Vládní politiky nebaví sněmovní obstrukce, změní pravidla hry
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
15.2.2023
Vládní pětikoalici došla trpělivost s mnohahodinovými diskuzemi, které v Poslanecké sněmovně pravidelně provázejí projednávání sporných návrhů zákonů. Předsedkyně dolní komory Markéta Pekarová Adamová deníku Echo24 sdělila, že jednou z jejích priorit je teď změnit jednací řád sněmovny tak, aby se mohlo hlasovat efektivněji. Poslanci mají čekat omezení přednostních práv, prodloužení jednací doby, nebo úpravu interpelací. Naposledy se vládní a opoziční zákonodárci nepohodli u změny výběru členů mediálních rad, ještě větší střet se očekává u schvalování korespondenční volby.
Při poslední schůzi zabraly snahy poslanců z hnutí ANO a SPD o změny programu dnešního posledního jednacího dne i s hlasováním více než 3,5 hodiny. Proto jsou podle Pekarové nutné změny. „Obstrukce jsou legitimní, ale měly by být využívány k blokování jedné dvou priorit, které opozice má, a ne k blokování všeho. Pak už legitimitu postrádají,“ uvedla šéfka sněmovny.
Změny dostal na starost tým pod vedením místopředsedy komory Jana Bartoška (KDU-ČSL), který má jednat napříč spektrem. „SPD se vyjádřilo, že žádné změny nechce, a hnutí ANO i přes opakované žádosti nedodalo ani čárku. To znamená, že v dohledné době svolám jednání pětikoalice, protože ta míra destrukce, kterou přináší opozice je enormní,“sdělil redakci.
Podle něj je ve hře omezování přednostních práv předsedů, řečníkům hrozí zkrácení časů, naopak se má prodloužit projednávání zákonů v posledním třetím čtení, které je nyní stanoveno pouze na středu a pátek do 14 hodin. „Jde také o úpravu interpelací, které by byly pokaždé od osmi do devíti s předem stanovenými třemi ministry,“ vysvětluje Bartošek.
Opozice: Nemůžeme prosazovat naše témata
Podle předsedkyně klubu ANO Aleny Schillerové opozice nemůže uplatňovat svá práva. Poukazovala na to, že koaliční zástupci si stěžují na to, že opoziční poslanci se snaží dostat na schůze svá témata, a odkazují právě na interpelace, na něž ale členové vlády podle Schillerové nechodí. „Považuji to za skandál,“ prohlásila během poslední schůze.
Boj se čeká u změny voleb
Opozice v podobě ANO a SPD běžně obstruuje u legislativy, která by ji mohla nějakým způsobem znevýhodnit. Typickým příkladem je institut korespondenční volby, protože opoziční zákonodárci tuší, že v zahraničí mají jen minimum voličů. Kupříkladu Petr Pavel by byl zvolen prezidentem už v prvním kole voleb hlavy státu, pokud by hlasovali jen Češi pobývající v zahraničí. Získal od nich zhruba 56 procent hlasů.
O korespondenční volbě se nicméně bude hlasovat podle starého řádu. „Vzhledem k tomu, že rokování o změnách jednacího řádu stále pokračují spíš předpokládám, že zmíněné zákony projednáme podle současných pravidel,“ myslí si místopředsedkyně Věra Kovářová (STAN). Pekarová Adamová už avizovala, že je sporné zákony odhodlaná sněmovnou protlačit, i kdyby si poslanci měli do práce nosit spacáky.
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/02/KOP848dd4_alllivesmatter.jpeg5791030Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-02-16 09:06:542023-02-16 09:19:28Vládní politiky nebaví sněmovní obstrukce, změní pravidla hry
V Berlíně se opakují zfalšované volby z roku 2021. V českých režimních mediích o tom není ani slovo. Tohle je ten boj proti „dezinformacím“?
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
12.2.2023
po celém Berlíně opakované volby do zemského parlamentu, okresů a částečně i do spolkového sněmu. Ty původní z roku 2021 totiž soudy pro rozsáhlé volební manipulace a podvody ze strany liberálně demokratického režimu musel zrušit. Rozsah tehdejších volebních „nesrovnalostí“ rozuměj podvodů a falšování byl tak obrovský, že už to bylo moc i na prorežimní media a soudy. O co tenkrát šlo?
Jen pár příkladů, v řadě volebních místností nebyly k dispozici volební lístky opozice, nebo byly volební lístky opozice roztržené a tedy následně prohlášené za neplatné. Jinde zase na čas zavřeli volební místnosti a když se vytvořila velká fronta, tak odmítli nechat lidi odvolit. V některých okrscích byla volební účast třeba i 150%. Jistě nikoho nepřekvapilo, že v těchto liberálně demokratických volbách zcela „zvítězily“ strany establishmentu.
Falšování voleb v liberálních demokraciích je dnes standardem a jediným prostředkem, jak se vládnoucí režim dokáže udržet u moci. USA, Rakousko, Německo (opakovaně( a koneckonců i podivné poslední parlamentní volby, kdy strany SPOLU náhle získaly mnohem více procent, než měli ve volebních odhadech od agentur, které jim vždy přidávaly.
Jedna věc českého a slovenského čtenáře jistě nepřekvapí. O těchto opakovaných volbách nenajde v českém oficiálním mainstremu ani slovo. Jediné informace o této nepochybně velmi významné události u sousední velmoci najde čtenář na alternativních mediích jako www.ceskavec.com a Volný blog. Není divu, že je chce režim zakázat a jejich šiřitele zavírat do vězení. Čeho se síly zla po celá staletí bojí nejvíc, je pravda!
Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolný příspěvek, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování ! Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE: https://volnyblog.news/podporit-provoz-volny-blog-cz/
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/02/zetel.jpeg337555Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-02-13 15:56:382023-02-13 15:56:38V Berlíně se opakují zfalšované volby z roku 2021. V českých režimních mediích o tom není ani slovo. Tohle je ten boj proti „dezinformacím“?
Co čeká Čechy. Chudoba, placené zdravotnictví, cenzura, represe, totalita a nejspíš válka…
28.1.2023
ČESKO: Až se dneska tady v Americe vyspíme, tak Češi už budou znát nového prezidenta. Není úplně důležité zda se jím stane agent Pávek, či Bureš. Já osobně jsme si skoro jist Pávkem, protože síly, které ho prosazují, ovlivňují volby tady v Americe již několik let. Ale to není důležité.
Důležité je, co nyní nastane u nás ve staré vlasti. Co čeká Čechy, tisíciletý historický národ v srdci Evropy?
Zcela jistě řízená chudoba, ta je už realitou a bude jen akcelerovat prostřednictvím nových daní (nemovitosti atd.) a uměle zvyšované inflace, dojde k odstranění bezplatné zdravotní péče (pro imigranty bude ale dál zdarma), k dalšímu zredukovaní kvality školství (ukrajinizace). Opět se rozjede masová imigrace z Afriky a Asie a to již zcela otevřeně. Na poli svobody slova dojde k prudkému omezení občanských svobod a nastolení otevřených represí – zkrátka liberálně demokratická totalita ve vší parádě. Část společnosti u toho bude hýkat nadšením, Obzvlášť mládí lidé na universitách humanitního směru, sice jim prudce poklese životní úroveň a kvalita života, ale oni budou jásat, jak se uskromňují pro klima, Ukrajinu, LGBT, uprchlíky atd. Že se to týká i jejich rodičů a prarodičů, jim bude jedno.
Bohužel Čechy navíc čeká velmi pravděpodobně přímé zapojení do konfliktu USA proti Rusku. Už nepůjde pouze o dodávky zbraní zdarma, půjde o vyslání vojáků odvedenců na Ukrajinu. Mnoho z nich se už nikdy nevrátí, nebo se vrátí jako mrzáci.
Z medií se jim budou posmívat lidé jako Fiala, Rakušan, Němcová, Pojar, či Klíma, těch se chudoba a špatné zdravotnictví a školství týkat nebude, Jejich synové nepůjdou do války ale schovají se někde v cizině, cizí pasy už dávno mají. Nebo jim otcové zajistí výjimku.
Není ale potřeba propadat zoufalství. Pokud se Češi dokáží masově zmobilizovat a tohle vše odmítnout, tak se ještě mohou zachránit. Bohužel už to nebude možné bez velkého sociálního konfliktu. Volby nic změnit nemohou, ty má cizina pod plnou kontrolou. Začněte se na ten konflikt připravovat, jinak vás fyzicky zlikviduje druhá strana.
Jak pravil jeden z otců zakladatelů, „pokud má přijít válka, ať přijde co nejdříve….“ (shall it mean war, than it comes)
KOMENTÁŘ: Největším poraženým voleb jsou fandící (fanatičtí) novináři
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
31.1.2023
Fotka jednoho kolegy-novináře vyšla v pondělí (asi) náhodou v Lidových novinách. Slaví na ní s pivem a širokým úsměvem, euforicky připíjí. U ní všeříkající popisek: „Radost ve štábu generála Pavla“. Mají novináři právo fandit? Nemají. Fandí? Fandí. Jako zběsilí. Respektive část z nich. Víc a víc. A letos během prezidentských voleb také, jako nikdy jindy. Velká ostuda našeho povolání, kterou si často vůbec neuvědomujeme.
Křepčení, radost, emoce. To k vítězství „vašeho” kandidáta patří. Není ale úplně šťastné tohle všechno dělat veřejně, když jste novinář. Politický novinář. Jen na sociálních sítích jsem zaznamenal tolik žurnalistického fandění Petru Pavlovi, že by se z toho dala udělat sama o sobě kampaň.
Už po prvním kole ve štábu SPD spontánně a nadšeně zatleskala část novinářů poté, kdy Petr Pavel přeskočil Andreje Babiše a skončil první. „Strašná ostuda,“ psal mi odtud zkušený kolega, který sice rozhodně nemá probabišovské nebo okamurovské názory, ale nikdy nikomu nefandil.
Druhé kolo pak už naprosto odšpuntovalo emoce. A nejen u aktivistických kolegů, kterých je víc a víc. Bohužel křepčili i zástupci médií, která dřív měla nadhled a na papíře či webu se snaží být politicky fér. Mladí, staří… Prostě rok od roku je to s naší objektivitou horší.
Trička s Havlem u volebních uren, s dovětkem „dobře to dopadne“, oslavy, připíjení, mnoho náznaků i přímých podpor z mediálního světa. I zkušení chlapi, kteří dělají ve vedení redakcí, se neudrželi, jeden z nich mi po kritice napsal, že prý mám rozlišovat „osobní“ a „novinářský“ názor, ale to prostě nejde, v době sociálních sítích jsou to spojené nádoby.
Myslím, že svůj názor a pohled na svět má každý z nás novinářů. A je dobře, že jsou pestré. Nestrannost neexistuje. Každé médium je názorově zabarvené. Ano. Ale konkrétní personální podpora? To je prostě špatně.
Můžeme si samozřejmě zároveň položit otázku, kdo ještě spadá pod označení „novinář”. Protože někteří už jsou spíše opravdu hybridní internetoví aktivisté, co umějí psát nebo mluvit (a často ani to ne) na všechny strany, AntiBabiš i ProBabiš atd., samozřejmě. Spousta divných lidí se považuje za novináře. Ale jsou jen divní.
Důvěra v média je nižší a nižší
No, a o trapné vítězné tiskové konferenci, kde už se neudržel vlastně vůbec nikdo a byla to taková hezká česká hromadná veselka, vrcholící novinářským připíjením Pavlovi, radši ani nemluvím.
Jenže tu tiskovku viděly miliony lidí. A ne všichni volili Pavla. A – mimo jiné – viděli také kritické rozdíly mezi milými dotazy na Pavla a v podstatě neustálým grilováním Babiše (i po prohře). Zvláště od novinářů, se kterými má expremiér většinou dlouhodobý osobní problém. Sám šéf ANO je ale samozřejmě rád na tiskovce vyvolal, aby následně vypadal jako chudáček. Udělali mu tím jen další službu.
Jasně, mediální prostředí ohnul hlavně Andrej Babiš sám, ať už tím, jak na novináře útočí, nebo tím, že má na média (ne)přímý vliv. Ale ohnul ho nejen on, sekundují mu všichni čeští miliardáři, kteří v poslední dekádě skoupili nevydělávající česká média a začali je využívat v mocenském boji s různorodými výstupy. Jen Babiš je jako aktivní politik nejvíc vidět. A je nejméně názorově stravitelný.
V mixu s covidem, který nechal na reputaci novinářů – chtě nechtě – šílené šrámy, je hromadné mediální politické aktivizování před prezidentskými volbami další mizernou zprávou.
Samozřejmě je důležité NAHLAS říct, že tu zůstává i nemalá část racionálních novinářů, kteří nad tím vším kroutí hlavou. Vědí, že musejí pískat absolutní rovinu. Nedat příležitost. Zvláště v této hysterické době.
Médiím ale zkrátka víc a víc chybí ten vzývaný řád a klid…
Důvěra lidí v média neustále klesá. Dříve ctnostné povolání je dnes plné opovržení. Protože část Čechů jednoduše vidí, komu novináři fandí a komu ne.
A co dělají tihle Češi? Uchylují se třeba do oněch temných koutů internetu, kde hledají svoji pravdu. Proto jsou tolik trendy alternativní média, proto lidé poslouchají na YouTube více či méně retardované samozvané vůdce, kteří jsou ve skutečnosti podivíni v exekucích. Proto lidé víc a víc dají na fake news – častokrát jim i chtějí věřit.
Novináři tleskají vítěznému Babišovi
A nakonec… Dokážete si v nadsázce představit, že by to celé bylo, nedej bože, naopak? Což se samozřejmě nikdy nestane. Ale hypoteticky. Pojďme na to:
V Lidových novinách (spadajících pod Agrofert) vychází po triumfu Andreje Babiše velká fotka kolegy-novináře, jak slaví s pivem, širokým úsměvem a euforicky připíjí na triumf šéfa ANO.
Ve štábu SPD někteří novináři tleskají Babišovi po prvním kole, že udržel vedení nad Pavlem a vyhrál.
Jiní novináři si před druhým kolem namísto Havla berou tričko s Macronem a na sociálních sítích ve stories v jasných náznacích říkají: „Bude líp a nebude válka!” A na vítězné tiskové konferenci Andreje Babiše pak křepčí mluvčí Vladimír Vořechovský infantilně s většinou novinářů a všechno je nádherně pozitivní. Bublina praská, že je to slyšet až v Maďarsku.
Co by se pak strhlo třeba na mém oblíbeném farizejském Twitteru? Naprostá lavina znechucení. Ten kolega, co připíjel „Babišovi“, by skončil jako novinář, navždy ve škatulce, zatímco teď ho nikdo neřeší. Babišova mediální děvka na velkoformátové fotce „jeho” novin! Všichni radující se novináři by byli důkladně propráni správnými lidmi.
Ale naštěstí se tak dělo u „dobrého” Pavla, nikoliv „zlého” Babiše. Jasně, Pavel za sebou nemá kauzy, politickou kariéru plnou větší či menší špíny, nemá za sebou obvinění, soudy, je vnímán pozitivně, jako ten lepší z dvou kandidujících hrdinů socialistické práce, méně polarizující. Ok, vše chápu, ale vše má mít prostě jasnou míru.
Žurnalistika zažívá obrovskou krizi. Zkušení novináři často ztrácí soudnost pod tíhou svých nabývajících sledujících na Twitteru. A mladá generace už často vůbec neuvažuje nad nějakou objektivitou a nadhledem, na sociálních sítích vyrostla. A ty nikdy nebudou objektivní, vždy budou uzavřeny do virtuálních bublin.
Zároveň přece nikdo nechce být na sociálních sítích hejtovaný, takže náleží do správného koridoru moderního myšlení černobílých názorových zkratek. Je prostě jeden správný názor. Nazdar. Což média drtí. Strašně moc.
Dřív se všichni novináři s nadhledem sešli nad pivem a vysmívali se politikům. Nyní se spíš scházejí nad pivem se spřízněnými politiky a smějí se novinářům, kteří nemají stejný názor jako oni. Snad se to změní. Ale spíš to bude ještě horší.
Diamantový řez: Neuvěřitelná shoda poměrů volebních výsledků prezidentských voleb ve Francii, na Slovensku a teď i v Česku naznačuje děsivé spiknutí, anebo důsledek genetiky? Proč prezidentské volby, ve kterých vítězí kandidáti neoliberálních globalistů, končí výsledkem poměru, který vychází z obchodů s diamanty pro definici oválnosti diamantů? Západní společnost se transformuje u voleb podle diamantového řezu a poměr mezi neoliberály a konzervativci se prodlužuje stejně jako řezy diamantů! Co s tím má společného Lazare Kaplan jako obchodník s brilianty?
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Přestože prezidentské volby v ČR skončily a jejich výsledek potvrdil proces neoliberalizace a s ní spojené fašizace české společnosti, rozbouřená diskuse o volbách neutichá, a to především proto, že se začínají množit spekulace o podivnostech během voleb, kdy mnoho čtenářů nám do redakce shodně hlásí, že v jejich volebních okrscích, kde zasedali ve volebních místnostech během 2. kola prezidentské volby, byla atmosféra extrémně vypjatá a doslova nepřátelská vůči komukoliv, kdo by jenom náznakem vyjádřil podporu Babišovi. U voleb se prokázalo, nakolik je česká společnost rozštěpená, přičemž fašizace neoliberálních voličů překračuje už míru únosnosti.
Zuzana Čaputová přivezla do Prahy do volebního štábu Petra Pavla neoliberální zdravici
Voliči Andreje Babiše nás informovali o zážitcích z volebních místností, kde se vyhrožovalo voličům Babiše, v místnostech se vykřikovala protibabišovská hesla a lidé měli doslova až strach. Pravdou ale je, že český elektorát se za 5 let neoliberalizoval, přesně podle očekávání a zatímco v roce 2018 ještě těsně zvítězil Miloš Zeman jako kandidát konzervativního elektorátu, v roce 2023 již ale zvítězili neoliberálové, protože za 5 let od posledních voleb a hlavně po 2 letech covidového “začišťování” starší populace došlo k vymření podstatné části voličů Miloše Zemana. Naopak k volbám přišla brigáda liberálních prvovoličů a výsledkem je překlopení volebního elektorátu v ČR z konzervativní polohy do neoliberalismu. Jenže, jak se ukazuje, tento proces transformace probíhá stejně i v dalších zemích, a to podle neuvěřitelného matematického vztahu.
Volby prezidentů ve 3 zemích EU skončily diamantovými řezy
Jak si totiž záhy po volbách všimlo mnoho lidí, výsledný poměr mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem skončil poměrem 58% pro vítěze a 42% pro poraženého, drobné desetiny zde pro tento vztah zanedbáváme, protože nehrají roli. Jenže, úplně stejným poměrem skončily prezidentské volby i ve Francii v roce 2022 mezi vítězným Emmanuelem Macronem a poraženou Marine Le Pen.
A úplně stejným poměrem skončily prezidentské volby v roce 2019 i na Slovensku, kde stejným poměrem zvítězila Zuzana Čaputová nad Marošem Šefčovičem. Ve všech 3 případech získali vítězové shodně prakticky stejná procenta voličů, tedy vítěz okolo 58% a poražený okolo 42% hlasů voličů. Kdyby taková shoda proběhla ve dvou zemích, mohli bychom mluvit o náhodě, ale takováto shoda ve 3 zemích ukazuje na vzorec a nikoliv náhodu.
Diamantový řez v prezidentských volbách ve 3 zemích EU
Když nám lidé poslali do redakce tuto informaci, všiml jsem si jedné podivné souvislosti. Poměr mezi čísly 58 a 42 tvoří totiž tzv. Diamantový řez [1]. Přesněji řečeno, jedná se o jednu z tzv. Kaplanových konstant ve světě globalistů, kteří obchodují na burze v Antverpách s diamanty. Vztah mezi čísly 58 a 42 tvoří poměr 1,38 a toto je jedna z Kaplanových konstant oválnosti diamantů. Každý diamant oválného tvaru se řídi jednou z konstant tzv. oválnosti, což je desetinné číslo určující poměr delšího a kratšího průměru oválného diamantu.
Diamanty mohou mít poměry oválnosti od 1,3 až do 1,7 a mohou mít odchylky podle volby zákazníka. Lazare Kaplan stanovil, že oválný diamant má estetiku pouze v limitě od 1,3 do 1,7 a o estetice oválu existují nepřeberné počty diskusí klenotníků. Toto pravidlo se vztahuje pouze na oválné tvary diamantů. Pro kulaté diamanty, hranaté, trojúhelníkové a další platí jiní pravidla. A právě ve 3 zemích v poslední době proběhnou prezidentské volby s výsledky přesně podle Diamantového řezu.
Fenomén poprvé popsal německý filosof Hegel a Diamantový řez je jeho matematickým zpodobněním
Z hlediska matematiky jde o děsivý fenomén, protože populace západní civilizace se u voleb prezidentů štěpí na dvé skupiny antagonistů, mezi kterými osciluje poměr Diamantového řezu stanoveného židovským obchodníkem s diamanty z New Yorku Lazarem Kaplanem. Lazare Kaplan International je tradiční židovská firma z USA, jedna z vůbec nejstarších, která se zabývá výrobou, zpracováním a obchodem s diamanty.
Právě ona stanovila na trhu standard oválnosti, a proto poměry délka a šířky o poměru 1,3 až 1,7 se nazývají jako Diamantový řez, někdy rovněž jako Kaplanův řez nebo Kaplanův poměr. Nejoblíbenějším tvarem oválu jsou právě tvary okolo 1,38 až 1,50 označované jako přirozené ovály [2][3]. Proč se společnosti na Západě štěpí podle Diamantového řezu? Protože je to zakódováno v genomu populace! Je to přirozený, i když stále pro pochopení člověka děsivý fenomén, který je potřeba si vysvětlit.
Kaplanovy referenční poměry Diamantových řezů
Společnost podle německého filosofa Georga Hegela má dualistický charakter a je založena na antagonismu vlády a odporu, resp. hlavního proudu a protiproudu. Vztah mezi oběma silami je obvykle nevyrovnaný, jedna ze stran vždy převažuje, ale ne natolik, aby síly se vychýlily z určitého poměru. Proti větší síle působí síla menšiny, která větší síle brání získat větší sílu. Vývoj společnosti tak kopíruje geometricky ve 2D zobrazení model oválu. Šířka na ose X představuje silnější většinu, výška na ose Y zastupuje menšinu. Osa X definuje liberály, osa Y konzervativce. Pokud jsou obě síly stejně silné, tvoří na grafu kruh. Pokud nejsou stejně silné, tvoří ovál. A tento ovál zachovává určitý poměr.
Zfalšování voleb v USA nemá s neoliberalizací přirozených výsledků voleb v Evropě nic společného
Naprosto totožné výsledky poměrů prezidentských voleb z Francie, Slovenska a České republiky ukazují na Diamantový řez poměru 1,38 v současné chvíli v Západní populaci. Antagonistický vztah mezi dvěma duálními principy v rozštěpené společnosti se tak řídí Kaplanovým poměrem z hlediska indukovaného procesu transformace západní společnosti. Hodně lidí si myslí, že jde o spiknutí a domluvené falšování voleb podle stejného děsivého poměru, ale to tak bohužel není.
Říkám “bohužel” proto, že kdyby se ty volby falšovaly, byla by to ještě dobrá zpráva, protože by to znamenalo, že společnost je ještě zdravá a elity musí výsledky falšovat, aby dosáhly svého. Jenže společnost už dávno zdravá není. Minimálně ne ta, která chodí k volbám. Falšování voleb probíhalo pouze u voleb prezidenta USA v listopadu 2020. Tam totiž prokazatelně vyhrál volby Donald Trump, ale vítězství mu bylo ukradeno, a to tak, aby těsně vyhrál Joe Biden v klíčových státech. Podle hlasů voličů v USA (popular votes) vyhrál Biden nad Trumpem poměrem 1,09 [4], ale na hlasy volitelů zvítězil Biden už Diamantovým řezem v poměru 1,32 zaokrouhleně. Vidíte? Globalisté i v případě zfalšování voleb důsledně dbají na to, aby byl zachován Kaplanův poměr.
Takto se falšovalo pomocí poštovních hlasů v klíčových státech v USA, aby nevyhrál Donald Trump
V Americe jsme neviděli přirozený Diamantový řez popular votes napříč společností, a to hlavně díky tomu, že v USA procesu neoliberalizace brání 1. a 2. dodatek americké Ústavy. Ten první dává Američanům na svoji obranu do ruky svobodné slova, a ten druhý jim dává do ruky zbraň, kdyby to slovo nemělo účinek. Právě proto museli globalisté volby prezidenta v roce 2020 v USA cinknout všemi možnými technickými i netechnickými způsoby. Jenže tohle neplatí o Evropě, dámy a pánové. V Evropě neexistuje už dávno ani svoboda slova, a o tom právu na svobodné nošení zbraní není potřeba diskutovat. Neoliberální transformaci Evropy a přeprogramování a převýchově populace tak nic nebrání.
Kdo byl u voleb, tak viděl a slyšel tu fašizaci mezi lidmi na vlastní oči a uši. Po 34 letech je společnosti neoliberalizována, tedy minimálně ta, která rozhoduje volby
Na malých obcích jsou lidé ještě relativně normální, i když liberalizace doléhá i tam, ovšem města jsou tvrdě liberalizována a ukazuje se, že poměr mezi konzervativci a neoliberály se zvětšuje na bázi poměru Diamantového řezu. Je to přirozený vývoj v populaci vycházející z genetiky a z procesů konceptuálního řízení na 1. prioritě.
Jestliže globalisté působí na školství indoktrinací po dobu více jak 30 let v celé Evropě s cílem neoliberalizace, potom v jednotlivých zemích budou po čase podobné výsledky neoliberální transformace, které se budou podobat. A to velice přesně. A protože v evropských zemích je podobná porodnost, po uplynutí 30 let dojde k děsivému fenoménu podobných výsledků voleb, protože populace v zemích EU, která prošla za 30 let školstvím, byla indoktrinována stejně, což vede k podobnému přepisu do výsledků voleb. A tato populace si zvolila tohle.
A protože proces probíhá na 1. prioritě růstu nové generace a na bázi vymírání populace, začne v celé Evropě postupně docházet k transformacím podle Diamantového řezu, protože je to fenomén hegelovského dualismu založeného na principech proudu a protiproudu. Tyto dva principy vznikají působením eugenického záření na genom člověka ve společnosti v důsledku dlouhodobého vystavení populace tomuto záření.
Bylo by skvělé spoléhat se na to, že ty výsledky voleb byly zfalšovány, ale obávám se, že každý, kdo byl u voleb a viděl tu fašizaci voličů ve volebních místnostech na vlastní oči, muselo mu to ty oči otevřít. Lidská populace se řídí podobnými principy jako přírodní zákony, vyvíjí se podle určitého vzorce a neoliberalizace roste v populaci na základě Kaplanova poměru diamantového řezu a působení globalčiků na 1. prioritě na školství v celé EU. A ten poměr se bude postupně a lehce zvyšovat v následujících letech. Taková je realita.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/PetrFialaPetrPavel-700x394-1.jpeg394700Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-31 08:16:272023-01-31 08:16:27Diamantový řez: Neuvěřitelná shoda poměrů volebních výsledků prezidentských voleb ve Francii, na Slovensku a teď i v Česku naznačuje děsivé spiknutí, anebo důsledek genetiky?
Týden před svým zvolením prezidentem řekl Petr Pavel Deníku, že jmenování Borise Pistoriuse německým ministrem obrany je pro Ukrajinu špatnou zprávou, protože Pistorius kdysi vyzýval proti ruským sankcím.
Klíčové nakonec podle Pavla bude, jak se Německo jako celek postaví k summitu NATO v červnu tohoto roku. Den po svém zvolení Pavel naznačil, že je pro vyslání nadzvukových letounů na Ukrajinu.
Nechceme-li dopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo, řekl (v čase 43:50), musíme tu situaci dovést do stavu, kdy Rusko pochopí, že v této válce vyhrát nemůže.
Stalo se tak jen pár hodin poté, co německý kancléř Olaf Scholz listu Tagesspiegel řekl, že vyslání stíhaček se vůbec neřeší a že je proti tomu, aby se neustále licitovalo o zbraňových systémech.
Zda Pavel koordinoval své snahy o nátlak na Německo s ministrem zahraničí Janem Lipavským, není zřejmé, ale Pavel neztrácel čas, aby ukázal, že s ukončenými prezidentskými volbami se česká exekutiva pustí do eskalace konfliktu na Ukrajině.
Věc je celkem prostá. Prezident Pavel bude eskalovat jen do limitů kontraktů firmy Squire Patton Boggs. Dnes jsou to letadla, které je třeba udat, ale již zítra může Squire (Petr Kolář) mít kontrakt s producentem bicyklů nebo pytlů na mrtvoly…
Ne, Pavel nepůjde Fialovi na ruku – to jsou jiné světy. Pavel (Kolář), to je americký byznys, kdežto Fiala je bruselský ideolog. Od okamžiku zvolení Pavel v každém rozhovoru zdůrazňuje, že než něco rozhodne, poradí se s opozicí (s celou, i s Okamuru). To není náhoda. Kolář od prvních minut začal budovat Mocenské centrum Hrad. Včera to bylo krásně vidět u Moravce, jenž si pozval tři pány – Rupnika, Přibáně a Kyselu – přičemž Přibáň a Kysela jsou už de facto součástí poradního sboru Pavla, tedy nová Hradní klika. Za celou hodinu nezazněla kritika Babiše, oni ho spíš litovali. Nejlépe to vystihl Rupnik – s tématem mír proti válce ty volby nešlo prohrát, ale Babišovi se to povedlo, on to úplně zmastil, hlásá mír a pak popře článek 5, takovou blbost by Orbán nebo Fico neudělali…
Právě zjištění, že Babiš je ještě větší matla než si všichni mysleli, možná už přivedlo Koláře na myšlenku, že Andrej by byl skvělý premiér pod Pavlem. Když se na to podíváte obchodně – Kolář je proamerický, Přibáň a Kysela se označují za liberální demokraty, ale s řadou rozhodnutí Bruselu nesouzní, kdežto Fiala je 100% bruselský plnič příkazů. Mám-li shrnout politiku nového Hradu: S Ruskem je skvělé válčit, ale proč kvůli tomu na Rusko uvalovat sankce.🙂
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
Blog – převzato z blogu Vidlákovy kydy
28.1.2023
Je dobojováno, jasným vítězem voleb je Petr Pavel, který získal víc než 58% hlasů. Andrej Babiš získal víc než 41%. Není o čem spekulovat, není důvod něco zpochybňovat, výsledek je nad slunce jasnější. My si musíme říct, co Pavlovo vítězství znamená a co nám to všem přinese.
Začnu barvotiskovou příhodou. Včera ráno jsme si picli prasátko, pěkně si ho paříme, škrábeme štětiny… a najednou telefonát. Policie. Prý abych se dostavil v příštím týdnu na stanici, protože moje psaní už natolik leží někomu v žaludku, že se to dostalo až k nim. Ne, žádné detaily nevím a asi se je ani nedozvím. Ale je to taková pěkná symbolika. Prezidentem se stal generál a nad blogery se smráká. To vše v jeden den.
A to je první výsledek voleb. Generál Pavel se nijak netajil, že bude klidu a řádu dosahovat zasahováním proti těm, kteří dělají problémy, kladou nevhodné otázky, mají pochybnosti o směřování naší země a chtěli by to jinak. Fialova vláda chce přesně to samé. Jedna a jedna jsou dvě. V tomto ohledu zřejmě Pětikolka nebude na nic čekat a generál také ne. Brzy už si policie nebude zvát blogery na stanici, ale dojde si pro ně se zatykačem.
Budu muset maličko přehodnotit své úmysly s distribucí mé knihy. Původně jsem s ní chtěl objet republiku, ale nějak si nejsem jistý, jestli to vůbec ještě stihnu. Vy, co jste mě podpořili a chcete moji knihu, tak si ji budete moci vyžádat pro zaslání domů. Již brzy ve vašich kinech…
Druhým výsledkem voleb je celkem unikátní situace, kdy jedna víra ovládla v podstatě všechny mocenské instituce v zemi. Na jednu stranu je to pro nás průšvih, na stranu druhou se poprvé od revoluce nemůže vláda vymlouvat na sněmovnu, senát, ústavní soud nebo prezidenta. Všichni táhnou za jeden provaz, mají všechnu moc a tedy i všechnu odpovědnost.
Třetím výsledkem voleb je potvrzení stávajícího stavu, který se projevil už v parlamentních volbách, ale dal se ještě svést na milion propadlých hlasů. Komunální a senátní volby už ukázaly, že se jedná zřejmě o trend, ale ještě se to dalo brát jako náhoda. Volbu prezidenta bychom už měli brát vážně a nemá smysl se na něco vymlouvat. Celkem jednoznačně se ukázalo, že v této situaci není jak vyhrát.
Řekneme si pár faktů:
Volební účast byla o dvě procenta vyšší, než v prvním kole. O cca 140 tisíc voličů. Andreje Babiše v podstatě volili všichni jeho voliči z prvního kola, pak i všichni voliči Jaroslava Bašty a ještě získal 200 tisíc dalších voličů, kteří buď k volbám v prvním kole nepřišli a nebo volili někoho z ostatních kandidátů.
Pokud to budu brát takto, pak babišova kampaň měla logiku. Babiš o nic nepřišel, získal všechny voliče od SPD, přesvědčil 140 tisíc voličů navíc, aby přišli k volbám a volili ho… a ještě posbíral nějaké drobky u ostatních kandidátů. Vzhledem k tomu, jakou kvadraturu kruhu museli jeho marketéři řešit, tak neodvedli vůbec špatnou práci. Dokázali navýšit babišův výsledek z prvního kola. Ale stejně nebylo jak vyhrát.
Z tohoto hlediska vlastně vůbec nevadilo, že Babiš mluvil o Gerasimovi, jako o vrahovi, byl poměrně hodně protiruský a byl proti Okamurovi. Stejně posbíral jeho hlasy. A pokud je neposbíral, tak místo nich dostal hlasy středových voličů, kteří mu ztrátu hlasů z SPD bohatě vyrovnali. Veľký Bocian hrál vlastně docela dobrou hru, ale měl od začátku nedostatečné karty. Většinový volič nám nevěří, že jsme na pokraji války, nevěří, že se chystá jejich ožebračení a nevidí problém v omezování svobody slova. To je prostě realita. Babišova kampaň se dostala do každé domácnosti, ale s 58% voličů to nehnulo.
Na druhou stranu, díky výrazné Babišově prohře utekl Okamura hrobníkovi z lopaty. Může teď klidně vyhlásit, že to od začátku věděl, že mu bylo jasné, že oligarcha agrobaron nikdy nevyhraje, protože Babiš není autentická opozice, tou je pouze a jedině SPD a Babiš prostě není cesta. Může dodat něco o tom, že kdyby byl Pavlovým soupeřem Bašta, mohlo by to vypadat úplně jinak. Prohra Babiše značně neutralizuje chyby, které SPD před vlastní volbou udělala.
Tato volba prostě ukázala naše limity. Jestliže v minulých prezidentských volbách liberální demokracii chybělo pár desítek tisíc hlasů, teď už jim jich asi sedm set tisíc přebývalo. Když si vezmete, že za těch pět let zemřelo cca 500 tisíc lidí a nových 500 tisíc lidí dospělo a dostalo volební právo, tak máte celý volební výsledek bez problémů vysvětlen. Je nás prostě míň a zatím to na větší změnu smýšlení ve společnosti nevypadá.
Babiš může pokračovat v tom, čemu sám pomáhal teď během volební kampaně – může se stát hegemonem opozice, hlasem chudších lidí a seniorů, může se rozkročit směrem k alternativě, i k SPD. Ale i pokud to bude dělat dobře, nikdo ho nepřibere do hry. Bude mít svých 40% (nebo ANO a SPD budou mít spolu 40%), ale to nebude stačit na vládu. Těch zbylých 60% prostě volí současné směřování a naše síly jsou prostě menší, Halík… jsou kurva menší.
Nebo se Babiš může snažit dělat to, co dělal předtím, než si uvědomil, že se bez širší podpory prezidentem nestane. Být zase středovým hnutím. Ale jeho osoba je pro pětikolku tak nepřijatelná, že by musel udělat předsedu hnutí z někoho jiného a sám se z politiky stáhnout a řídit to odněkud ze zákulisí.
Obě cesty hnutí ANO neskýtají žádné velké možnosti. Pokud ANO bude autenticky opoziční, tak může mít 40% hlasů, ale nikdo ho nevezme do vlády. Nebo bude středové, má šanci se sblížit s ODS, ale zároveň přijde o radikálnější voliče, bude slabší a stane se takovými druhými Modroptáky. Se vším, co to bude obnášet.
Dovolím si jednu dlouhodobou věštbu – pokud se ve společnosti nějak rapidně nezmění nálady, tak hnutí ANO sice možná vyhraje příští parlamentní volby, ale bude zase v opozici. Změna u nás nastane jedině tak, že se celá současná koalice strašlivě zdiskredituje a nebo se tu objeví nějaká jiná strana, která dokáže svým programem sebrat Pětikolce skoro milion voličů a zároveň dokáže spolupracovat s Babišem (případně i s SPD), což považuju za naprosté sci-fi.
Tyto volby podle mě ukázaly, že radikalismus na naší straně spektra nemá žádný smysl. Soutěžíme o stále stejné voliče a ani velmi vyhrocená kampaň a velmi vážná témata na tom nic nezměnila. Ani válka za humny na tom nic nezměnila, ani vysmátý ksicht Blyštivého Péti na tom nic nezměnil. A budu si muset promyslet, jestli má smysl jakékoliv další demonstrování. Pětikolka potvrdila, že má většinu. Za takových okolností bychom nejspíš byli totéž co Milion chvilek.
Babišův volební výsledek prostě ukázal čtyřicetiprocentní limity opozice a dokud se nevyplní všechny ty dezinformace, o kterých jsme mluvili, tak se se na těchto limitech nic nezmění. V této chvíli nám zbylo jedno jediné – kus té jednoty, která tu v posledních dvou týdnech vznikla. Byli jsme si schopní podat ruce a shodnout se na kandidátovi, který rozhodně nebyl bez vady. Měli bychom si to hýčkat.
Česká republika je po 34 letech definitivně transformována do neoliberální společnosti pod kontrolou trans-atlantických struktur procesů řízení! Potvrdily to výsledky prezidentských voleb, ve kterých zvítězil bývalý předseda vojenského výboru NATO! Tiskovou mluvčí Hradu bude redaktorka, která pracovala pro Bakalu i Semantic Visions! Pavlovi již pogratuloval i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský slovy, že to považuje za vítězství lásky a pravdy nad lží a nenávistí! Rychetský tím nepřímo zaútočil na poraženého Babiše!
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
28.1.2023
V České republice v sobotu skončily prezidentské volby, které podle očekávání vyhrál generál ve výslužbě Petr Pavel se ziskem přes 58% hlasů, Andrej Babiš získal necelých 42% hlasů a zaostal v celkových číslech za Pavlem o téměř 1 milion hlasů voličů. K volbám přišlo 70,25% voličů a Pavel získal historicky nejsilnější mandát od počátku éry přímé prezidentské volby.
Výsledek voleb není překvapivý, ale souvislosti a dopady volby jsou naprosto zásadní. Tento výsledek voleb totiž potvrzuje, že Česká republika je po 34 letech od roku 1989 definitivně transformována do neoliberální společnosti pod kontrolou trans-atlantických struktur procesů řízení a původní tradiční české středoevropské řízení je definitivně odstraněno. Ve společnosti toto staré řízení tvoří již zcela zjevně menšinu voličů.
Vítězný projev Petra Pavla
Můžeme to takto prohlásit s jistotou, protože vysoká účast je dostatečně reprezentativním objemem společenského elektorátu. K volbám přišli voliči, kteří normálně k volbám nechodí, ale ti volili Petra Pavla. Protože v ČR je dlouhodobě počet voličů a nevoličů stabilní, potom výsledek prezidentských voleb, ve kterých byla účast nadstandardní, je prokazatelným důkazem, že proces neoliberalizace proběhl napříč celou českou společností.
A to nejen u voličů, kteří chodí k volbám pravidelně, ale i u nevoličů, což je mnohem větší důkaz o tomto procesu. Transformace procesů řízení u voličů může být ovlivněna vlivem stranických kampaní, ale pokud k volbám přijdou nevoliči, je to příležitost zjistit, jaký vliv mají procesy globálního řízení v ČR vliv i na tu skupinu lidí, kteří normálně k volbám nechodí. V Česku tak definitivně a s nějakým zpožděním od Slovenska proběhl proces tzv. čaputizace, který si nyní popíšeme.
Volbou Petra Pavla byla dovršena čaputizace zahraničních procesů řízení v ČR. Pavel má okolo sebe lidi od Bakaly, z neziskovek, z NGO sektoru…
Do funkce prezidentů na Slovensku a nyní v Česku se totiž dostávají prezidenti a prezidentky, kteří jsou úzce napojení na neziskový sektor a NGO organizace úzce napojené na americkou státní moc, americké filantropy a americké procesy řízení v Evropě. Zuzana Čaputová, když byla zvolena na Slovensku za prezidentku, byla úzce napojena na neziskovou organizaci In Iustitia s vazbami na George Sorose. Generál Petr Pavel má tyto vazby úplně totožné.
Tak třeba šéfkou jeho mediální komunikace byla a tiskovou mluvčí na Hradě se nově stane Markéta Řeháková. V minulosti pracovala pro Františka Vrabela, zakladatele firmy Semantic Visions, jehož firma shromažďuje a vyhodnocuje tzv. dezinformace. Pracovala pro Zdeňka Bakalu v Economii na pozici redaktorky v Hospodářských novinách.
Markéta Řeháková a Petr Pavel
Dále, za vytvořením Petra Pavla jako prezidentského kandidáta hájícího trans-atlantické vazby v ČR je Petr Kolář, bývalý velvyslanec ČR v Rusku a v USA, vyhlášený rusofob. Neziskové vazby lidí okolo Petra Pavla a jejich napojení na americké struktury a zájmy v ČR jsou dokonalou kopií toho, jak se k moci na Slovensku dostala Zuzana Čaputová. Američané nyní budou kontrolovat v ČR naprosto veškeré procesy řízení, úplně stejně jako na Slovensku. Američané mají pod kontrolou českou vládu, stejně jako na Slovensku.
Mají nyní pod kontrolou prezidenta, stejně jako na Slovensku. A brzy budou mít pod kontrolou i český Ústavní soud, stejně jako na Slovensku. Petr Pavel totiž bude jako prezident již brzy jmenovat předsedu českého Ústavního soudu, protože Pavlu Rychetskému končí mandát. A představte si, že právě Pavel Rychetský v sobotu poblahopřál Pavlovi k vítězství ve volbách slovy, že jeho výhru považuje za vítězství lásky a pravdy nad lží a nenávistí [1].
Předseda ústavního soudu se neudržel a havlovským citátem zaútočil na poraženého Andreje Babiše. Co by na to řekl Havel, že jeho citátem velebí Pavla, předlistopadového předsedu ZO KSČ v Praze?
Tímto havlovským citátem tak nepřímo zaútočil na Andreje Babiše, protože právě nad ním Petr Pavel zvítězil ve volbách. Je to absurdní chucpe, protože v době, kdy byl Václav Havel disident a seděl v kriminále, tak Petr Pavel seděl pro změnu v kanceláři ZO KSČ v Praze jako předseda stranické buňky. Tento výrok je potvrzením toho, že český Ústavní soud se opravdu pod Pavlem Rychetským nebezpečně zpolitizoval, což začalo již v roce 2021, když Ústavní soud těsně před parlamentními volbami tvrdě zasáhl do volebního systému a změnil vstupní kvorum pro koalice do sněmovny.
Původně každá strana v koalici musela ve volbách získat 5% hlasů, aby se dostala do sněmovny. Takže dvoukoalice potřebovala 10% hlasů u voleb, trojkoalice 15% pro vstup atd. Rychetského ústavní soud to však změnil a nově už dolní limita pro strany koalice neexistuje a platí namísto toho výsledná výstupní limita. Dvojkoalice potřebuje 7% hlasů pro vstup do sněmovny, trojkoalice 9% hlasů atd. Jinými slovy, Rychetského družina na Ústavním soudu změnila v ČR volební mapu.
Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu
Nově stačí, aby v koalici byla jenom jedna slušně schopná strana, která dokáže dát dohromady více než 5% hlasů pro vstup do sněmovny. A následně si k sobě přibere nějaký neschopný subjekt, který by nikdy nedal dohromady 5% pro vstup samostatně, ale ty 2% sehnat dokáže, protože to je v úhrnu nějakých 100 000 lidí, podle toho, kolik lidí přijde k volbám.
Takže to znamená, že do parlamentu se snadno mohou dostat naprosto bizarní a mrňavé subjekty, které ale v případě vládní koalice získají obrovskou moc, která ale nezastupuje většinu lidí ve společnosti. Takže potom vznikne situace, kdy velká politická strana je garantem průchodu přes 5% hranici do sněmovny, takže k sobě na volební kandidátku nabalí další malé strany, které by se do sněmovny samostatně nedostaly.
Andrej Babiš je mužem businessu v politice, ale bohužel pro něj ne toho amerického, takže sorry jako…
A protože volby bývají velmi těsné, resp. výsledky mezi neoliberály a konzervativci, pokud bychom použili tento archaický model rozdělení politiky, potom koalice jsou tím pomyslným jazýčkem na vahách, které zajistí po volbách ve sněmovně těsnou většinu. A právě od toho tam ty malé strany jsou, aby tu těsnou většinu té velké nosné straně zajistily. A jen díky tomu se k moci dostala vládní pětikoalice. Díky Rychetskému.
Američané nebyli spokojeni s procesy v České republice. Miloš Zeman na Hradě škodil americkým zájmům. A vláda Andreje Babiše byla vládou businessu, což by Američanům nevadilo, ale v tomto případě ten business byl napojen více na Německo a více na evropský business než na ten americký, i když se to Babišova vláda snažila maskovat nákupem amerických helikoptér pro česku armádu, ale jinak to bylo všechno, protože ČR pod starým vedením byla silně napojena na Evropskou unii tím nesprávným způsobem, čili skrze Berlín.
To je mimochodem velmi důležité rozlišovat. Na Evropskou unii dnes můžete být navázání dvěma možnými způsoby. Tím prvním je vazba přes Berlín, tedy když se řekne, že Evropská unie to tak chce, tak to znamená, že Berlín to tak chce. Tím druhým způsobem napojení na Evropskou unii je vazba přes Washington. To je vazba, při které Evropská unie nehájí zájmy Evropy (rozuměj lépe zájmy Německa), ale hájí americké zájmy v Evropě, což vede k bizarním scénám, kdy Evropská unie sama na povel likviduje svoji ekonomiku, protože Američané to tak chtějí. A přesně těmito dvěma způsoby funguje Evropská unie.
Evropská unie bude nyní i pro Prahu od této chvíle řízena z Washingtonu
Každý proces, který provádí Evropská unie, lze identifikovat, jestli je činěn v zájmu Berlína, anebo Washingtonu. A když se podíváte po 24. únoru 2022 po ruské invazi na Ukrajinu, kdo kontroluje Evropskou unii, skrze koho je EU teď řízena, tak je vám doufám jasné, kdo teď řídí všechno v celé EU. V současné chvíli je celý Brusel pod kontrolou Washingtonu a Berlín má na svém krku americkou botu, protože Američané šlápli Německu na krk způsobem, že teď Němci v EU nekontrolují už prakticky vůbec nic.
Tedy až na nějaké výjimky ohledně ekologických nesmyslů, které ale v důsledku stejně už nemají vliv, protože Německo znovu obnovuje své uhelné elektrárny, protože jinak by umrzlo zimou. Zvolení generála Petra Pavla do funkce prezidenta ČR je završením neoliberalizace ČR, která bude plně pod americkou kontrolou. Lakonicky řečeno, Berlín v ČR skončil! A skončily i německé ekonomické zájmy v ČR. Odteď se pojedou tvrdé americké ekonomické zájmy.
Takto vypadá neoliberaliazce ČR graficky
Dojde ke spuštění masivního zbrojení v ČR, což znamená, že dojde k nákupům amerických zbraní, munice, letadel, stíhaček, vrtulníků, naprosto všeho, co americké zbrojovky vyrábí. Na dluh a státní deficity se pětikoalice ohlížet nebude. Zahraniční politika ČR se díky transformaci Hradu ještě více amerikanizuje, stejně jako na Slovensku. Bezpečnostní hledisko bude vytrubováno jako vyšší zájem, než jsou ekonomické zájmy ČR o rozpočtovou stabilitu.
Ve jménu války se bude rozhazovat a Američané se budou pakovat penězi. Velmi pravděpodobně dojde v ČR za panování Petra Pavla k otevření první americké vojenské základny v ČR, stejně jako na Slovensku. Mluví se o letišti Mošnov na Ostravsku, kde by mohla být americká strategická letecká základna. Američané si nenechají tuto příležitost ujít. Mají na Hradě svého generála, který šéfoval vojenské radě NATO.
Zatímco neúspěšné referendum na Slovensku bylo vlastně úspěchem, v Česku dopadly volby prezidenta s nábojem referenda o Fialově vládě katastrofou pro národní zájmy
Referendum o vládě Petra Fialy skončilo stejně, jako referendum Slováků o slovenské vládě minulý víkend. K volbám přišlo 1,2 milionu Slováků, což odpovídalo necelé 28% účasti. Pro slovenskou opozici je to obrovské číslo, protože 97,5% odevzdaných hlasů hlasovalo pro předčasné volby [2] a pro odvolání vlády Eduarda Hegera. K volbám tak přišli v podstatě jen odpůrci Hegerovy vlády, což by ale v případě parlamentních voleb stačilo pohodlně na vítězství opozice ve volbách a k získání ústavní většiny [3] v Národní radě, tedy ve slovenském parlamentu. Referendum sice bylo neplatné kvůli nízké účasti, ale 1,2 milionu hlasů proti Hegerově vládě je signálem, kolik lidí bude letos hlasovat proti vládní koalici Eduarda Hegera v předčasných volbách do Národní rady. S takovým ziskem hlasů opozice drtivě ovládne volby.
Takže, na Slovensku referendum vyslalo alespoň vzkaz vládě, kolik lidí bude volit proti ní ve volbách za pár měsíců. Ovšem v Česku referendum v podobě voleb prezidenta potvrdilo opak, většina české společnosti je s vládou Petra Fialy spokojena, většina společnosti chce generála NATO na Hradě, většině společnosti nevadí jeho minulost, většině společnosti nevadí štvaní české vlády do války na Ukrajině, většině lidí nevadí drahota, ani reálná hrozba mobilizace, protože většině lidí vadí Andrej Babiš.
Vadí natolik, že dokonce i předseda Ústavního soudu řekne, že vítězstvím Pavla zvítězila pravda a láska nad (Babišovou) lží a nenávistí. Po 34 letech se takto na adresu poraženého kandidáta vyjadřuje předseda Ústavního soudu. Rychetskému zjevně nevadí používat Havlův citát na oslavu někoho, kdo v listopadu 1989 byl předsedou ZO KSČ v Praze, zatímco Václav Havel byl jeho ideologický nepřítel a disident. K tomu není co dodat. Češi šli k volbám, drtivě rozhodli a spláchli Českou republiku do amerického septiku, ve kterém je už delší dobu celá západní Evropa, včetně Slovenska a Polska. Spolu v americké žumpě, která se chystá na válku s Ruskem a lidi, co nechtějí válku, označují za mírové štváče. To je výsledek české volby prezidenta! A to vtipné video výše, které nám čtenáři poslali do redakce, vlastně není vůbec vtipné. Je to děsivý popis reality.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/PetrPavelZvolenyPrezident-700x468-1.jpeg468700Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2023-01-28 20:50:292023-01-28 20:50:29Česká republika je po 34 letech definitivně transformována do neoliberální společnosti pod kontrolou trans-atlantických struktur procesů řízení! Potvrdily to výsledky prezidentských voleb, ve kterých zvítězil bývalý předseda vojenského výboru NATO!
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2023/01/volby-prezident.jpg280533Lenka Peterkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpLenka Peterková2023-01-28 20:34:522023-01-28 21:15:16Jindřich Kulhavý: Klid zbraní? Jen na dva dny…necelé
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
28.1.2023
Blog – převzato z blogu Vidlákovy kydy
Dnes se to celé rozlouskne. Brzy odpoledne budeme vědět, kdo volby vyhrál a stane se na příštích pět let naším prezidentem. Všechno už bylo řečeno, voliči se rozhodli. Hlasy pak sečte volební komise ručně a vyvěšené výsledky je možné překontrolovat. Mluvit o volebních podvodech nemá smysl. Ano, stávají se chyby, jako když v jednom obvodě v Brně sečtou víc hlasů, než kolik přišlo voličů, ale že by někdo dokázal ovlivnit výsledek voleb tím, že by rozpečetil v noci stovky uren a vyměňoval v nich volební lístky, to je poněkud mimo realitu. Dostal jsem vícero zpráv od svých čtenářů, že si dali práci a po prvním kole ve svém okrese překontrolovali některé vyvěšené volební výsledky a všude to sedělo.
Já musím říci, že jako orákulum teď selhávám. Fakt nevím, jak to dopadne a cvrkot na mém blogu, který mi byl vždycky dobrým vodítkem, mi tentokrát nic nesignalizuje. Takže se nebudu ztrapňovat nějakým odhadem. Netroufnu si ani říct, jestli budou výsledky těsné a nebo uvidíme výrazné vítězství jednoho kandidáta. Proto si jen popíšeme, co jsem během kampaně viděl a co jsem neviděl.
Letošní druhé kolo voleb bylo v podstatě soubojem herezí. Dualismus proti chiliasmu. Petr Pavel zdůrazňoval dualistické pojetí dvou světů – toho správného, kde žije on a toho špatného, kde žije Babiš. Svět dobra a svět zla. Lidé na to reagovali. Svět dobra se (nejen) rétoricky pustil do těch zlých. To tak bývá…. palte a řežte, Bůh si rozpozná své věrné… Andrej Babiš zase chiliasticky zdůrazňoval, že když nebude zvolen on, bude to konec světa, protože vláda dostane možnost dokončit svoje plány s ožebračováním tohoto národa. I na toto lidé reagovali a někdy jsem měl pocit, že se vlastně máme dneska odpoledne sejít v bílých pláštích na vrcholu Řípu a tam čekat na apokalypsu. To je totiž to jediné, co si troufám předpovědět… i když jdeme volit Babiše, jsme připraveni na to, že to nedopadne.
Největší fór je v tom, že obě hereze jsou letos pravdivé. Svoboda slova jde do kytek, Paveljugend sbírá v Jablonci i Děčíně první zkušenosti, jsme na hraně přímého zatažení do války, brzy budeme ukrývat uprchlé Ukrajince, aby nemuseli doma do mlýnku na maso… všímáte si, jak se během dvou měsíců plynule přešlo od ukrajinské ofenzívy proti Melitopolu a Krymu k ruské ofenzívě v Doněcké oblasti či proti Záporoží? Aneb, není to obr Koloděj, je to princ Jasoň. ERÚ potvrdil, že lidi nezvládají platit své účty za energie, ale Němci dokázali sehnat dost plynu a zásobit i nás… zatím. Ale nic to nemění na tom, že jsou to pořád hereze a jak se začnou zhmotňovat, tak je vždycky zaděláno na průšvih.
Letos totiž v kampani úplně zanikly jakékoliv umírněné středové proudy. Před pěti roky bylo možné v komentářích najít celou řadu příspěvků, které se snažily posuzovat kandidáty tak nějak objektivně. Dělali jsme to i my na Kydech. Byl to tehdy velký souboj, ale ještě o nic nešlo. Letos jsem zaznamenal pouze Moniku Čírtkovou a Dana Vávru. Ti jediní ještě včera vypadali, že mají nadhled a nedělají z toho ani válku světů ani konec světa. Hlas Michala Kocába, že nemůže volit ani jednoho kandidáta, či hlas Svobodných, to vše v podstatě zaniklo ve vyhrocené diskusi.
V kampani jsem prakticky neviděl žádné pozitivní momenty. Jen chyby. Nezaznamenal jsem žádnou výraznou situaci, kdyby by se jeden kandidát odpoutal od druhého a i jeho odpůrci by mu přiznali, že byl dobrý, nebo že by se mu povedla debata, případně, že svého soupeře přehrál s rozdílem třídy. Letošní volba není o tom, že by někdo svým umem vyhrál, ale spíš o tom, že někdo si to svými chybami (i chybami jiných) prohrál.
S úsměvem vzpomínám, jak Zeman před deseti lety musel vyrábět téma do voleb z kanálu Dunaj-Odra-Labe… to byly zlaté časy, když se řešilo, jestli to je, nebo není dobrý nápad. Letos byla témata mnohem přímočařejší – Mír vs. válka, dezoláti vs. lepšolidi, evropská solidarita vs. vysoké ceny energií, referendum o vládě (už druhé), svoboda slova vs. boj proti dezinformacím, Praha a láska proti vsi a nenávisti, dobro proti zlu…
Jak říkával kdysi na svém blogu Petr Kubáč – co lidi chtějí, to taky dostanou – ta témata nejsou falešná. Jsou skutečná. Skutečně se hraje o to, co v kampani zaznělo. Kdyby to lidi nezajímalo, tak to do debaty nikdo nebude vnášet. To platí především pro ty, kteří se cítí být neutrálními a chtějí hlasovat prázdnou obálkou. Ten boj se stejně odehraje, protože je na něj založeno. Teď se odehrává ještě pořád pomocí volebních hlasů. Bude-li se odehrávat pomocí rvaček nebo kulek, k čemu vám bude neutralita, když se dostanete do obousměrné palby? Přemýšlejte o tom. Petr Hampl správně poznamenal, že volby nevytvářejí politikovi moc, ale jsou měřítkem moci. Pomocí voleb nekrvavou cestou zjistíme, kdo by u nás vyhrál občanskou válku. Tak u urny nepoužívejte slepé náboje.
Já mám dnes doma další zabijačku… v době vyhlašování výsledků budu zřejmě zrovna plnit jitrnice a jelita. Reakci na výsledek samozřejmě napíšu, ale určitě nevyjde s předstihem. Tipovat nebudu, netroufám si ani na odhad rozdílu hlasů mezi vítězem a poraženým, jen zopakuji, že letos o vítězi nerozhodne kandidátův výkon, ale spíš chyby, které ten či onen udělal.
