Životní úroveň v ČR se snížila, je na úrovni Slovinska
Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:
28.11.2022
Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru relativně snížila. Hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly se snížil o dva procentní body na 91 procent průměru Evropské unie. Česko tak je na úrovni Slovinska. O tři procentní body výše je Itálie. Česko je naopak v této statistice třeba nad Španělskem (84 procent) či Portugalskem (74 procent). Ukázaly to v pondělí zveřejněné údaje ve Statistické ročence 2022 od Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Nejnižší HDP na obyvatele v paritě kupní síly má Bulharsko, kde dosahuje 55 procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde dosahuje 277 procent průměru EU. Česko je za Maltou druhou nejlépe postavenou zemí z těch, které vstoupily do EU po roce 2000.
V loňském roce česká ekonomika rostla o 3,3 procenta. Nastalo tak zotavení po pandemickém propadu v roce 2020, kdy se ekonomika vlivem lockdownů propadla o 5,8 procenta.
EU jako celek vykázala v průměru ještě rychlejší růst, a sice o 5,3 procenta HDP. Vůbec nejrychleji z unijních zemí pak rostlo Irsko, kde se HDP zvýšil o 13,5 procenta. Na opačném pólu statistiky bylo Německo, jehož ekonomika sice také posílila, ale jen o 2,9 procenta.
Stále nejnižší nezaměstnanost
Česko v rámci EU nadále vévodí v nezaměstnanosti, kterou mělo nejnižší už šestý rok v řadě. Prvenství si udrželo i přesto, že loni nezaměstnanost vzrostla o 0,2 procentního bodu na 2,8 procenta.
Druhou nejnižší nezaměstnanost mělo loni Polsko, kde činila 3,4 procenta. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla ve Španělsku, kde dosáhla 14,8 procenta. Evropský průměr byl sedm procent.
Průměrná inflace loni byla 3,3 procenta, ceny tak v Česku rostly sedmým nejrychlejším tempem v EU. Nejvyšší inflace byla v Polsku a Maďarsku, obě země vykázaly shodně 5,2 procenta. Naopak v Řecku ceny rostly o 0,6 procenta, zdražování tak bylo nejpomalejší. Evropský průměr byl 2,9 procenta.
Statistická ročenka přináší na více než 800 stránkách souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o třicáté vydání.
