Syn prezidenta Ugandy: Útok na Rusko je útokem na Afriku! Pošleme vojáky!

UGANDA/RUSKO: Syn prezidenta Ugandy, generál Muhoozi Kainerugaba, prohlásil, že země pošle armádu na obranu Moskvy, pokud ji napadnou imperialisté. 

Kainerugaba také poznamenal, že se nebojí, pokud po těchto slovech bude považován za „Putinistu“.

“Říkejte mi ‘Putinista’, chcete-li, ale my, Uganda, pošleme vojáky bránit Moskvu, pokud ji někdy budou ohrožovat imperialisté,” napsal na Twitteru.

Kainerugaba již dříve prohlásil, že útok na Rusko by jeho země považovala za útok na Afriku.

„My prezidenta Putina slyšíme. Útok na Rusko je útokem na Afriku!“ napsal.

V Africe je větší odpor vůči USA a Západu

Mluvčí vládnoucí strany Zimbabwe Mutswangwa: V Africe roste odpor vůči USA a Západu.

V Africe roste odpor proti diktátu Západu a Spojených států, uvedl v rozhovoru pro RIA Novosti Christopher Mutswangwa, mluvčí zimbabwské vládnoucí strany ZANU-PF.

“Africké země se nyní zajímají o rozvoj bez diktátu Západu a nyní je zde proti Americe velký odpor. Kdysi jsme byli potrestáni za odpor vůči Americe a Británii, byly proti nám uvaleny sankce, ale Afričané si nyní uvědomují, že v jejich zemích je koncentrováno velké množství zdrojů a západní země závidí, chtějí si je vzít, jako to vždy dělaly v koloniální éře,“ řekl Mutswangwa.

“Afrika už ale vyrostla, dnes je plná sebevědomí a má mnoho přátel, protože světová ekonomika se rozvětvuje – přibývá mnoho finančních a technologických center mimo západní svět,” dodal politik.

V Africe je větší odpor vůči USA a Západu, věří Zimbabwe

https://ria.ru/20230315/soprotivlenie-1857935834.html

Christopher Mutswangwa: Afrika se stala svobodnou díky Rusku

Předseda vládnoucí strany Zimbabwe Mutsvangwa: V Africe roste odpor vůči USA a Západu

2.4.2023

HARARE, 15. března – RIA Novosti. V Africe roste odpor proti diktátu Západu a USA, řekl Christopher Mutsvangwa, předseda zimbabwské vládnoucí strany ZANU-PF, v rozhovoru pro RIA Novosti.
„Africké země mají nyní zájem rozvíjet se bez diktátu Západu a proti Americe je nyní velký odpor. Kdysi jsme byli za odpor vůči Americe a Británii trestáni, byly na nás uvaleny sankce, ale Afričané si nyní uvědomují, že mají většinu zdrojů soustředěných ve své zemi a západní země žárlí, chtějí si je vzít, jako to dělaly vždy v koloniální éře,“ řekl.
„Afrika však vyrostla, je nyní plná sebevědomí a má mnoho přátel, protože globální ekonomika se rozšiřuje – mimo západní svět je více finančních a technologických center,“ dodal politik.

Předseda vládnoucí strany ZANU-PF Christopher Mutsvangwa řekl korespondentce RIA Novosti Darje Labutinové, že Zimbabwe si váží svých historických vazeb s Ruskem, které vycvičilo přibližně čtvrtinu armádních velitelů. V exkluzivním rozhovoru hovořil o tom, jak by Moskva mohla Harare pomoci s rozvojem zemědělství, energetiky a průmyslu, o možnosti přechodu obou zemí na národní měny a o přání Zimbabwe stát se členem BRICS.

– Pane Mutsvangwo, nedávno jste se zúčastnil jednání s delegací Sverdlovské oblasti vedenou ministrem mezinárodních a zahraničních ekonomických vztahů Sverdlovské oblasti Vjačeslavem Jarinem. O jakých otázkách se jednalo a bylo dosaženo nějakých dohod?
– Ruská delegace sem přijela s konkrétními plány hospodářské spolupráce mezi Ruskem a Zimbabwe. Jednání byla velmi úspěšná, projednali jsme několik oblastí, v nichž by naše regiony mohly spolupracovat. Jednání se soustředila na možnou spolupráci mezi Sverdlovskou oblastí a naší provincií Midlands, která byla vždy proslulá svým ocelářským průmyslem. Před dvaceti lety byl tento průmysl v úpadku, ale nyní ho obnovujeme a stavíme ocelárnu, která je z 60 % hotová. Letos očekáváme zahájení výroby oceli, mezi našimi investory je největší ocelářská společnost na světě. Máme všechny zdroje, které k výrobě oceli potřebujeme, přímo v Midlands, více než 500 kilometrů železné rudy nejvyšší kvality, jedné z nejlepších na světě. Na západě Zimbabwe máme také ložiska koksovatelného uhlí, které potřebujeme k výrobě oceli.
Sverdlovská oblast je ruský region specializující se na metalurgii a má dlouhou tradici výroby litiny a oceli. Proto máme velký zájem převzít ruské zkušenosti a stát se klíčovým hráčem ve výrobě oceli. Chceme vyrábět zařízení pro ropný a plynárenský průmysl: trubky, různá zařízení, kromě toho elektrické dráty a stavební stroje. Zimbabwe se chce stát hráčem na poli zelené energie, a protože máme velká ložiska lithia, mohli bychom vyrábět komponenty pro elektromobily. Rozsah potenciální spolupráce s Ruskem je velmi široký a delegace přijela v pravý čas.

– Hovoří se o společném podniku mezi Ruskem a Zimbabwe v ocelářském průmyslu?
– Přesně tak! Chceme vytvořit společný podnik a zveme Rusko, Sverdlovskou oblast, aby v naší zvláštní ekonomické zóně zřídila výrobu s cílem vyvážet výrobky na světové trhy. Investice, které se v Zimbabwe do ocelářského průmyslu vkládají, činí v první fázi přes miliardu a půl až dvě miliardy dolarů a my se chystáme navýšit finanční prostředky na 15 miliard dolarů, což nám umožní nejen nasytit domácí trh, ale také vyvážet naše výrobky. Můžeme založit společný podnik nebo postavit továrnu, která bude stoprocentně vlastněna jekatěrinburskými společnostmi. Zimbabwe může být výchozím bodem pro vývoz jejich výrobků do dalších afrických zemí. Africký trh s ocelí roste, populace mládne, proto budeme potřebovat hodně oceli. Zimbabwe může zásobovat nejen místní a africký trh, ale i trh světový.

– Moskva a Harare úspěšně spolupracují v oblasti diamantů, v Zimbabwe působí ruská společnost Alrosa. Jaké jsou další perspektivy spolupráce v oblasti nerostných surovin mezi našimi zeměmi?

– Zimbabwe se nyní stalo čtvrtým největším producentem diamantů na světě. Spolupracujeme se společností Alrosa, která provádí průzkum. Rádi bychom pokračovali ve spolupráci s ruskými společnostmi, které se zabývají těžbou a zpracováním diamantů. V Rusku je to velmi dobře rozvinuté odvětví. Když jsem byl v Moskvě, sešel jsem se s firmou Alrosa, protože jsem vedl komisi pro spolupráci v oblasti nerostných surovin v Zimbabwe. To je další oblast, kde bychom mohli spolupracovat.
Další oblastí je těžba lithia. Zimbabwe patří mezi pět zemí s největšími ložisky lithia. A postupný přechod od uhlovodíkových paliv k elektrické dopravě nám právě umožní rozvíjet spolupráci s Ruskem, které je největším energetickým hráčem na světě.
Kromě toho bychom mohli spolupracovat i v oblasti neobnovitelných zdrojů energie – Zimbabwe sice ropu těží, ale stále ji dováží. Rusko by nám mohlo pomoci vybudovat ropovod do Mosambiku. Vyzýváme Sverdlovskou oblast, aby nám s výstavbou pomohla, abychom mohli z Mosambiku získávat zaručeně ropu. Naše země nemá přístup k moři, ale potřebujeme infrastrukturu, abychom se přes Mosambik dostali k moři a mohli vyvážet naše produkty po moři. S Ruskem bychom mohli spolupracovat v oblasti logistiky: budování přístavů, železnic, výroby a distribuce elektřiny a v oblasti vodní energie. Zimbabwe je nyní na prahu velkého hospodářského skoku, zahraniční investice jsou velké.

– Jedná Zimbabwe s RusHydro?
– Rádi bychom, aby se ruské společnosti světové úrovně připojily k projektům čínských společností v Zimbabwe. Podnikají zde také turecké a kanadské společnosti. Zimbabwe je otevřené pro podnikání, investice přicházejí z různých zemí a do různých oblastí. Ve spolupráci s Ruskem vidíme velký potenciál, který nám umožní posílit naše dlouholeté přátelství. Přátelili jsme se v politické oblasti a nyní chceme rozvíjet i naši hospodářskou spolupráci. Ta totiž může změnit životy lidí. Vítáme investice z Ruska.

– Zimbabwe nedávno ve spolupráci s Roskosmosem vypustila několik satelitů. Plánujete v této oblasti nějaké další projekty?
– Víme, že Rusko je hlavní zemí ve výzkumu vesmíru, jako první vyvinulo vesmírný program, jako první vyslalo kosmonauta Jurije Gagarina. Právě jsme založili kosmickou agenturu a spolupracujeme s dalšími zeměmi na vypouštění malých družic. Zdá se nám, že toto odvětví je velmi perspektivní, a chceme diverzifikovat naše partnery: spolupracovat nejen s Japonskem, s USA, s Čínou. Rusko bylo vždy lídrem v oblasti kosmických technologií a Zimbabwe je nejvzdělanější zemí afrického kontinentu. Máme 95% gramotnost a Zimbabwané pracují po celém světě, protože kvůli sankcím USA jsme v naší zemi neměli mnoho příležitostí a ti, kteří byli vzdělaní, raději hledali práci v Austrálii, Kanadě, Jihoafrické republice, Velké Británii, na Blízkém východě – ve Spojených arabských emirátech a také v Rusku. Mnoho Zimbabwanů pracuje v zahraničí, ale protože naše ekonomika nyní roste, voláme je zpět domů. Nyní máme velmi dobré technologické a vědecké kapacity, které nám umožňují spolupracovat s vyspělými zeměmi, jako je Rusko. Můžeme spolupracovat na rozvoji potenciálu našich lidských zdrojů.
Mnoho Zimbabwanů studuje v Rusku. Mimochodem, kvůli úzkým historickým vazbám na SSSR studovala v Rusku čtvrtina našich vojáků, zejména z řad velících důstojníků. Zimbabwe je tedy jednou z nejpřátelštějších zemí vůči Rusku, s vazbami i na vojenské úrovni, což nás vrací do dob boje za nezávislost. Máme rusky mluvící krajany, kteří pomohou hospodářským vztahům mezi oběma zeměmi. Rusko nás vojensky velmi podporovalo v době našeho boje za nezávislost.

– V Zimbabwe bude brzy postaven pomník sovětské armádě připomínající vítězství ve Velké vlastenecké válce, že?
– Ano, můj kolega Kwame Muzawazi, ředitel Muzea osvobození Afriky, byl v Moskvě a jednal o tomto projektu. Ctíme ruský lid, vždy byl velmi mírumilovný, ale vždy byl obětí válek, zažil několik velkých invazí, takže vždy musel bránit svou zemi. Už v roce 1917 bylo Rusko první evropskou zemí, která poslala zbraně do třetího světa. Rusko poskytlo Asii a Africe zbraně, aby mohly bojovat za nezávislost, a to sehrálo důležitou historickou roli. Právě díky Rusku je Afrika svobodná. Nebýt Ruska a jeho podpory, dlouho bychom se nezávislosti nedočkali. Rusko nám dalo příležitost stát se vojensky nezávislými, stát se tím, kým jsme. Nyní jsme svobodnou zemí a vždy budeme s vděčností vzpomínat na to, co pro nás ruský lid udělal.

– Mezi Ruskem a Zimbabwe existuje dohoda o vojenské a vojensko-technické spolupráci. Jaké vojenské vybavení Harare od Moskvy nakupuje? Plánujete nákupy zvýšit?
-Ano, nakupujeme v Rusku letadla a chceme jich nakoupit více. Naše vojenská spolupráce je na velmi vysoké úrovni, jak jsem již řekl, čtvrtina našich generálů byla vycvičena v Rusku, když byli mladí muži během boje za nezávislost. Takže přátelství mezi našimi armádami má historický základ. Vážíme si ruské techniky. Naopak západní technika: my nakupujeme letadla a oni na nás pak uvalí sankce a my nemůžeme nakupovat náhradní díly. Kdysi jsme koupili letadla z Velké Británie, ale ta jsou už dlouho mimo provoz.
Rusko neuvaluje sankce na jiné země. Naopak, když byly uvaleny sankce na Zimbabwe, Rusko vždy využilo svého práva veta, aby zabránilo sankcím, které byly uvaleny na Irák, na Libyi. Za tuto ruskou politiku v Radě bezpečnosti OSN na ochranu Zimbabwe jsme velmi vděční. Nyní chceme tento přátelský vztah mezi národy Ruska a Zimbabwe proměnit v úspěšnou hospodářskou spolupráci. Naše země vstoupila pod vedením prezidenta Emmersona Mnangagwy do nové fáze, ekonomika roste mílovými kroky. Brzy se staneme nejrychleji rostoucí africkou ekonomikou a z ekonomiky založené na zdrojích se staneme produktivní ekonomikou, která bude na světové trhy dodávat lithium, chrom, měď, zlato a diamanty. Zimbabwe je velmi bohaté na nerostné suroviny.

– Zimbabwe také buduje kapacity v zemědělství, již nyní plánuje vývoz obilí do jiných zemí. Kdy by k tomu mohlo dojít?
-Ano, Zimbabwe má spoustu savan, které nikdy nebyly využívány k produkci potravin. Byly využívány k produkci tabáku a bavlny, ale ne k pěstování obilovin. Kvůli událostem na Ukrajině je nyní v Africe nedostatek obilí, proto chceme savany využít k produkci potravin pro Afričany. Loni jsme sklidili dostatek pšenice, letos také očekáváme dobrou úrodu a už uvažujeme o vývozu. Potřebujeme zemědělskou techniku a Rusko je svým zemědělstvím proslulé, dodává hodně potravin do jiných zemí, potřebnou techniku bychom mohli nakoupit v Rusku. Pro rozvoj zemědělství potřebujeme nejméně 50 tisíc traktorů.
Po pozemkové reformě, kdy jsme získali půdu od bývalých kolonialistů, na nás Západ uvalil sankce, které nám sebraly vybavení a kapitál. Teď ale víme, že si takové vybavení můžeme koupit z Ruska, máme po něm velkou poptávku. S Běloruskem již úspěšně spolupracujeme a s Ruskem bychom mohli spolupracovat na tom, aby se Zimbabwe stalo zásobárnou chleba pro celý svět, včetně rostoucího počtu obyvatel Asie. Zimbabwe by mohlo v budoucnu dělat Rusku společnost ve vývozu potravin, pokud získáme stroje a kapitál. Výroba potravin je tedy další důležitou oblastí spolupráce mezi našimi zeměmi.

– Zemědělství potřebuje také hnojiva. Kupuje je Zimbabwe z Ruska?
– Ano, nakupujeme je z Ruska prostřednictvím třetích zemí, ale rádi bychom navázali přímé vztahy mezi ruskými dodavateli hnojiv a zimbabwskými zemědělci. Podobně v ropném sektoru potřebujeme navázat přímé dodávky mezi Ruskem a Zimbabwe, nepotřebujeme obchodovat přes třetí země.
Další důležitou oblastí jsou finance, potřebujeme vyřešit otázku plateb. Centrální banky v Zimbabwe a Rusku musí spolupracovat na vytvoření platebních kanálů, které by obešly dolar. Obě naše země jsou pod sankcemi, Zimbabwe je pod sankcemi USA již 22 let a před několika dny tyto sankce prodloužily. Takže jsme vždy měli problémy se získáváním investic a prováděním plateb. A Rusko je nyní pod sankcemi kvůli napětí na Ukrajině a intervenci USA. Ale to nemůže zastavit obchod mezi našimi zeměmi. To, že používáme jejich peníze, by nás nemělo zastavit, mohli bychom používat národní měny.
Naše banky by měly najít způsob, aby ruský rubl a zimbabwský dolar byly volně směnitelné. Obě naše země mají také bohaté zásoby zlata. Jsme jednou ze sedmi zemí, které produkují nejvíce zlata, a naše produkce roste. Nyní produkujeme 35 tun ročně, mohli bychom produkovat celých 50 tun. Mohli bychom tedy uvažovat o zajištění našeho obchodu zlatými rezervami. Nikdo nemůže zastavit obchod mezi Moskvou a Harare kvůli americkému dolaru, musíme najít alternativní způsob. A o tom teď přemýšlejí všichni – Čína, Indie, Blízký východ – všichni se chtějí vzdát dolaru. Takže je vhodná chvíle pro navázání obchodu mezi našimi zeměmi.

– A jak nyní probíhají platby mezi Ruskem a Zimbabwe?
– Nyní používáme dolar, ale je to velmi obtížné, je to pro nás omezující faktor. S Běloruskem obchodujeme přes Afreximbank, která má sídlo v Káhiře. Není podřízena Spojeným státům. Když jsem byl náměstkem ministra zahraničí Zimbabwe, navrhl jsem Rusku, aby do tohoto projektu investovalo, takže Rusko je spolu s Čínou jedním z akcionářů. Slyšel jsem, že podíl v této bance už mají i Američané. Ale je neutrální, není součástí SWIFT, je to africká banka vlastněná Nigerijcem a sídlící v Egyptě. Potřebujeme více takových bank mimo globální bankovní systém SWIFT řízený Amerikou. Mohou se používat i digitální měny. Není třeba zůstávat rukojmím amerického dolaru. To je výzva pro celou finanční infrastrukturu mezi Ruskem a Zimbabwe. Musíme najít způsob, jak neomezovat náš obchod s americkým dolarem, k vzájemnému obchodu ho už nepotřebujeme.

– Může být čínský renminbi takovou alternativou k dolaru?
– Pracoval jsem jako velvyslanec Zimbabwe v Číně, takže dobře vím, jakého pokroku čínský renminbi dosáhl. Musíme ho více využívat po celém světě – s jüanem se obchoduje na burze v Londýně, ale největší centrum je v Hongkongu. Proč s ním neobchodovat v Moskvě, Pekingu, Harare, Hongkongu místo New Yorku, Bruselu… Můžete také využít burzu v Dubaji ve Spojených arabských emirátech. To všechno jsou potenciální trhy a zkušenosti z minulého roku s událostmi na Ukrajině a intervencí v USA ukazují, že je třeba obchodování diverzifikovat. Protože USA používají svůj dolar jako zbraň, aby zabránily ostatním zemím ve vzájemném obchodování, je to špatně, je třeba s tím něco dělat.

– Zimbabwe nedávno začalo vyrábět whisky a gin, plánují se jejich dodávky na ruský trh?
– Ano, máme výrobce alkoholu a investujeme do tohoto odvětví. Ale důležitější oblastí obchodu s Ruskem je ovoce a zelenina. V Rusku je po většinu roku zima a nelze tam pěstovat sezónní ovoce a zeleninu. Na druhou stranu máme spoustu tropického ovoce, sladkých pomerančů, které bychom mohli do Ruska dodávat. Kvůli konfliktu se Západem musíte diverzifikovat dodávky ovoce a zeleniny. V tom bychom mohli pomoci, protože máme nejlepší klima na světě pro produkci jakéhokoli druhu produktu, máme úrodnou půdu a dostatek vody, abychom se stali významným hráčem na trhu s čerstvým ovocem a zeleninou. Také ořechy, čaj a káva – i v těchto produktech jsme na světové špičce. Zimbabwe má také silný tabákový průmysl, jsme světovou špičkou, náš tabák je velmi oblíbený. V tomto odvětví bychom mohli spolupracovat s Ruskem.

– Problémem, který brání rozvoji obchodu a cestovního ruchu mezi našimi zeměmi, je nedostatek přímých leteckých spojů. Probíhají jednání o zahájení přímých letů?
– Potřebujeme přímé lety. Rusko má největší leteckou flotilu, stejně jako železnice. Rádi bychom v Zimbabwe vybudovali železnice, umožnilo by nám to rozvíjet obchod. Bez moderní infrastruktury je těžké být opravdovými přáteli. Proto může Středozemí a Sverdlovská oblast sehrát tak velkou roli v rozvoji infrastruktury.

– Všem tématům, kterým se v rozhovoru věnujeme, se budeme věnovat na druhém rusko-africkém summitu v červenci. Bude tam mít Zimbabwe své zástupce?
– Prvního summitu jsme se zúčastnili a očekáváme, že se zúčastníme i tentokrát. Doufáme, že na summit vyšleme také podnikatelskou delegaci a budeme hovořit o průmyslovém potenciálu Zimbabwe. Na summitu bychom chtěli diskutovat o tom, jak můžeme vstoupit na trhy střední Asie, západní Asie a dalších regionů.

– Existují plány na rozvoj kulturních a vzdělávacích vazeb mezi Ruskem a Zimbabwe?
-Máme mladé a dynamické obyvatelstvo, nejvzdělanější v Africe. A jsme také velmi čitelní a organizovaní, protože jsme museli mnoho let bojovat za svou nezávislost, bojovali jsme proti nejsilnějšímu impériu na světě. Takže naše společnost funguje podle hodin, bylo pro nás snadné přesvědčit lidi, aby se začali učit, protože poslouchají vládu. Máme vzdělané občany, kteří se snadno zařadí do jakékoli společnosti a také mluví anglicky. Zimbabwané se snadno učí cizí jazyky. Takže bychom rádi rozvíjeli kulturní výměnu s Ruskem – v oblasti kinematografie, hudby, sportu. Budeme se dělit o naše zkušenosti prostřednictvím Muzea osvobození Afriky, které bude prezentovat naše historické zkušenosti z bojů a také zkušenosti Ruska s odoláváním zahraniční agresi. Ukážeme našim mladým lidem, že svobody a nezávislosti je třeba si vážit a že pokud je nebudete bránit, můžete o ně snadno přijít. Existují jiné země, které jen čekají na to, až se stanou pány menších zemí. Musíme spolupracovat, abychom posílili naše spojenectví.

– Myslíte si, že ostatní africké státy budou uvažovat stejně a budou následovat příkladu Zimbabwe?
– Ano, a je patrné, že africké země mají nyní zájem rozvíjet se bez diktátu Západu, a právě teď je tam velký odpor vůči Americe. Kdysi jsme byli za odpor vůči Americe a Británii trestáni, byly na nás uvaleny sankce, ale Afričané si nyní uvědomují, že mají ve svých zemích většinu zdrojů a západní země jim je závidí a chtějí jim je vzít, jako to dělaly vždy v koloniální éře. Afrika však dospěla, je nyní plná sebevědomí a má mnoho přátel, protože světová ekonomika expanduje a mimo západní svět vzniká stále více finančních a technologických center. Afrika má v tomto ohledu velký potenciál a otevřený trh. Máme velké země, jako je Čína, Indie, Írán, Turecko, Jihoafrická republika. Všechny tyto země lze propojit po zemi i vzduchem – silnicemi, železnicí i letecky. Doby, kdy evropské státy měly výhodu díky přístupu k Atlantiku a rozvinutému loďstvu, jsou pryč, nyní je potenciál na straně Eurasie a Afriky, protože jsme propojeni, všechno je to jeden kontinent a musíme rozvíjet dopravní infrastrukturu, abychom nebyli závislí na Západě a námořních trasách. Nyní můžeme obchodovat přímo, aniž bychom se museli starat o velké vzdálenosti. Afrika, Asie, Rusko a Evropa budou propojeny po zemi.

– Stále více zemí říká, že se chtějí stát součástí BRICS. Uvažuje o takové možnosti také Zimbabwe?
– Je to velmi pozitivní trend a my jsme se také nechali slyšet, že bychom se rádi stali členem BRICS. Kromě toho bychom chtěli vyvinout alternativní platební systémy, které by obešly americký systém SWIFT. Platforma BRICS právě takovou příležitost nabízí. Jsme velmi rádi, že se členem stane Saúdská Arábie, největší vývozce ropy. Zájem projevuje i řada latinskoamerických zemí, velké země jako Írán, Turecko… Je to nová síla ve světové geopolitice, za kterou nestojí žádná ideologie ani touha po dominanci. Je založena na touze svobodně obchodovat a existovat. Doufáme, že se BRICS rozroste, protože tato organizace již sdružuje země s největším počtem obyvatel na světě.

– Plánuje se Zimbabwe zúčastnit summitu BRICS v Durbanu?
– Ano, pokud budeme pozváni, určitě se zúčastníme. S Jihoafrickou republikou máme vynikající vztahy, bojovali jsme bok po boku v boji za nezávislost.

Send us mail

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *