984 W. Shakespeare: Richard II., lord Willoughby j. h. (alternace Ivan Dědeček), režie Radim Koval

Divadelní režie, výběr

• 1949 V+W: Balada z hadrů, Krajské oblastní divadlo České Budějovice
• 1950 Leonid Nikolajevič Pachmanov: Neklidné stáří (spolurežisér Joan Brehms), KOD České Budějovice
• 1950 Oskar Batěk: Pohádka o písmenkách, KOD České Budějovice
• 1951 Alexandr Simukov: Vrabčí hory, KOD České Budějovice
• 1952 J. K. Tyl: Jan Hus (asistent režie), KOD České Budějovice
• 1958 V. Katajev: Na obzoru plachta bílá, DPB Ostrava
• 1958 Michail Šatrov: Čisté ruce, DPB Ostrava
• 1962 H. Ch. Andersen, F. Pavlíček (dramatizace): Slavík, DPB Ostrava
• 1966 Arthur Fauquez, Luděk Eliáš (dramatizace): Souboj s časem, Severomoravské divadlo Šumperk

Filmografie

Film

Televize

Odkazy

Reference

• Divadelní noviny, Zemřel Luděk Eliáš
• Luděk Eliáš vzpomíná na Terezín a osvětimský lágr [online]. Moderní-Dějiny.cz. Dostupné online.
• Miloš Fikejz: Český film : herci a herečky I, s. 245.
• Fikejz, s. 246.
• Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, s. 239.
• Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy 1, s. 214.
• Luděk Eliáš – Život po táboře [online]. Moderní-Dějiny.cz. Dostupné online.
• Osud č. A2026 [online]. Česko-Slovenská filmová databáze. Dostupné online.
• Cena Jaromíra Šavrdy [online]. Občanské sdružení PANT. Dostupné online.

Literatura

• Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 127, 291, 292.
• Divadlo Petra Bezruče. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. upr. a rozš. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 214.
• Kolektiv autorů: Divadlo Petra Bezruče 1945–1970. Ostrava : DPB, 1970. 81 s.
• Luděk Eliáš. In Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek : A–L. 2. upr. a rozš. vydání. Ostrava : Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 239.
• FIKEJZ, Miloš. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 245–246.
• KNIŽÁTKO, Ladislav a kol. Divadlo Petra Bezruče 1945–1975. Ostrava : DPB, 1975. 60 s.

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Luděk Eliáš
• Luděk Eliáš v souborném katalogu Akademie věd ČR
• Luděk Eliáš v Česko-Slovenské filmové databázi
• Luděk Eliáš ve Filmové databázi
• Luděk Eliáš na Kinoboxu.cz
• Luděk Eliáš v Internet Movie Database (anglicky)
• Luděk Eliáš v cyklu Ostravské stopy na portálu iDnes.cz
• K devadesátým narozeninám Luďka Eliáše na stránkách Českého rozhlasu
• K devadesátým narozeninám Luďka Eliáše na stránkách České televize
• FALTÝNEK, Vilém. Luděk Eliáš : Orální historie – Rozhovory s osobnostmi českého divadla [online]. Divadelní ústav, září 2016 [cit. 2017-02-12]. Dostupné online.
• Vzkaz Luďka Eliáše na stránkách České televize
• Babylon – Luděk Eliáš na stránkách České televize