Archív značky pro: Syrie

Turecké tanky Leopard 2 jsou v Sýrii rozdrceny

Celáčlánek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

9.11.2019

Koneckonců nemají tak dobré brnění.

Klíčový bod:  Leopard 2 nebyl připraven na IED nebo sebevražedné drony.

Německý hlavní bitevní tank Leopard 2 má pověst jednoho z nejlepších na světě a o toto vyznamenání soutěží s osvědčenými konstrukcemi, jako je americký M1 Abrams a britský Challenger 2. Tato pověst téměř neporazitelnosti však čelila neúspěchům na syrských bojiště a postavil Berlín do jedinečně nepříjemného sporu na národní úrovni s Tureckem, jeho kolegou členem NATO.

Ankara nabídla propuštění německého politického vězně výměnou za to, že Německo vylepší starší model tanku Leopard 2A4 turecké armády, který se ukázal být v boji trapně zranitelný. 24. ledna však veřejné pobouření nad zprávami, že Turecko používá své Leopardy 2 k zabíjení kurdských bojovníků v syrských enklávách Afrin a Manbidž, donutilo Berlín zmrazit dohodu o rukojmích za tanky.

Leopard 2 je často srovnáván se svým téměř současným  modelem M1 Abrams : ve skutečnosti oba designy sdílejí velmi podobné vlastnosti, včetně převratné hmotnosti více než šedesáti tun pokročilého kompozitního pancíře a motorů o výkonu 1 500 koňských sil, které umožňují rychlost přes čtyřicet mil za sekundu. hodina au některých modelů stejný 120milimetrový hlavní kanon ráže 44 vyráběný firmou Rheinmetall.

Oba typy mohou snadno zničit většinu ruských tanků na střední a dlouhé vzdálenosti, na které je nepravděpodobné, že by byly proraženy zpětnou palbou ze standardních 125milimetrových děl. Kromě toho mají lepší zaměřovače s vynikajícími termokamerami a zvětšením, díky nimž je pravděpodobnější, že nejprve odhalí a zasáhnou nepřítele – historicky je to ještě větší determinant vítěze v obrněné válce než pouhá palebná síla. Řecký pokus zjistil, že pohybující se Leopard 2 a Abramses zasáhly 2,3metrový terč devatenáctkrát a dvacetkrát z dvaceti, zatímco sovětský T-80 zaznamenal pouze jedenáct zásahů.

Skromné ​​rozdíly mezi dvěma západními tanky odhalují různé národní filozofie. Abrams má hlučnou plynovou turbínu o výkonu 1 500 koní, která se spouští rychleji, zatímco dieselový motor Leoparda 2 mu poskytuje větší dojezd před tankováním. Abrams dosáhl některých svých mimořádných ofenzivních a obranných schopností použitím munice s ochuzeným uranem a pancéřových balíčků – technologií, které jsou pro Němce politicky nepřijatelné. Proto novější modely Leoparda 2A6 nyní montují vysokorychlostní dělo ráže 55, aby se vyrovnal rozdíl v průbojné síle, zatímco 2A5 Leopard zavedl na věži extra klín rozmístěného pancíře, aby lépe absorboval nepřátelskou palbu.

Německé skrupule se týkají i vývozu zbraní, přičemž Berlín uvaluje rozsáhlejší omezení na to, kterým zemím je ochoten zbraně prodávat – alespoň ve srovnání s Francií, Spojenými státy nebo Ruskem. Zatímco Leopard 2 slouží v osmnácti zemích, včetně mnoha členů NATO, lukrativní nabídku Saúdské Arábie na čtyři sta až osm set letounů Leopard 2 odmítl Berlín kvůli záznamům o lidských právech této země na Blízkém východě a její krvavé válce v Jemenu. zejména. Saúdové místo toho objednali další Abramse do své flotily o zhruba čtyřech stovkách.

To nás přivádí do Turecka, země NATO, s níž má Berlín důležité historické a ekonomické vazby, ale která také měla záchvaty vojenské vlády a po desetiletí vedla kontroverzní protipovstaleckou kampaň proti kurdským separatistům. Na počátku 21. století, za příznivějšího politického klimatu, Berlín prodal 354 svých vysloužilých tanků Leopard 2A4 do Ankary. Ty představovaly zásadní vylepšení oproti méně dobře chráněným  tankům M60 Patton  , které tvoří většinu tureckých obrněných sil.

Dlouho však přetrvává fáma, že Berlín souhlasil s prodejem pod podmínkou, že německé tanky nebudou použity v tureckých protipovstaleckých operacích proti Kurdům. Zda takové porozumění někdy existovalo, je vášnivě zpochybňováno, ale faktem zůstává, že Leopard 2 byl držen daleko od kurdského konfliktu a místo toho byl nasazen v severním Turecku naproti Rusku.

Na podzim roku 2016 se však turecké Leopardy 2 z Druhé obrněné brigády konečně rozmístily u syrských hranic na podporu operace Štít Eufratu, turecké intervence proti ISIS. Před příjezdem Leoparda  bylo zničeno kolem tuctu tureckých tanků Patton  jak ISIS, tak kurdskými raketami. Turečtí komentátoři obrany vyjádřili naději, že tvrdší Leopard dopadne lépe.

Model 2A4 byl posledním z dob studené války Leopard 2, které byly navrženy tak, aby bojovaly v relativně koncentrovaných jednotkách v rychlé obranné válce proti sovětským tankovým kolonám, aby nepřežily IED a rakety vypálené ze zálohy na povstalce v dlouhodobém horizontu. protipovstalecké kampaně, kde každá ztráta byla politickým problémem. 2A4 si zachovává starší krabicovou konfiguraci věže, která poskytuje menší ochranu před moderními protitankovými střelami, zejména obecně zranitelnějšímu zadnímu a bočnímu pancéřování, což je větší problém v protipovstaleckém prostředí, kde může útok přijít z jakéhokoli směru.

To bylo šokujícím způsobem ilustrováno v prosinci 2016, kdy se objevily důkazy, že četné Leopardy 2 byly zničeny v intenzivních bojích o Al-Bab držený ISIS – boj, který turečtí vojenští vůdci označili za „trauma“,  podle  Der Spiegel . Dokument  zveřejněný online  uvádí, že ISIS zřejmě zničil deset údajně neporazitelných Leopardů 2; pět údajně protitankovými střelami, dva minami nebo IED, jeden na raketovou nebo minometnou palbu a ostatní na nejednoznačnější příčiny.

Tyto fotografie  potvrzují zničení nejméně osmi. Jeden ukazuje Leoparda 2 zjevně  vyřazeného  sebevražedným VBIEDem – obrněným kamikadze náklaďákem plným výbušnin. Dalšímu byla  odstřelena jeho věž . V okolí stejné nemocnice poblíž Al-Bab lze vidět tři vraky leopardů spolu s několika dalšími tureckými obrněnými vozidly. Zdá se, že vozidla byla většinou zasažena lehčeji chráněným břichem a bočním pancířem IED a protitankovými střelami AT-7 Metis a AT-5 Konkurs.

Ke ztrátám nepochybně přispěl způsob, jakým turecká armáda nasadila německé tanky. Namísto jejich použití v kombinovaných ozbrojených silách vedle vzájemně se podporující pěchoty byly nasazeny do týlu jako zbraně dálkové palebné podpory, zatímco turecké spojenecké syrské milice zesílené tureckými speciálními jednotkami vedly útoky. Turečtí leopardi, izolovaní na odkrytých palebných pozicích bez adekvátní blízké pěchoty, která by tvořila dobrý obranný obvod, byli zranitelní vůči přepadům. Stejná špatná taktika vedla ke ztrátě četných saúdskoarabských tanků Abrams v Jemenu, jak můžete vidět na tomto  videu .

Naproti tomu modernější Leopardy 2 zažily v Afghánistánu poměrně dost akcí v boji proti povstalcům z Talibanu ve službách kanadských 2A6M (se zvýšenou ochranou proti minám a dokonce i plovoucích „bezpečnostních sedadel“) a dánských 2A5. Ačkoli několik bylo poškozeno minami, všechny byly uvedeny zpět do provozu, ačkoli člen posádky dánského Leoparda 2 byl smrtelně zraněn při útoku IED v roce 2008. Na oplátku byly tanky chváleny polními veliteli za jejich pohyblivost a poskytování přesných a včasných palebná podpora během velkých bojových operací v jižním Afghánistánu.

V roce 2017 začalo Německo s přestavbou své tankové flotily a postavilo  ještě výkonnější model Leopard 2A7V, který  s větší pravděpodobností přežije v protipovstaleckém prostředí. Nyní Ankara tlačí na Berlín, aby upgradoval obranu svých tanků Leopard 2, zvláště když v tuzemsku vyrobený tank Altay byl opakovaně zdržován.

Turecká armáda chce nejen další břišní pancíř na ochranu před IED, ale také přidání aktivního ochranného systému (APS), který dokáže detekovat přilétající střely a jejich místo původu a zaseknout nebo dokonce sestřelit. Americká armáda nedávno schválila  instalaci Israeli Trophy APS na brigádu tanků M1 Abrams , typ, který se osvědčil v boji. Mezitím výrobce Leopard 2 Rheinmetall odhalil  svůj vlastní ADATS APS , který údajně představuje menší riziko poškození přátelských jednotek svými obrannými protiopatřeními.

Německo-turecké vztahy se však prudce zhoršily, zejména poté, co Erdogan inicioval dlouhotrvající zásah proti tisícům údajných spiklenců po neúspěšném pokusu o vojenský převrat v srpnu 2016. V únoru 2017 německo-turecký dvojí občan Deniz Yücel, korespondent periodika  Die Welt ,  byl zatčen tureckými úřady, údajně za to, že byl prokurdským špiónem. Jeho zadržení vyvolalo v Německu pobouření.

Ankara se důrazně nechala slyšet, že pokud bude povolen upgrade Leoparda 2, bude Yücel propuštěn zpět do Německa. Přestože Berlín veřejně trval na tom, že by s takovou protihodnotou nikdy nepřistoupil, ministr zahraničí Sigmar Gabriel v tichosti začal směřovat k povolení modernizace ve snaze zlepšit vztahy tváří v tvář tomu, co vypadá podezřele jako vydírání založené na tanku. Gabriel představil dohodu jako opatření na ochranu životů tureckých vojáků před ISIS.

V polovině ledna 2018 však Turecko zahájilo ofenzívu proti kurdským enklávám Afrín a Manbidž na severozápadě Sýrie. Útok byl urychlen obecně tureckými obavami, že účinná kurdská kontrola syrské hranice povede k de facto státu, který by expandoval na turecké území, a těsně po oznámení Pentagonu, že rekrutuje Kurdy, aby vytvořili „bezpečnost hranic. síly“ pokračovat v boji proti ISIS.

Brzy se však na sociálních sítích objevily fotografie ukazující, že tanky Leopard 2 byly nasazeny k ostřelování kurdských pozic v Afrínu, kde bylo hlášeno několik desítek civilních obětí. Kromě toho 21. ledna kurdská YPG zveřejnila na  YouTube video  zachycující tureckého Leoparda 2 zasaženého protitankovou střelou Konkurs. Není však možné zjistit, zda byl tank vyřazen; střela mohla zasáhnout přední pancíř Leoparda 2, který je hodnocen jako ekvivalent 590 až 690 milimetrů válcovaného homogenního pancíře na 2A4, zatímco dva typy střel Konkurs mohou prorazit šest nebo osm set milimetrů RHA.

V každém případě poslanci z německých levicových stran i Merkelové pravicové Křesťanskodemokratické unie reagovali pobouřením, přičemž jeden z nich označil tureckou ofenzívu za porušení mezinárodního práva. 25. ledna byla administrativa Merkelové nucena oznámit, že upgrade na Leopard 2 byl stažen ze stolu, alespoň prozatím. Ankara považuje dohodu pouze za odloženou a strohá rétorika z Berlína naznačuje, že se k dohodě může vrátit v politicky vhodnější době.

ZDROJThe National Interest:https://nationalinterest.org/blog/buzz/turkeys-leopard-2-tanks-are-getting-crushed-syria-95396

Nebudu popisovat všechny peripetie této iniciativy, jen vypíchnu pár zajímavých momentů.

Umírnění lidojedi

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Blog- převzato z blogu  Vidlákovy Kydy

Krátký soudní úvodník:Dneska jednoduchá otázka do diskuse o budoucím prezidentovi: Co myslíte, bude verdikt soudce Šotta znít vinen nebo nevinen?Pamatujete, jak začala občanská válka v Sýrii? To tam byl prostě bordel, protože ještě pořád dobíhala krize spuštěná americkými toxickými hypotékami, ceny potravin zrovna vystřelily do nebe, v Egyptě se k moci málem dostalo muslimské bratrstvo, v Tunisku se ze zoufalství upálil jeden občan, Kaddáfí začal přemýšlet, že se vykašle na dolar… Ne, neříkám to chronologicky, jen se snažím poukázat, že u nás se sice obtížně hledala práce, ale jinde ve světě panoval hlad, který se hodil různým skupinám, aby se konečně dostaly k moci.Pak to chvíli bylo takové nepřehledné. Velké protesty proti Asadovi, pouliční bouře, krvavé střety se silami loajálními režimu (arabští diktátoři svojí policii vždycky platili prvotřídně), potom povstání henté umírněné opozice proti tyranovi, nejprve pokoutná, ale pak stále okatější americká podpora rebelům, jejich postupné vyzdvihování, vylepšování jejich mediálního obrazu a samozřejmě vykreslování Asada jako vraha všech vrahů… John Mc Cain se fotil s opozičními vůdci (tohle je důležité, jakmile se někde fotil John McCain, tak z toho byla hekatomba mrtvých), u nás Gabal naléhal na uzavření českého velvyslanectví v Damašku (to je také důležité, jak se u něčeho objeví Gabal, tak si celkem spolehlivě můžete myslet opak), jen osamělý hlas Terezy Spencerové říkal i něco jiného…

A pak začala ta umírněná opozice dávat na jůtub videa s popravami.

Vynořil se džihádista John, začalo se masově podřezávat, střílet, křižovat, upalovat (třeba toho jordánského pilota), přejíždět takovými pásy, střílet do hlav… vynalézavost a kreativita byla v tomto ohledu obrovská a všechny ty kecy o Bílých přilbách pak už přestaly fungovat. Ještě to chvíli doháněli těmi chemickými útoky, ale už to nemělo tu správnou prozápadní šťávu, protože umírnění lidojedi se svojí krvežíznivostí chlubili před celým světem.

Proč to tak bylo? Inu, původně marginální protiasadovská opozice postupně zvedla hlavy. Byla materiálně i finančně vyfutrovaná, dostalo se jí kvalitního amerického výcviku, svedla řadu úspěšných bitev s nepřáteli, zabrala rozsáhlá území, věřili, že konečné vítězství je jen otázkou času a své protektory prostě přestali poslouchat.

Měli vlastní cíle. Takové, ze kterých by jejich sponzoři blili hrůzou, kdyby o nich věděli. A tak se zapřeli, říkali těm McCainům, co chtěli slyšet, brali od nich peníze i zbraně a když už měli pocit, že dostali všechno potřebné, tak se prostě odkopali a začali dělat to, co chtěli od začátku. Vraždit ve velkém a přinést světu další krvavou a šílenou utopii, aby se zařadili na čestné místo vedle Pol-Pota a podobných syčáků.

Nakonec museli i Američani dát od ISIL ruce pryč a ocitli se pod tlakem nepříjemné pravdy, že v Sýrii nikdy žádná umírněná opozice nebyla, jen vrazi, násilníci a jiní gauneři. Vzdávali se svých cílů velice neradi a trvalo to ještě hodně dlouho. Dodnes jsou tam nasáčkovaní, dodnes tam mají své prstíky, ale už tam nemají ty hejly, kteří by byli ochotni prolévat za USA krev. Už to prostě nejde. Informace postupně prokapávaly, jednotliví aktéři se postupně odkopávali a dneska tam hlavní slovo mají Turci, Rusové, Asad, Írán a Izrael. Američani tam sice nasypali nejvíc peněz, ale dopadlo to jako obvykle. Sice to maskovali, jak jen to šlo, ale nakonec všechno vyjde najevo.

Nepřijde vám Ukrajina jako totéž?

Včera jsme se od Pavla Šika dozvěděli, že Zalužný s naší vládou podepsal už měsíc před vypuknutím války dohodu o léčení zraněných ukrajinských vojáků. To znamená, že se musela vyjednávat ještě mnohem dřív. Dokonce se možná vyjednávala už za předchozí vlády, ale Babiš se Zemanem se zdráhali do toho jít. Možná je přesně tohle ten důvod, proč se musela vrátit do hry aféra Vrbětice.

Angela Merkelová také naplno řekla, že Minské dohody měly jen Ukrajině získat čas na pořádné vyzbrojení. Jak do toho zapadá ten nevyprovokovaný ruský útok?

Stejně tak už před válkou angažovala vláda hentoho Klímu pro boj s dezinformacemi a zřejmě to byl právě on, kdo zařídil vypnutí těch údajně dezinformačních webů přesně ve správnou chvíli.

Teď nám zase vystrčili růžky ukrajinští banderovci a to tak moc, že z toho v Polsku začali zvracet. Ve Lvově má Bandera velký pomník. V Kyjevě se k Babímu Jaru dostanete po třídě Stěpana Bandery, pak přes most a pak po ulici Romana Šuchevyče.

Pamatujete na ten jednotný mediální obraz ubohé napadené Ukrajiny a nevyprovokované ruské agrese? Ani slovo o předchozím dělostřeleckém ostřelování Doněcka. Ani slovo o ukrajinském nacionalismu, který má kořeny, ze kterých bylo špatně i ostříleným hrdlořezům z SS. Byly to jen maličké střípky které tu a tam prokapávaly ven. Hlasy ala Tereza Spencerová, že ono to nebude tak přímočaré, jak líčí média, měly být pro jistotu rovnou kriminalizovány.

Hele, Rusko se tam v Sýrii angažovalo… To by bylo, aby si tamodtud neodnesli spoustu poučení.

Například to, že se nepřítel nejdřív musí odkopat. Nejprve musí párkrát zvítězit, nabrat jistotu, musí dojít k názoru, že celkové vítězství je jen otázkou času a v té eufórii se musí odhalit. Dokud ISIL vraždil někde potají, tak měli plnou americkou podporu a peníze se jen hrnuly. Ale jak si začali být jistí a rozhodli se, že už se mohou začít chlubit, byl to začátek jejich konce.

Teď se nám začali chlubit Ukrajinci. Přece vítězí, ne? Maršál Petrla a další analytici nám vysvětlují, že je vše na nejlepší cestě, za chvíli bude ofenzíva na Melitopol a do léta bude celé ukrajinské území osvobozené. Oni tomu věří. Rusko je přece slabé a neschopné. Takže proč schovávat své pravé záměry? Už je možné přijít s vlastními cíly. Je možné se konečně zaměřit na to, o co přece vždycky šlo. Vybudovat tu čistou Ukrajinu, tak jak si to Bandera přál. Už není třeba předstírat umírněnost a loajalitu k západním hodnotám.

Nešlo Rusům náhodou celou dobu o tohle? Že nejprve je nutné opravdu jasně ukázat, jaký doopravdy je ukrajinský režim a pak teprve ho bude možné porazit? Že není možné zvítězit proti celé ekonomické síle Západu, ale je možné zabrat nějaké bojiště na cizím území a tam předstírat slabost, dokud se nepřítel nedostane do euforie a nezačne realizovat svoje plány. Je zapotřebí ukázat nejen Američanům, ale i obyčejným Ukrajincům, co si zvolili a co podporují. Až začnou lidi na Západě zvracet hrůzou z toho, co zaplatili, pak se situace změní.

Jasně, velká média to budou ještě dlouho zakrývat. Ještě existuje hodně nástrojů, jak dělat z Ukrajiny skvělou a ojrohodnotnou zemi. Informace zatím jen prokapávají a je zatím snadné je zamaskovat. Ale přesto… Zalužného fotka s Banderou už žije svým životem. Morawiecky na plnou hubu řekl, že se mu oslavy Banderových narozenin moc nelíbily. Dokonce i na Britských listech se objevil první článek, který jako by z oka vypadl dávným textům o válce v Sýrii.

Nakonec se ukázalo, že Tereza Spencerová měla o Sýrii pravdu… totéž se jednou ukáže i ohledně Ukrajiny. Jsou tam stejně umírnění lidojedi. Ne, všichni Ukrajinci takoví nejsou. Dokonce bych řekl, že většina jich taková není. Ale banderovský démon už tam poletuje, přestává se maskovat a podporu má stále větší.

Zdroj:https://www.vidlakovykydy.cz/clanky/umirneni-lidohttps://www.vidlakovykydy.cz/clanky/umirneni-lidojedijedi