dotace

To je masakr: banky nás obraly o 100 miliard a myslíte, že to pošlou na Ukrajinu? Co na to generál?

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

4.2.20023

Komentář Lukáše Kovandy:

České banky, z nichž prakticky žádná není česká, mají za rok 2022 historicky rekordní zisky: poprvé v historii přes 100 miliard korun. A třetina Čechů, Moravanů a Slezanů si chodí pro žebračenky. Současně vláda platí Ukrajinu a Ukrajince z našich peněz. Proč ne tyto peníze ze zisku?

Mimochodem, není trestné, že si říkají české? Jenom proto, že Čechy obírají?

Dotace naruby, aneb chudí dotují bohaté. Jak úžasné je spojení se západem…

Zisk bank a spořitelen v Česku loni poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 miliard korun, když dosáhl úrovně 104,1 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které nově zveřejnila Česká národní banka. Dosud nejvyššího zisku dosáhly tuzemské banky a spořitelny v roce 2019, a to 89,7 miliardy korun.

Čím více peněz jde do zahraničí, tím (prý) jsou zdravější banky. Tak to alespoň tvrdí ekonomické výroky odborníků. Že jsou zahlceny úřady, které vydávají žebračenky a při údajné tříprocentní nezaměstnanosti jsou sociální úřady v troskách? To je přesně důkaz toho, jakou atmosféru vytváří masmédia a zvrácená vláda, a jaká je skutečnost.

 A víte že ten, kdo to kritizuje, je dezinformátor a dezolát, ten, kdo to podporuje, je systémový vůdce?

Banky v loňském roce těžily z prostředí poměrně vysokých úrokových sazeb. Centrální banky zvyšováním úrokových sazeb bojují proti rapidní inflaci a kvůli výrazné inflaci a inflačním očekáváním stoupají také tržní úrokové sazby. Oboje se příznivě promítá do ziskovosti bank, neboť to navyšuje úrokové marže, a tedy úrokové výnosy. Ty představují klíčový zdroj bankovního zisku.

Ruku v ruce s dlouhodobým růstem ekonomiky dochází přirozeně například k růstu objemu celkových aktiv bank. Právě proto je více vypovídající posuzovat výkonnost bank výše uvedenými poměrovými ukazateli. Z nich neplyne, že by reálná ziskovost bank rostla excesivně. Spíše byl loňský rok návratem ke standardní ziskovosti zdravého bankovního sektoru, jaký ten český dlouhodobě představuje.

Fialova vláda však přesto loni rozhodla zatížit šestici největších českých bank daní z mimořádných zisků. Ta se však vztahuje až k ziskům za letošní rok. Dotčené banky zřejmě přistoupí k různým formám optimalizace, aby letos svůj daňový základ snížily. Je tak otázkou, do jaké míry inkaso z mimořádných zisků bank podpoří silně deficitní veřejné finance, které na výdajové straně zatěžují mimořádné výdaje související se zastropováním cen energií, odpuštěním příspěvku na podporované zdroje energie a dalšími opatřeními uvedenými loni a letos ve jménu boje s energetickou drahotou.

Někdo typu Anarchisty Cempera Manipulátora bude tvrdit, že to nejsou dotace. Názvoslovím to skutečně nejsou, ale vývod peněz z naší země, když jsou přeplněné úřady sociálních dávek a mnoho lidí nemá už ani na chleba jsou ve skutečnosti co?

Základní zdroj informace: moneymag.cz

ZDROJ: INFOKURÝR http://www.infokuryr.cz/n/2023/02/06/to-je-masakr-banky-nas-obraly-o-100-miliard-a-myslite-ze-to-poslou-na-ukrajinu-co-na-to-general/

čína

Jak je to s Čínou a naší ekonomikou?

Josef Buřič uvádí na pravou míru obchodní vztahy Česka a Číny. Co nám říkají obchodní statistiky a srovnání s Tchaj-wanem?

 

Tak zase čtu v českých médiích, že Čína vlastně pro nás není žádný důležitý obchodní partner, že ho vlastně k ničemu nepotřebujeme a že je pro nás obchod s Tchaj-wanem daleko důležitější.

Někoho možná i překvapí, kdo taková moudra v našich médiích šíří. Když nově zvolený prezident Pavel vysvětloval svůj zájem o spolupráci s Tchaj-wanem, naznačil, že spolupráce s Tchaj-wanem je pro Česko výhodná z ekonomických důvodů, jelikož je Praha s Tchaj-pejí mnohem více ekonomicky propojená než s Pekingem.

Než někdo (a proniká to i do některých medií) začne tato moudra a – musím říci doslova nesmysly –šířit, snad by bylo dobré, aby se podíval do statistik. Že pan Pavel moc nerozumí ekonomice, to bylo vidět v jeho předvolebních diskusích s A. Babišem. Tam v tom dost plaval a omezoval se jen na obecné fráze. Toho si mnozí všimli.

Ale teď už je po volbách, tak snad by bylo dobré odložit tyto předvolební fráze a začít vidět ekonomiku nějak „normálně“. Proč nejsou schopni jeho poradci mu vysvětlit tyto souvislosti?

Teď konkrétně.

Čínský dovoz do ČR v roce 2021 představoval 481 mld. Kč. To byl druhý největší dovozce po Německu, jehož dovoz dosáhl 921 mld.  Ten „výhodnější“ Tchaj-wan do ČR dovážel zboží za 28 mld. Kč. Pravda, jsou zde nějaké tchajwanské investice, ale čínské investice jsou zde také a možná že o nich nemáme vždy dostatečný přehled. A možná si také přiznejme, že pro jejich investory není naše ekonomika vůbec zajímavá. Co jim můžeme nabídnout? Desetimilionový trh?

V tom čínském dovozu tvoří dovoz počítačů, elektronických a optických přístrojů (klasifikace ČSÚ) – 214 mld. a když k tomu připočteme i dovoz elektrických zařízení jsme téměř na 300 mld. dovozu. Řečeno jednoduše – téměř na každém počítači, stejně jako na mobilu, fotoaparátu atd. je všude – země původu Čína. Tohle je přece všeobecně známo.

To, že se Čína stala továrnou pro celý svět, platí už delší dobu. Ale není to nic nového, v šestnáctém i sedmnáctém století byla Čína také největším ekonomikou tehdejšího světa.

Dnes jsou její průmyslové kapacity výsledkem investic zahraničního kapitálu v Číně, které tam přišly po zahájení ekonomických reforem v roce 1978 a dnes už jsou založené na vlastním know-how. Tohle chce někdo změnit? Vždyť v Číně dnes nakupuje celý svět i USA.

A co v Číně dovedou prodat naši výrobci? Není toho moc. Asi moc nejsme schopni se tam prosadit. Vyvážíme na tento trh, mimochodem v krátké době to bude největší světový trh, zboží za 45 mld. Kč. Tedy na tomto trhu jsme naprosto zanedbatelnou jednotkou. Největší položkou našeho exportu jsou strojírenské výrobky. Auta to ovšem nejsou. Jak jsme se nedávno dozvěděli – Auto Škoda se z tohoto trhu stahuje. Asi nás tam nemají rádi.

A teď ten Tchaj-wan. České firmy tam vyváží za 5,4 mld korun, polovinu z toho tvoří strojírenské výrobky. Celkový český export v roce 2021 dosáhl 3 950 mld. Kč. Tedy na Tchaj-wan směřovalo asi tak 0,14 % českého exportu. Z hlediska některých firem jistě zajímavý obchod, ale pro celou naši ekonomiku to jako obchodní partner nemá větší význam. Je to sice velký výrobce čipů, ale možná se k nám dostávají jinou cestou…

Než začneme bořit naše obchodní vztahy s Čínou, zamysleme se s chladnou hlavou, co vlastně chceme dosáhnout – spolupráci nebo konfrontaci.

ZDROJ:ARGUMENT https://casopisargument.cz/?p=48310

Dočetli jste jeden z našich článků? Nezapomínejte, prosíme, na dobrovolné předplatné, které je příspěvkem k další nezávislosti a na fungování !Volného blogu a také investicí do jeho budoucnosti. Více o financování zdola se dozvíte ZDE

Skotsko: Desítky větrných turbín poháněných dieselovými generátory vylévají do krajiny hydraulický olej

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

6.2.2023

Opakovaně zde upozorňuji na zcela neekologické větrné elektrárny, které by měly brzy hyzdit celou Evropu. I přes desítky nesporných důkazů o  jejich škodlivosti vůči životnímu prostředí jsou tato monstra stále více prosazována. Mnohde se kvůli nim vykácely hektary lesa, který je tím nenávratně ztracen.

Zde konkrétně narážím na Skotsko, kde bylo kvůli větrným turbínám vykáceno 14 milionů stromů. K tomu si připočtěte neekologickou výrobu i likvidaci, tisíce zmasakrovaných ptáků a nenávratné škody v případě, že dojde k havárii takového větrníku.

A jak se nyní ukazuje, tak z turbín, kvůli nimž byly vykáceny hektary lesa, navíc unikají tisíce litrů hydraulického oleje….

Skotská, zeleným šílenstvím posedlá levicová separatistická vláda, byla nyní v plné nahotě odhalena po zjištění, že desítky gigantických větrných turbín na pevnině musí být připojeny k dieselovým generátorům, z nichž unikají tisíce litrů hydraulického oleje do krajiny.

Společnost Scottish Power – vedená Španělem Ignaciem Galanem – je dceřinou společností španělské firmy Iberdrola. Nyní tato firma připustila, že asi 71 jejích turbín muselo být v prosinci připojeno k dieselovým generátorům, aby se udržely v teple, přičemž whistleblower přiznal, že problémy s turbínami jsou hluboce zakořeněné.

„Během prosince bylo 60 turbín v Arecleochu a 11 v Glenn App odpojeno kvůli poruše kabeláže… Aby se tyto turbíny mohly znovu napájet, dieselové generátory běžely více než šest hodin denně,“ prozradil.

„Turbíny jsou pravidelně odstaveny kvůli poruchám, kdy energii ze sítě spíše odebírají, než aby ji vyráběly, a také pracují na poloviční výkon po dlouhou dobu kvůli dílům, které nebyly vyměněny,“ pokračoval.

„Špinavý hydraulický olej je také pravidelně rozprašován po celém skotském venkově kvůli prasklinám v mechanismech. Bezpečnostní standardy se nezlepšily od roku 2017, kdy byl na větrné farmě Kilgallioch zabit pracovník.“

Záznam dále uvádí, že asi 4 000 litrů unikajících hydraulických olejů bylo turbínami „rozstřikováno na krajinu,“ což má značný ekologický dopad.

„Skotská vláda chce učinit naši zemi atraktivní pro zahraniční investory, protože 40 procent větru, který vane po celé Evropě, vane přes Skotsko. To by však nemělo znamenat, že se smíříme s tím, že naše vodní cesty a příroda jsou znečištěny uhlíkem z dieselových generátorů a hydraulického oleje,“ stěžoval si whistleblower, který evidentně skutečně věří v agendu klimatických změn.

„Lidé by si měli být vědomi toho, že zatímco jejich náklady na energii stále rostou, naše větrné farmy nefungují tak efektivně, jak by mohly kvůli chamtivosti korporací,“ dodal – možná v odkazu na fakt, jako je  plat 11 milionů liber, který pobíral španělský předseda Scottish Power v roce 2021, kdy byli regulérní Skotové drceni pod prudce rostoucími účty za energii.

Richard Tice, vůdce Reformní strany – dříve Strany pro brexit – si nedávno stěžoval, že asi 83 procent britských větrných turbín na moři je v zahraničním vlastnictví, přičemž největším jednotlivým vlastníkem je vláda Dánska, členského státu EU.

„My, britští daňoví poplatníci, platíme obrovské dotace spojené s inflací, abychom vytvořili ještě větší zisky pro dánské daňové poplatníky. Čím to je?“

Colin Smyth, poslanec skotského parlamentu (MSP) za levicovou Skotskou labouristickou stranu v regionu, připustil, že „nutnost používat dieselové generátory k odmrazování vadných turbín je ekologické šílenství,“ a zaútočil na skotskou decentralizovanou vládu – také vedenou dvěma dalšími levicovými stranami, jmenovitě separatistickou Skotskou národní stranou (SNP) v koalici se skotskými Zelenými – za to, že jejich rétorika o čisté nule je velmi odlišná od reality a obvinil je z nepoctivosti.

Labouristická strana však sama není ani zdaleka prosta fiaska souvisejícího s větrnou energií ve Walesu, kde řídí decentralizovanou vládu.

Jde o skandál s  obří větrnou turbínou, která stála miliony liber. Tato turbína se v loňském roce kvůli silnému větru  zřítila a vyděsila místní vesničany.

Větrné turbíny, které mají problémy s větrem – zdrojem, ze kterého by měly být schopny čerpat  obnovitelnou energii – nejsou zdaleka nijak výjimečné, přičemž jiné velšské turbíny se rozzářily jako obří světla poté, co vichřice způsobila jejich vzplanutí v incidentu v roce 2014.

K podobným nehodám větrných turbín dochází poměrně často. Nedávno došlo například ke zřícení turbíny v poměrně nové větrné elektrárně ve Švédsku a asi před měsícem se zřítila vlivem větru starší větrná turbína v Holandsku.

Je jen otázkou času, než pod nějakou takovou turbínou zůstane ležet náhodný kolemjdoucí…

ZDROJ: Necenzurovaná Pravda, Slovanka https://necenzurovanapravda.cz/2023/02/skotsko-desitky-vetrnych-turbin-pohanenych-dieselovymi-generatory-vylevaji-do-krajiny-hydraulicky-olej/

zelensky

Disciplína ukrajinské armády upadá. Zelenskyj zavádí přísné tresty za dezerci

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Kritici tvrdí, že nová legislativa, která trestá dezertéry a porušovatele pravidel, je v konfliktu s lidskými právy a demotivuje vojenský personál.

KYJEV – Prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek odmítl vetovat nový zákon, který zpřísňuje tresty pro svéhlavý vojenský personál, a odmítl petici podepsanou více než 25 000 Ukrajinci, kteří tvrdí, že je příliš tvrdý.

„Klíčem k bojové schopnosti vojenských jednotek a nakonec k vítězství Ukrajiny je dodržování vojenské disciplíny,“ uvedl Zelenskyj ve své písemné odpovědi na petici.

Ukrajinští vojáci ohromili svět svou odolností a úspěchy na bojišti, odolali celoročnímu náporu ruských jednotek. Ale mezi kyjevskými silami, složenými převážně z čerstvých rekrutů postrádajících předchozí vojenské zkušenosti nebo výcvik, se některé snaží vyrovnat. Jsou tací, kteří se vzbouřili proti rozkazům velitelů, opili se nebo se chovali špatně; jiní, jimž dochází munice a morálka, uprchli, aby si zachránili život a opustili své pozice.

Ve snaze dostat své síly do souladu Zelenskyj v lednu podepsal v platnost represivní zákon, který zavádí přísnější tresty pro dezertéry a svéhlavé vojáky a zbavuje je práva na odvolání.

Cílem zákona je standardizovat a zpřísnit dopady porušování pravidel, zlepšit disciplínu a bojeschopnost vojenských jednotek. Za neuposlechnutí bude hrozit pět až osm let vězení, nikoli předchozí dva až sedm let; dezerci nebo nedostavení se do služby bez platného důvodu až po dobu 10 let. Vyhrožování velitelů, požívání alkoholu, zpochybňování rozkazů a mnoho dalších přestupků bude také řešeno tvrději, potenciálně až ve vězení; těm, kteří tato pravidla v minulosti porušili, mohla uniknout zkušební doba nebo dokování jejich bojového platu.

Ti, kteří lobbovali ve prospěch nového zákona, jako je generální štáb ukrajinské armády, tvrdí, že disciplína bude spravedlivější: Dříve, protože soudy rozhodovaly o přestupcích případ od případu, byli někteří pachatelé schopni uniknout trestu, zatímco jiní dostali přísnější tresty za méně významná porušení, podle vysvětlující poznámky, která nový zákon doprovázela.

Vojáci, právníci a strážci lidských práv však opatření kritizovali jako nevhodný a neomalený nástroj, který se nezabývá základními příčinami vojenské nekázně – a více než 25 000 Ukrajinců vyzvalo prezidenta, aby zákon zcela vetoval v petici předložené prezidentu koncem loňského roku.

Nová represivní pravidla odstraňují diskrétnost a mění soudy v „kalkulačku“ pro rozdávání trestů vojákům bez ohledu na důvody jejich provinění, argumentoval právník Anton Didenko ve sloupku ukrajinské tiskové agentury Interfax.

„Tento zákon bude mít negativní důsledky pro ochranu práv vojenského personálu, který je obviněn ze spáchání trestného činu, a sníží úroveň motivace během služby,“  uvedla v prohlášení nevládní organizace s názvem Reanimation Package of Reforms Coalition . „To může nést rizika jak pro ochranu lidských práv, tak pro obranyschopnost státu.“

Zelenského vojenští velitelé nesouhlasí a tvrdí, že opatření jsou nezbytná k tomu, aby obstáli tváří v tvář ruskému útoku.

„Armáda je založena na disciplíně. A pokud mezery v legislativě nezaručují dodržování a odmítači mohou zaplatit pokutu až 10 procent bojového platu nebo dostat trest s podmínkou, je to nespravedlivé,“ argumentoval vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajina Valerii Zaluzhnyi ve videu ve prospěch nových pravidel.

Zelenskyj ve své reakci na lidovou petici, která ho žádala, aby změny zrušil, souhlasil s tím, že disciplinární řízení proti vojenskému personálu by mělo zohledňovat jeho individuální situaci, a slíbil, že kabinet ministrů dále zváží, jak zlepšit disciplinární mechanismus – ačkoli neupřesnil, kdy by tato práce mohla být provedena; ani mezitím pozastavit platnost zákona.

Armáda civilistů

Ukrajinské ozbrojené síly se za rok od zahájení plné invaze Ruska v únoru 2022 rychle rozrostly na více než milion vojáků – z 250 000 příslušníků.

Příliv stovek tisíc nových rekrutů, které Ukrajina musela vybavit a vycvičit, aby odolala palbě z Ruska, ohrozil obvyklý proces prověřování a způsobil, že někteří nevhodní vojáci skončili v boji, Valerii Markus, hlavní seržant 47. samostatná útočná brigáda, řekl podřízeným v přednášce o „deserci na frontě“, zveřejněné v lednu na svém kanálu YouTube.

„Snažili jsme se kandidáty prověřit, jak nejlépe jsme za těchto okolností mohli,“ řekl Markus. „Nicméně mnoho lidí v naší vlastní brigádě tam nechce být.“ Řekl, že někteří z těch, kteří se přidali kvůli špatným motivacím, jako například kvůli výplatě, se následně „zhroutí pod tlakem a chtějí uprchnout; začnou se bouřit.“

Markus řekl, že velitelé často nechápali problémy a nedostatky, kterým jejich vojáci na zemi čelí, protože s nimi místní seržanti nedokázali komunikovat. Přehrál videa vojáků, kteří si stěžovali na nedostatek zbraní nebo nevhodné či nezákonné rozkazy od jejich velitelů, a poté řekl divákům, že většinu problémů lze vyřešit interně správnými kanály, zatímco veřejné stížnosti zdiskreditovaly ukrajinskou armádu a podkopávaly pokusy pomoci vojskům.

„Uznávám existenci problémů, které vedou ke svévolnému opouštění pozic? Ano,“ řekl Zalužnyi ve svém videu na podporu reforem. „Pracuji na jejich likvidaci? Úspěšné operace k osvobození území našeho státu jsou toho potvrzením.“

Ale členové ukrajinských ozbrojených sil, z nichž mnozí vyjádřili Zalužnému respekt, byli hluboce zklamáni jeho podporou nového zákona.

„Je to velmi demotivující. To je tak výrazný kontrast se Zalužnyiho „náboženstvím“ orientovaným na člověka a vůdce,“ řekla Eugenia Zakrevska, právnička pro lidská práva, která se přihlásila do válečného úsilí a nyní je členkou 92. samostatné mechanizované brigády Ivana Sirka. To byl ostrý odkaz na rozhovor, který vrchní velitel poskytl časopisu  Economist v prosinci, ve kterém řekl, že na rozdíl od Kremlu je „náboženstvím“, které on a Ukrajina vyznávají, „zůstat člověkem v jakékoli situaci“.

Léčba příznaků, nikoli nemoci

Ti, kteří jsou proti novému zákonu, tvrdí, že Ukrajina se musí vypořádat se základními příčinami dezerce a špatného chování, spíše než tvrději trestat vojáky, kteří porušují pravidla.

Důstojník ukrajinské armády, který nedávno opustil frontové město Bachmut (a požádal o anonymitu, protože důstojníci nemají oprávnění mluvit s tiskem), řekl POLITICO: „Někdy se opuštění pozic stává jediným způsobem, jak zachránit personál před nesmyslnou smrtí. Pokud nemohou doručit munici nebo [ulehčit vojáky], když budete několik dní sedět v zákopech bez spánku a odpočinku, vaše bojová hodnota klesne na nulu.“

Důstojník dodal, že mnoho problémů s disciplínou má kořeny v neefektivním nebo nedbalém velení, stejně jako v napětí kladeném na kyjevské síly bojující s mnohem větší armádou útočníků, což znamená, že nejsou střídáni tak často, jak by měli.

„Únava a trauma vedou k duševním poruchám a přinášejí do života vojáka chaos, nedbalost a dokonce zkaženost. To silně ovlivňuje bojové vlastnosti a poslušnost,“ řekl důstojník.

Zakrevska z brigády Ivana Sirka uvedla, že ukrajinští vojáci zřídkakdy opouštějí své pozice – pokračují v boji, i když jsou přesile a mají značné ztráty.

„Jednou jsem musela zavolat velení a požádat našeho seržanta, aby dostal rozkaz do nemocnice – protože odmítl evakuaci, i když byl těžce zraněn,“ řekla Zakrevska. „Zůstal s námi, i když nemohl dostat řádnou lékařskou pomoc, protože náš lékař byl také zraněn.“

scholtz

Scholz se obává, že NATO neochrání Německo před Ruskem

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

3.2.2023

Německý premiér Olaf Scholz odmítá diskutovat o možnosti přesunu bojových letounů na Ukrajinu v obavě, že NATO a Spojené státy se v případě ruské reakce za Německo nepostaví, uvedl ve čtvrtek 2. února Politico s odkazem na nejmenovaného poradce německé vlády.

„Jen pár hodin poté, co Scholz povolil export bojových vozidel na Ukrajinu, vyvstala na programu jednání otázka, kdo a kdy dodá na Ukrajinu stíhačky. Kancléř byl opět první, kdo proces zpomalil, opakovaně varoval před rizikem eskalace a trval na tom, aby se NATO nestalo stranou konfliktu,“ říkají korespondenti Politico.
Obavy kancléře jsou podle autorů článku vysvětleny tím, že článek 5 Charty Severoatlantické aliance nezaručuje vojenskou ochranu v případě útoku na členský stát NATO. „Článek (o kolektivní obraně), ačkoli vyzývá členy aliance k vzájemné podpoře v případě agrese, nevyžaduje, aby spojenci reagovali vojenskou silou,“ uvádí publikace.
Aby se potvrdily obavy Berlína z hypotetické neochoty NATO bránit Německo, článek citoval slova německého vojenského experta Carla Masaly, který již dříve upozorňoval na nepřípustnost jednostranných akcí Německa. „Pokud jsou Spojené státy přímo zapojeny (v konfliktu), pak je pravděpodobnější, že použijí vojenskou sílu k ochraně svých spojenců v Evropě,“ řekl politik, který udržuje úzké vazby na politický establishment v Německu.

„Jinými slovy, Scholz nevěří USA,“
 shrnul článek Politico.
Na pozadí diskusí o dodávkách letadel do Kyjeva německá kancléřka během projevu v Bundestagu zdůraznila, že Německo nebude Ukrajině dodávat stíhačky a posílat vojáky do země „ani nyní, ani v budoucnu“. Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck ve středu také varoval, že pokud němečtí spojenci v NATO dodají na Ukrajinu stíhačky, situace „může zajít příliš daleko“.
(rp,prvnizpravy.cz,eadaily,foto:arch.)