Lidé mají spoustu koníčků. Aktivita, které „propadli“ Otakar Lucák se svou manželkou Ivanou, je ale tak trochu netradiční. Společně zachraňují zchátralý zámek v Dolní Lutyni.
Otakar Lucák je úspěšným a respektovaným plastickým chirurgem, jeho žena zase mnoho let podniká v sociální oblasti a pracuje na vysokých pozicích ve státní správě. Že budou zachraňovat chátrající zámek, to je nenapadlo. Osud tomu ale chtěl jinak…
Kořeny dolnolutyňského zámku sahají ke sklonku 16. století. Jeho vznik je přisuzován šlechtickému rodu Šliků, který získal Lutyň v roce 1639 a nechal postavit renesanční zámek.
Manželka hraběte Jindřicha Viléma Šlika, Alžběta Maxmiliána z Drahotuš, se po jeho smrti provdala za Františka hraběte Taafe, pocházejícího z Irska. Ten po smrti Alžběty v roce 1700 statek se zámkem zdědil. Taafové panství vlastnili až do roku 1792 a k renesančnímu zámku přistavěli „nový“ barokní zámek, stejně jako naproti ležící kamenný kostel, který nahradil kostel původní – dřevěný. „Je prokázáno, že dřevěné trámy z původního dřevěného kostela byly použity na krovy a stropní trámy nového zámeckého křídla,“ upozornil Otakar Lucák.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2024/12/941a92f2c47fc21f44c923c3f43efda4.jpg7321096Jana Černeková-Šiketováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Černeková-Šiketová2024-12-25 19:51:032024-12-25 19:51:03Místo pádu vzkříšení. Manželé zachraňují zámek v Dolní Lutyni
Úžasná studie odhalila kombinaci živin, která dokáže zpomalit stárnutí mozku
Celý článek si můžete poslechnout v audioverzi ZDE:
25. prosince 2024
Nová studie publikovaná v odborném medicínském časopise NPJ Aging identifikovala výživový vzorec, který podle výzkumníků podporuje zdraví mozku během přirozeného stárnutí.
Po srovnání mozků ve vzorku populace starších lidí, studie objevila dva odlišné fenotypy zdraví mozku – jeden, který vykazoval známky zrychleného stárnutí a jeden, který vykazoval stárnutí „pomaleji, než se očekávalo“.
Analýza stravovacích biomarkerů spojených s posledním fenotypem odhalila nutriční profil, který se vyznačuje vysokými koncentracemi specifických vitamínů, antioxidantů a mastných kyselin.
Účastníci s tímto konkrétním nutričním profilem dosáhli lepších výsledků v kognitivních testech, což naznačuje, že strava specificky zaměřená na správnou kombinaci živin může být klíčem ke zpomalení stárnutí mozku.
Středomořská strava nabízí správné živiny pro pomalejší stárnutí mozku
Nutriční kognitivní neurověda je relativně novou vědní oblastí, která zkoumá vliv výživy na kognitivní funkce a zdraví mozku během celého života.
Nedávné pokroky v této oblasti ukazují, že strava a výživa mohou poskytnout významné přínosy pro stárnoucí mozek. Podle studií výživové ukazatele spojené se středomořskou stravou korelují se zdravým stárnutím mozku.
Přehled publikovaný v žurnálu Current Opinion in Clinical Nutrition and Metabolic Care (Aktuální názory v klinické výživě a péči o metabolismus) uvádí, že vysoká míra přidržování se středomořské stravy vede nejen k pomalejšímu poklesu kognitivních funkcí, ale také snižuje riziko vzniku Alzheimeru.
Vzhledem k tomu, že přínosy středomořské stravy pramení z jejího množství živin, které mají známé funkční vztahy s lidským mozkem, výzkumníci začali zkoumat účinky jednotlivých živin spojených s tímto stravovacím vzorcem na funkce mozku, integritu bílé hmoty a objem šedé hmoty.
Kromě pozorovatelného kognitivního poklesu a jiných strukturálních změn stárnutí také způsobuje snížení integrity vláken bílé mozkové hmoty a objemu mozku – obojí je způsobeno degradací neuronů (mozkových buněk).
Ve studii zveřejněné v časopise NPJ Ageing se vědci snažili identifikovat fenotypy charakteristické pro zrychlené i opožděné stárnutí mozku.
Zkoumali 100 starších lidí, kteří byli podrobeni skenování mozku s cílem kvantifikovat jednotlivé mozkové struktury, analyzovat jejich funkční mozkovou konektivitu a identifikovat relevantní mozkové metabolity. Účastníci také absolvovali řadu neuropsychologických testů na měření jejich inteligence, výkonných funkcí a paměti.
Nakonec výzkumníci hledali odlišné profily biomarkerů živin, které by se shodovaly s opačnými fenotypy stárnutí mozku, se zvláštním zaměřením na živiny spojené se středomořskou stravou, které mají známé příznivé účinky na výkon mozku.
(Související: Studie ukazuje , že zelená středomořská strava pomáhá zvyšovat mozkové funkce.)
Ve srovnání s účastníky, kteří vykazovali zrychlené stárnutí mozku, výzkumníci zjistili, že lidé se zpožděným stárnutím mozku měli větší objem mozku, lepší integritu bílé mozkové hmoty, zvýšené koncentrace mozkových metabolitů a zvýšenou funkční konektivitu v celém mozku.
Druhá skupina měla průměrný věk mozku 59,7 let, zatímco skupina se zrychleným stárnutím mozku měla průměrný věk mozku 65,1 let. Věk mozku byl nepřímo úměrný objemu mozku, traktům bílé hmoty, metabolitům mozku a mírám funkční konektivity.
Účastníci studie se zpožděným stárnutím mozku překonávali ty, kteří vykazovali zrychlené stárnutí mozku, ve všech kognitivních testech.
Po analýze nutričního profilu účastníků pomocí vzorků krve byli vědci schopni vytvořit profil nutričních biomarkerů pro jednotlivce se zpožděným stárnutím mozku.
Identifikovali 13 klíčových mozkových živin, které měli lidé se zpožděným stárnutím mozku v hojném množství. Tyto živiny, z nichž mnohé lze získat přibližováním se ke středomořské stravě, byly:
monenasycené mastné kyseliny: kyselina cis-vakcenová a kyselina cis-gondoová
Aby se vyloučila možnost jiných faktorů, které přispívají k pomalejšímu nebo zrychlenému stárnutí mozku, výzkumníci také zkoumali několik míry demografie, antropometrie (fyzické vlastnosti těla) a fyzické zdatnosti.
Žádná z těchto proměnných se mezi těmito dvěma fenotypy nelišila, což naznačuje, že nemají žádný vliv na rychlost stárnutí mozku.
Živiny, které váš mozek potřebuje pro zdravé pomalejší stárnutí
Jak uvádí studie v časopise NPJ Ageing , udržování vysokých hladin následujících živin může přispět k pomalejšímu poklesu kognitivních funkcí u starších lidí:
1. Kyselina vakcenová
Kyselina vakcenová je izomer kyseliny olejové, což je omega-9 mastná kyselina. Jedná se o převládající tuk v olivovém oleji .
O této mastné kyselině s dlouhým řetězcem, která je druhem trans-mastné kyseliny nacházející se v lidském mléce, se uvádí, že má antibakteriální účinky a účinky na snížení špatného cholesterolu.
Kyselinu vakcenovou lze nalézt také v některých rostlinách, jako je čínský kořen (Smilax china) a vrba bílá (Salix alba), což jsou dvě tradiční čínské a indické léčivé byliny. Kyselina vakcenová se metabolicky přeměňuje na konjugovanou kyselinu linolovou (CLA), omega-6 mastnou kyselinu, o které se říká, že chrání před zánětem nervů.
2. Kyselina gondoová
Kyselina gondoová, také známá jako kyselina 11-eikosenová, je omega-9 mastná kyselina, která se nachází v rostlinných olejích, jako jsou jojobový a laničníkový, oleji ze chia semínek a v některých druzích ořechů.
Ukázalo se, že kyselina gondoová potlačuje záněty inhibicí exprese prozánětlivých faktorů, snižuje produkci volných radikálů, jako jsou reaktivní formy kyslíku, a zvyšuje expresi antioxidačních genů.
Kyselina gondoová je jedním z metabolických prekurzorů kyseliny nervonové, převládající mastné kyseliny ve tkáni bílé mozkové hmoty.
3. Kyselina alfa-linoleová (ALA)
Kyselina alfa-linoleová je esenciální omega-3 mastná kyselina, která se nachází v mnoha rostlinných potravinách, jako jsou lněná semínka, chia semínka, vlašské ořechy, avokádo, fazole a cuketa.
Podle studií se u zdravých mužů asi 8% ALA v potravě přemění na kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a 4% na kyselinu dokosahexaenovou (DHA), zatímco u žen je to 21% na EPA a 9% na DHA.
EPA a DHA jsou omega-3 mastné kyseliny živočišného původu, o kterých se říká, že zlepšují funkce mozku a snižují záněty v mozku.
4. Kyselina asparadová (DDA)
Kyselina asparadová je omega-6 mastná kyselina s velmi dlouhým řetězcem, která se přirozeně vyskytuje v potravinách živočišného a rostlinného původu, jako jsou světlicový olej, slunečnicová semínka, sýry a maso.
Zjistilo se, že kyselina asparadová vykazuje silné antioxidační, protizánětlivé a protinádorové účinky proti lidským buňkám rakoviny prsu.
5. Kyselina eikosadienová (EDA)
Jedná se o omega-6 mastnou kyselinu nacházející se v lidském mléce, chia semínkách, mořském ježkovi a dvou druzích indického ženšenu – Panax bipinnatifidus a P. pseudoginseng.
Podle studie publikované v časopise Diabetes může kyselina eikosadienová hrát příznivou roli při zánětech a také pomáhá zmírňovat inzulínovou rezistenci, čímž se snižuje riziko cukrovky.
Stejně jako DDA, bylo prokázáno, že EDA má antioxidační a protizánětlivé vlastnosti převyšující vlastnosti DHA.
6. Kyselina lignocerová
Kyselina lignocerová je nasycená mastná kyselina s velmi dlouhým řetězcem, která se nachází v arašídech, makadamových ořeších a některých olejích ze semen.
Studie publikovaná v časopise American Journal of Clinical Nutrition (Americký žurnál klinické výživy) zjistila, že vysoké koncentrace mastných kyselin s dlouhým řetězcem v krvi vedou ke snížení kognitivního útlumu u starších lidí.
Studie, která porovnávala mozkové charakteristiky žen bez kognitivních problémů a žen, u kterých se vyvinula Alzheimerova choroba, rovněž uvedla, že zdravé ženy měly v mozkových tkáních vysoké koncentrace kyseliny lignocerové.
7. Karotenoidy
Karotenoidy jsou rostlinné pigmenty, které se nacházejí v pestrobarevném ovoci a zelenině, jako jsou špenát, mrkev, rajčata, oranžová paprika, červený meloun a další.
Karotenoidy jsou známé svými silnými antioxidačními vlastnostmi, přičemž alfa- a betakaroten slouží také jako prekurzory vitamínu A. Díky svým antioxidačním aktivitám mohou karotenoidy chránit mozek před oxidačním poškozením.
Mozek je velmi náchylný na oxidační stres v důsledku vysoké koncentrace lipidů a vysoké metabolické aktivity.
8. Vitamin E
Vitamin E je v tucích rozpustný antioxidační vitamín, který zastavuje produkci reaktivních forem kyslíku, vedlejších produktů oxidace tuků.
Studie ukazují, že vysoké hladiny vitaminu E v plazmě jsou spojeny s lepšími kognitivními funkcemi u zdravých dospělých, starších lidí a lidí s Alzheimerovou chorobou.
Bohatým zdrojem vitamínu E jsou slunečnicová semínka, arašídy, lískové ořechy, světlicový olej, špenát, brokolice, kiwi, mango, rajčata, mandle a kukuřice.
9. Cholin
Cholin, někdy nazývaný vitamín B4 kvůli jeho chemické podobnosti s vitamíny skupiny B, není ani vitamín, ani minerál, ale je základní živinou.
Cholin se nachází v různých potravinách, jako jsou vejce, mléko, drůbež, fazole, quinoa, květák, brambory, arašídy, hovězí maso a houba shiitake. Cholin je nezbytnou živinou pro zdraví a funkce mozku, neboť slouží jako prekurzor fosfatidylcholinu, hlavní složky buněčných membrán.
Cholin se také podílí na syntéze acetylcholinu, důležité chemické látky, která přenáší zprávy z mozku do různých částí těla prostřednictvím nervových buněk.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2024/12/potraviny-zelenina.jpg419800Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2024-12-25 19:49:532024-12-25 20:09:05Úžasná studie odhalila kombinaci živin, která dokáže zpomalit stárnutí mozku
Všechno je naopak! CO2 potřebujeme mnohem více, je ve skutečnosti dobrý pro planetu, ukazují vědecké studie
25. prosince 2024
Nyní je vhodné se věnovat spíše lepším zprávám nebo odlehčené zábavě, jak si mnozí přejí, zde je tedy jedna z nich. I když jde o něco, co mnozí z nás dávno víme, přece jen je dobré si tento fakt i nadále připomínat.
V řadě nedávných vědeckých prací byly zveřejněny dramatické důkazy, že hladiny oxidu uhličitého jsou již „nasycené,“ což znamená, že lze očekávat malé nebo žádné další oteplování a zvyšující se hladiny CO2 jsou prospěšné.
Polovina lidských emisí je rychle vytlačována zpět do biosféry, říkají vědci, což způsobuje značný růst rostlin, které ničí hlad, zatímco zbytek vstupuje do „nasycené“ atmosféry a má minimální vliv na globální teploty.
Jeden z dokumentů, které akceptují lidskou účast na rostoucím CO2 , zveřejnila CO2 Coalition, která poznamenává: „Máme rádi CO2, vy byste ho také měli mít rádi.“
Žádná z těchto prací nebude zveřejněna v hlavním proudu, protože narušuje „ustálený“ příběh klimatické vědy spojený s politickou fantazií čisté uhlíkové nuly.
Ale názor, že lidé ovládají klimatický termostat vypouštěním CO2, což vede k nekontrolovatelným teplotám, patří k temnému období ve vědě, kdy byl zachycen k prosazování politických cílů.
V skeptických klimatických kruzích však pokračuje práce na pochopení toho, jak se řada plynů s oteplovacími vlastnostmi chová v chaotické, nelineární atmosféře. Dva nedávno publikované články zjistily, že zdvojnásobení CO2 v atmosféře vedlo k minimálnímu zvýšení teploty.
Vypočtené hodnoty lze považovat za hranice chybového rozmezí a podle dřívějších pozorování nepředstavují žádnou hrozbu pro klima na Zemi. Ničí také nejistý vědecký základ, na kterém čistá nula spočívá.
Osm tchajwanských vědců pod vedením profesora Peng-Sheng Wei zjistilo, že citlivost klimatu na zvýšení atmosférických hladin CO2 ze 100 na 400 ppm byla „zanedbatelně malá“ při 0,3 °C.
Článek je komplexní a zkoumá přenosy tepla jako funkci zeměpisné délky, zeměpisné šířky a nadmořské výšky, a také difúzní záření určené absorpčními pásy na základě vlnové délky, teploty a koncentrace nebo tlaku par oxidu uhličitého.
Vědci zde sledují úzké absorpční pásy v infračerveném (IR) spektru, které umožňují „skleníkovým“ plynům zachycovat teplo a ohřívat planetu. Mnozí tvrdí, že po určité úrovni se plyny „nasytí“ a ztratí většinu ze svých zahřívacích vlastností.
Jedním jednoduchým způsobem, jak to pochopit, je uvědomit si, že dvojitá izolace v podkroví nezachytí dvakrát tolik tepla. Zdá se, že hypotéza nasycení vysvětluje, jak byl CO2 v minulosti 10-15krát vyšší bez náhlých změn teplot, zatímco názor antropogenního oteplování nedělá nic víc, než že poskytuje vědecké krytí pro riskantní, ale módní extrémní eko strach.
Mezivládní panel pro změnu klimatu uvádí číslo klimatické citlivosti založené na zdvojnásobení úrovně CO2 kolem 3 °C. Ale mnoho klimatických modelů zvyšuje masovou veřejnou hysterii použitím „cest“ s mnohem většími a vysoce nepravděpodobnými odhady.
Posledně jmenované tvoří základ mnoha „vědeckých“ příběhů věrně hlášených nezpochybnitelnými mainstreamovými médii. Tchajwanští vědci zjistili, že oteplení přízemní teploty o 0,3 °C bylo spojeno se zvýšením ze 100 ppm na 350 ppm a nedošlo k žádnému dodatečnému oteplení, přestože CO2 dále vzrostlo z 350 ppm na 400 ppm.
Současná hladina CO 2 v atmosféře je 420 ppm.
Sedm rakouských vědců se také nedávno soustředilo na CO2 a infračervené spektrum a poznamenali, že budoucí zdvojnásobení plynu až na 800 ppm „neukazuje žádné zvýšení absorpce IR pro středový vrchol 15 u.“
Dospělo se k závěru, že to může vést k oteplení nejvýše o 0,5 °C. Vědci tvrdí, že klimatické modely a jejich vlivy na CO2 by měly být revidovány.
Nedávné články o saturaci CO 2 nejsou jediné, které byly v poslední době publikovány. Začátkem tohoto roku skupina polských vědců vedená Dr. Janem Kubickim dodala tři články argumentující, že nad 400 ppm koncentrace CO 2 již nemůže způsobit žádné zvýšení teploty.
V roce 2023 tři vědci, včetně profesora atmosféry Yi Huanga z McGill University, uvedli, že: „Přenos ve středu pásma CO2 se nezmění zvýšeným CO2, protože absorpce je již nasycená.
Chen a kol. v roce 2023 uvádí, že CO 2 měl výrazně snížený účinek na oteplování za předindustriálními koncentracemi. Bylo také zaznamenáno, že vlivy vodní páry a mraků se překrývají, a tak dominují absorpci CO2 v IR pásmu.
V roce 2022 stanovil německý profesor fyziky Dieter Schildnecht úroveň nasycení CO 2 na pouhých 300 ppm.
CO2 Coalition je vzdělávací nadace, která poskytuje fakta, zdroje a informace o „zásadní roli,“ kterou CO2 hraje v životním prostředí. Nedávno zveřejnila podrobný dokument, který uznal, že lidé přispěli zvýšení CO2, který se dostal do atmosféry v průmyslové době.
Článek má podtitul: „Jak lidské emise obnovují životně důležitý atmosférický CO2. Koalice dlouhodobě prosazuje roli, kterou hraje saturace při zmírňování účinku řady plynů s oteplovacími vlastnostmi.
Při své práci se často zaměřuje pozornost na roli, kterou hraje vodní pára, která tvoří asi 4 % atmosféry a přispívá až 80 % k životně důležitému oteplování Země. Nasycuje velké části infračerveného spektra a snižuje účinek jiných plynů v jejich vlastních specifických pásmech.
Ve správní radě koalice je významný profesor William Happer, který dlouho argumentoval opodstatněností hypotézy saturace, a nedávno se k ní připojil laureát Nobelovy ceny za fyziku za rok 2022 Dr. John Clauser.
Hladiny CO2 byly v minulosti mnohem vyšší, s důkazy o bohatém zvířecím a rostlinném životě. Mnoho rostlin se vyvinulo tak, aby prospívalo na vyšších úrovních, než kterými se dnes živí, což je období, o kterém někteří vědci tvrdí, že je jedním z období denudace CO2.
Ve svém nedávno publikovaném článku koalice uvádí, že čím vyšší je obsah CO2 v atmosféře, tím větší je tlak fyzikálních procesů na vytlačování CO2 do oceánů a vegetace.
Potvrzují to značné důkazy, i když nedávné podstatné „ozelenění“ planety je čtenářům závislým na mainstreamových médiích z velké části skryto. Ve skutečnosti nová „zelená revoluce“ krmí svět.
Autoři nedávné vědecké práce, Charles Taylor a Wolfram Schlenker, uvádějí: „Stále nacházíme velký efekt hnojení; zvýšení CO 2 o 1 ppm se rovná zvýšení výnosu o 0,4 %, 0,6 %, 1 % u kukuřice, sóji a pšenice.
Silné ozelenění Země je vidět na mapě, která byla poprvé zveřejněna v Donohue/CSIRO 2015 a znovu publikována v jiném nedávném článku od CO2 Coalition.
Článek zkoumal nutriční hodnotu rostlin rostoucích ve zvýšených koncentracích CO2.
Všimněte si, že zelená dominuje. Hnědou, která znamená větší úbytek vegetace, najdete na mapce minimálně:
Mapa byla vytvořena ze satelitních dat a ukazuje, že ekologizace mezi lety 1982-2012 vzrostla o 20-30 % v Indii, Západní Austrálii, Sahelu a Anatolské vysočině.
Novější práce Chen et al. 2024 zjistila, že ekologizace se v posledních dvou desetiletích skutečně zrychlila. Bylo zjištěno, že nárůst CO2 je dominantním hnacím motorem pozitivního trendu indexu listové plochy na většině globálního zemského povrchu.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2024/12/images.jpg169298Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2024-12-25 19:19:122024-12-25 19:19:12Všechno je naopak! CO2 potřebujeme mnohem více, je ve skutečnosti dobrý pro planetu, ukazují vědecké studie
