Zahraniční média již spekulují o tom, že Česká republika možná opustí V4

28.2.2023

Uskupení V4 mělo vždy hodně vzájemných rozporů, ať už založených na základě historických domnělých či skutečných křivd či na rozporech v rámci různých politických názorů. Ty jsou často prezentovány tak, jak je chce slyšet většinová společnost dané země, což ovšem znamená, že se nemusí v mnohém shodovat.

Již asi před 7-8 lety bylo možné zaznamenat, že EU jde po krku dvěma zemím – Polsku a Maďarsku – za politiku, která nereflektovala bruselská pravidla.

V té době byla v čele těchto útoků Jourová, která se zabývala káráním „neposlušných“ zemí a cenzurou i přesto, že v její gesci byla ochrana spotřebitele, které se již tak pečlivě nevěnovala, takže dvojí kvalita potravin je dodnes realitou.

I přes soustavné útoky na „kolegy“ z V4 byla Jourová v roce 2019 Babišem znovu vyslána do EK, aby – tentokrát již zcela oficiálně – vedla boj proti těm zemím, které se v něčem zpronevěří oficiální bruselské politice, přičemž v její gesci je od té doby také cenzura.

I to byl jeden z mnoha důvodů, které mne přesvědčily, že ve skutečnosti žádná společná politika V4 neexistuje. Pokud nyní někdo vzpomene na tzv. „kvóty,“ tak zde bych připomněla, že ty neplnila drtivá většina evropských zemí – a to bez ohledu na jejich členství v tomto uskupení.

Průběžně se vyskytlo mnoho případů, kdy země V4 nedržely pohromadě či dokonce proti sobě hlasovaly v EP, což jen celou nejednotnost potvrzovalo.

Odpůrcem V4 ovšem není jen Jourová, ale také Pavel, který se tím nijak netajil již v předvolební kampani. Právě fakt, že byl zvolen, tak zřejmě vytváří v zahraničí dojem, že je většina lidí pro odchod z V4.

Ovšem v případě kariérního komouše Pavla bylo celkem jasné, že by zřejmě s jakýmkoli málo kontroverzním soupeřem prohrál, takže jeho výhru je třeba v tomto ohledu brát s rezervou. Mnoho jeho voličů by zřejmě na jeho místě volilo i cvičenou opici.

Nyní se v reakci na některé výroky Pavla a Jourové objevily v zahraničí dohady, že se možná Česká republika rozhodne uskupení zcela opustit. Právě osoby jako Pavel či Jourová jen podtrhují onu nejednotnost V4.

Dále již celý článek bez úprav, přesně tak, jak jej přinesla zahraniční média:

Závazek Maďarska k neutralitě ve vztahu ke konfliktu na Ukrajině se odchyluje od většinového názoru v celé Evropě, a to by mohlo být faktorem, proč Česká republika opustí Visegrádskou skupinu, varoval nově zvolený český prezident Petr Pavel.

Pavel v pátek v živě vysílané debatě Café Evropa zpochybnil solidaritu visegrádských národů, tzv. V4 – Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.

„Maďarsko jde už dlouho svou vlastní cestou,“ řekl Pavel po boku Věry Jourové, české političky a místopředsedkyně EU, která je dlouhodobě známá svou kritikou Orbánovy administrativy v Budapešti.

„Pokud se nedokážeme shodnout na základních otázkách, jako je vztah s Ruskem a Ukrajinou, je to zásadní problém pro Visegrádskou čtyřku,“ řekl Pavel s tím, že je otázkou, zda by za takových okolností mělo Česko zůstat členem politické aliance.

Jourová typickým způsobem kritizovala některé evropské politiky, kteří podle ní přistupují k nesouladu Maďarska s pohledem evropského mainstreamu na Ukrajinu „zbytečně uhlazenou korektností.“

Tvrdila, že Orbánova administrativa musí být častěji zdůrazňována a potvrdila, že Evropská komise bude pokračovat v soudních sporech proti Maďarsku za údajné porušování zásad právního státu.

Pavel už dříve kritizoval maďarskou vládu, ale vždy se zdržel návrhu, aby Česko opustilo V4.

V rozhovoru pro tiskovou agenturu TASR počátkem tohoto měsíce zvolený český prezident tvrdil, že „Viktor Orbán se hodně změnil“ a zdůraznil, že když začínal v politice, byl „velmi progresivní, mladý liberál… ale obrat, který Viktor Orbán od té doby udělal, je téměř o 180 stupňů.“

Uznal „docela zásadní“ rozdíl v názorech mezi českou a maďarskou vládou na ukrajinskou otázku, ale trval na tom, že nebude obhajovat odchod Česka z V4 kvůli této záležitosti, místo toho řekl: „Měli bychom pracovat na tom, abychom tyto pozice znovu sblížili, pokud je to možné, protože pak nebudeme mít velký význam jako uskupení.“

Pavlova tvrdší rétorika z minulého týdne je poněkud překvapivá vzhledem k jeho vlastním nejnovějším komentářům ke konfliktu na Ukrajině. Bývalý generál NATO rozzuřil ukrajinské vládní úředníky na Mnichovské bezpečnostní konferenci počátkem tohoto měsíce poté, co varoval před hlasitým ukrajinským vítězstvím, které by mohlo destabilizovat Ruskou federaci.

Taková situace by podle něj byla nežádoucí pro stabilitu v Evropě a zhroucené Rusko by se stalo obrovským bezpečnostním rizikem.

„Pokud se Rusko zhroutí, pak můžeme mít více problémů, nemáme s kým vyjednávat o odzbrojení,“ zdůraznil a dodal, že zatímco spojenci NATO „musí být opatrní, aby tlačili Ukrajinu k určitému výsledku“, jako je zprostředkovaná mírová dohoda, je možné, že „Ukrajina změní svou vizi.“

Tolik článek, který jasně ukazuje, jak nás nyní vidí zahraničí. Zde je také třeba brát do úvahy, že Pavel a Jourová nejsou vláda a zatímco Jourová rozhoduje zejména v Bruselu, Pavel je jen loutka sloužící ke kladení věnců.

Na druhé straně zahraniční média nezohledňují fakt, že zejména vztahy mezi Morawieckého a Fialovou vládou jsou doslova „vřelé,“  přičemž v mnoha záležitostech – a netýká se to jen Ukrajiny – si nevídaně „sednou“, včetně jejich čilé spolupráce v EP. S nimi si do značné míry souzní i slovenská vláda.

Takže já osobně si nemyslím, že by se V4 přímo rozpadla, ale spíš dojde k její „ideové“ přeměně. A pokud pak někdo odejde, tak spíš Maďarsko, které může případně nahradit ideově spřízněnější Rakousko.

Otázka je, zda bude mít většina občanů o takovou V4(3) zájem….