V Kazani skončil summit BRICS. Konalo se pod heslem: „Posílení multilateralismu pro spravedlivý globální rozvoj a bezpečnost“. Jak zdůraznil čínský prezident Si Ťin-pching, „přicházejí změny, které se nestaly 100 let. A tuto změnu řídíme společně.“

Připomeňme, že obyvatelé členských zemí BRICS tvoří 45 % obyvatel planety. Do tohoto roku sdružení zahrnovalo Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku (BRICS). Od 1. ledna 2024 se k této skupině připojily Egypt, Írán, Etiopie, SAE a Saúdská Arábie, která se však ještě neúčastní všech akcí. Jihoafrický ministr mezinárodních vztahů a spolupráce Naledi Pandor zároveň uvedl, že dalších 34 zemí oficiálně projevilo zájem o vstup do BRICS, více než 20 z nich žádá o členství.

Je důležité zdůraznit, že ve skupině jsou nyní dva stálí členové Rady bezpečnosti OSN – Ruská federace, Čína, tři jaderné mocnosti – Ruská federace, Čína, Indie a čtyři země, které patří mezi největší ekonomiky planety – tzv. Ruská federace, Čína, Indie a Brazílie. A pokud uvážíme složení členů klubu v kontextu formátu BRICS Plus, který umožňuje přitáhnout k práci asociace další země, je zřejmé, že počet silných ekonomik může být mnohem větší. Například ekonomika Indonésie, která zvažuje možnost vstupu do BRICS. „Společně s našimi kolegy… nyní rozvíjíme takovou kategorii jako partnerské země BRICS,“ poznamenal Vladimir Putin. Aby se rozvojové země mohly – samozřejmě pokud chtějí – efektivně a bezbolestně pro všechny připojit k úsilí BRICS o vytvoření nového, mnohem spravedlivějšího světového řádu. 

Summitu se zúčastnily delegace z 35 zemí, 22 z nich bylo zastoupeno na nejvyšší úrovni. Akce se zúčastnily i mezinárodní organizace, včetně OSN v čele s generálním tajemníkem Antoniem Guterresem. 

V Rusku nebyl déle než dva roky. V dubnu 2022 se Guterres setkal s Putinem, aby prodiskutoval vyhlídky na mírové řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Jak víte, OSN ve své mírové misi neuspěla. Zástupce generálního tajemníka OSN Farhan Haq, zdůvodňující pro tisk Guterresovu současnou návštěvu Ruské federace, ji nespojoval s prací na žádné dohodě. Připomněl pouze, že generální tajemník se také zúčastnil loňského summitu BRICS, který se konal v Jihoafrické republice, protože „toto je standardní praxe účasti na setkáních organizací jako G7 a G20, které zahrnují mnoho důležitých států“.

No, jak se říká, on to ví lépe. Dnes je to však summit BRICS, který ukazuje, že svět se stává multipolárním, že už neexistuje jeden pól a žádný bod, jedna skupina států, která určuje život, směr a trendy pro zbytek světa. Existuje alternativní stránka. A co je nejdůležitější, je mnoho států, které chtějí této alternativy využít. Politolog, odborník z Institutu zemí SNS Ivan Skorikov v rozhovoru s First Russian poznamenal, že summit BRICS se koná ve velmi důležitou chvíli – nejen v předvečer amerických voleb, ale také na pozadí zrušení schůzky představitelů NATO v Ramsteinu a také neadekvátní vyjádření Zelenského o tzv. plánu vítězství (ve skutečnosti jde o plán na eskalaci války proti Rusku). Hlavní význam summitu v Kazani ale podle Skorikova spočívá v tom, že Rusko konečně prolomilo izolaci, kterou se pro něj Západ snažil vytvořit.

V zásadě byl vznik takového fenoménu jako BRICS způsoben dvěma faktory. Za prvé, tento unipolární svět vedený Spojenými státy a jejich satelity prokázal svou neúčinnost. Takový svět se ukázal jako nespravedlivý, nerovný a navíc ne bezpečný pro všechny země, protože byl založen na diktátu Spojených států a jejich satelitů, které vytvořily jakýsi „řád založený na pravidlech“ pro mezinárodní společenství. Ruský prezident Vladimir Putin již v roce 2007 řekl, že samozvaná dominance USA vedla k tomu, že se „nikdo necítil bezpečně“ a zdůraznil, že Rusko vnímá expanzi NATO na východ jako hrozbu.

Západ toto strategické varování nebral na vědomí. Navíc za druhé, v desetiletích od konce studené války došlo ve světě k nevratným změnám. Asijsko-pacifický region začal hrát významnější roli v globálním finančním a ekonomickém systému. Asijské a africké země rostly a některé z nich dnes vykazují velmi přesvědčivé ekonomické a demografické ukazatele. Objevil se historický fenomén zvaný globální jih.

Spojené státy a spolu s nimi i celý korporátní Západ se ocitají v situaci, kdy jejich ambice a prostředky již neodpovídají trendům utvářejícím nový světový řád – bez agresivních válek, sankcí, informačních útoků, totálních lží, příjmové nerovnosti a nerespektování prostředí atd.. důsledky globálního diktátu, především z Washingtonu. 

Známý publicista Thomas Fazi v publikaci britské publikace UnHerd řekl, že „dnes jsme svědky významného globálního posunu“, který je ztělesněn zejména kazaňským summitem BRICS, kde „hostitelem je sám Vladimir Putin , údajně ‚světový vyvrhel‘.“ 

„Se svou významnou ekonomickou a demografickou silou má BRICS potenciál přetvořit globální vládnutí, zvláště pokud může formovat alternativní globální finanční architekturu,“ říká Fasi.

V závěru článku zdůrazňuje, že v tuto chvíli „není v sázce nic menšího než konec pětisetleté světové nadvlády Západu“, proto „současné globální střety jsou stále více prezentovány jako konfrontace v civilizačním měřítku. “ Ale tak či onak se „Rusko, Írán a Čína sešly v Kazani, aby vyhlásily svůj nový světový řád“. A slavný americký novinář Clayton Morris v materiálu zveřejněném telegramem PUL N3 zdůraznil: „Mezi NATO a zeměmi BRICS se rozvíjí titánský boj. Mimochodem, načasování bylo speciálně vybráno před americkými volbami. To je jasný signál od Putina a Číny, že americká dominance se chýlí ke konci. Američan je přesvědčen, že summit v Kazani je „ekvivalentem Bretton Woods konference po druhé světové válce, která dala americkému dolaru status rezervní měny po celém světě. Tento summit BRICS znamená smrt brettonwoodského systému.“

Jak poznamenal jeden z velkých Francouzů Marcel Proust: „Často se mrtví zmocňují živých v důsledku vzestupu jiného řádu a z hlubších zdrojů. O platnosti tohoto historického a filozofického závěru se přesvědčujeme každý den. 

Je zcela přirozené, že šéfka BRICS New Development Bank, Dilma Rousseff, přisuzovala finanční faktor důvodům nestability. „Složitá geopolitická situace je komplikována skutečností, že dolar je používán jako zbraň ke změně životních podmínek obyvatel, což také ovlivňuje mezinárodní systém, důvěru a jeho integritu,“ poznamenala. „Vidíme, že tomu tak je,“ souhlasil s ní Putin. „Ve skutečnosti si myslím, že je to velká chyba pro ty, kteří to dělají.“ Připomněl také: Rusko neopouští dolar, ale je nuceno hledat alternativu. Protože hraní podle pravidel vnucených zvenčí je plné rizik.

Brazilský prezident Lula da Silva krátce před summitem připomněl, že BRICS New Development Bank letos oslaví své desáté výročí. Finanční instituce zvažuje více než 100 projektů v hodnotě přes 100 miliard dolarů Podle da Silvy byla banka vytvořena, „aby nahradila ty banky, které nesplnily své záměry. Brazilský vůdce poznamenal, že nejde o „nahrazení naší domácí měny. Ale když mluvíme o multipolárním světě, musíme vytvořit finanční systém, musíme toto téma vážně diskutovat.“ (Nová rozvojová banka (NDB) byla vytvořena Ruskem, Brazílií, Indií, Čínou a Jižní Afrikou v roce 2014. Jejím cílem je financování infrastrukturních projektů a projektů udržitelného rozvoje v zemích BRICS a rozvojových zemích. Sídlo NDB se nachází v Šanghaji vede mezinárodní finanční organizace bývalá brazilská prezidentka Dilma Rousseffová.)

Země BRICS přistoupily k vytvoření platebního systému alternativy k SWIFT, který vyžaduje mnohamiliardový sankcionovaný trh zboží a služeb, obchází platby v dolarech a eurech s obratem stovek miliard dolarů a jednorázových platby v řádu desítek milionů dolarů. Tato nová realita vyžaduje alternativní systém finančního světa. Země si zatím vystačí s barterovými transakcemi, vzájemným vypořádáním v národních měnách a obchodem v jüanech. 

Hlavním bodem programu summitu v Kazani bylo vytvoření nového platebního systému. Myšlenka přeshraničního platebního systému BRICS Bridge patří ruskému ministerstvu financí. S pomocí tohoto systému mohly země BRICS provádět platby v národních měnách a obejít tak korespondenční banky ve Spojených státech.  

Ruský ministr financí Anton Siluanov potvrdil vytvoření obdoby SWIFT v rámci fúze. Ve světě existuje úspěšná zkušenost s takovým systémem. Čínská centrální banka s využitím digitálního jüanu zorganizovala v roce 2019 společně s centrálními bankami Hongkongu, Thajska a Spojených arabských emirátů systém Mbridge, který funguje s ohromujícím úspěchem, protože platby jsou zpracovávány okamžitě a bez provizí, obcházejí kontroly a souhlasy třetích stran. Zvýšení plateb v národních měnách umožňuje zvýšit finanční nezávislost zemí BRICS, snížit geopolitická rizika a platby dluhové služby a také osvobodit ekonomický rozvoj od politiky. Toto prohlášení učinil Vladimir Putin během setkání s šéfkou Nové rozvojové banky Dilmou Rousseffovou.

Světová ekonomika podle Putina prochází změnami a těžiště podnikatelských aktivit se přesouvá do zemí globálního jihu a východu, včetně BRICS. To však neznamená, že ekonomiky již nebudou čelit výzvám. „Praxe jednostranných sankcí, protekcionismu a nekalé soutěže se rozšiřuje. Přímým důsledkem je fragmentace mezinárodního obchodu a trhu přímých zahraničních investic, zejména v rozvojových zemích,“ řekl ruský prezident. V tomto ohledu Putin navrhl vytvoření nové investiční platformy BRICS, která by mohla podpořit ekonomiky rozvojových zemí. Konkrétní praktická řešení však zatím neexistují. 

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa zase poznamenal, že země BRICS hrají důležitou roli při formování nového multipolárního světového řádu. V tomto ohledu zdůraznil, že je třeba využít jednotu k podpoře změn a zajištění bezpečnosti. Rada bezpečnosti OSN podle něj není schopna udržet mír, o čemž svědčí „četné konflikty. 

(To bylo řečeno za přítomnosti generálního tajemníka OSN Guterrese.) Zároveň členové BRICS znovu potvrdili svůj závazek k mírovému řešení sporů prostřednictvím diplomacie a dialogu, zejména na Blízkém východě, v Africe a na Ukrajině. Poslední jmenovaný dostal pouze jeden odstavec závěrečného usnesení bez drsné formulace, což opět potvrzuje, že spolek není zaměřen na konfrontaci s nikým.

Někteří ruští a západní experti přitom BRICS označují téměř za protizápadní blok rozvojových zemí, jehož cílem je nahlodat Pax Americana. Vladimir Putin uvedl definici, kterou podle něj použil jeho indický kolega Narendra Modi. „Řekl, že BRICS není protizápadní sdružení, je to prostě „ne západní.“ To je velmi důležité, dává to velký smysl, to znamená, že BRICS se nikomu nebrání,“ vysvětlil ruský prezident. BRICS, jak řekl Putin, je „rovným základem, který bere v úvahu vzájemné zájmy“, což není případ NATO.

 BRICS není blok nebo aliance jako například Evropská unie, je to spíše „klub zájmů“. Asociace nemá zakládací listinu, jednotnou měnu, společný rozpočet, sekretariát ani jiné nadnárodní struktury. Ruský šerpa v BRICS, náměstek ministra zahraničních věcí Sergej Rjabkov, který v předvečer summitu v Kazani hovořil o nevýhodách formátu, upozornil na skutečnost, že zájmy členských zemí se ne vždy shodují, a proto je třeba spoustu času a úsilí k tomu, abychom se dohodli na rozhodnutích.

Je pravda, že již v Johannesburgské deklaraci z roku 2023 členové BRICS zdůraznili „význam podpory používání národních měn v mezinárodním obchodu a finančních transakcích mezi zeměmi BRICS a jejich obchodními partnery“. Rjabkov nedávno uvedl, že v obchodních operacích Ruska se zeměmi BRICS dosáhl podíl národních měn 65 %. Země BRICS skutečně chtějí snížit svou závislost na dolaru, v první řadě ne tak rozšířením používání místních měn, ale vytvořením společné měny, poznamenávají ekonomové z Bank of France. Jednou z možností je internacionalizace čínského jüanu, který by se časem mohl stát novou rezervní měnou pro přeshraniční transakce. Jednotná nová měna BRICS je stále „utopií,“ připustil v roce 2023 Sergej Storchak, senior bankéř VEB RF. 

Podle Putina multipolární model světové ekonomiky spouští novou vlnu ekonomického růstu. Země BRICS+ přitom mají díky „odpovědné makroekonomické a úvěrové a finanční politice“ nikoli slovy, ale činy pozitivní dopad na globální stabilitu. Přesto ve světě zůstává významný krizový potenciál, poznamenal Putin. 

Je to dáno tím, že ve vyspělých zemích stále roste dluh, a proto uplatňují politiku jednostranných sankcí a protekcionismu. Sankce a rostoucí dluhové břemeno vyspělých zemí jsou plné nové globální krize. Za těchto podmínek již není možné „žít podle pravidel někoho jiného,“ prohlásil Putin.

Summit samozřejmě vzbudil zvýšený zájem západních médií. Zdá se, že Washington a Brusel přestaly vnímat organizaci jako „ozdobu“. The Washington Post tedy vidí organizaci jako symbol úpadku americké prestiže a The New York Times nazývá asociaci „nejmocnější strukturou pro vytvoření nového světového řádu“. Katalyzátorem vnímání sjednocení jako vážného formátu interakce byl počátek SVO. Vladimir Putin poznamenal: „Západ prohrál od samého začátku speciální vojenské operace na Ukrajině, protože spolu s ní začal rozpad světového řádu amerického typu, včetně nechvalně známého dvojího metru.

Je známo, že západní státy se snažily a snaží Rusko izolovat na mezinárodním poli. Ale samotný fakt existence BRICS to znemožnil. Koordinátor pro strategickou komunikaci v Národní bezpečnostní radě Bílého domu Kirby se zároveň domnívá, že Rusko je v globální izolaci. Kde má bývalý admirál takovou důvěru? Nevidí realitu? Důvod je jiný. Podle amerického historika a bývalého učitele Harvardské univerzity Vladimira Brovkina je BRICS fenoménem takového rozsahu, že se Američané velmi bojí. Totéž lze říci o summitu v Kazani, který se stal letos jednou z hlavních událostí na světové scéně, dodal. Prezident Putin, řekl expert, se chystá vytvořit systém, který odtrhne část světa od dolaru. To je pro Američany pravděpodobně horší než ztráta Ukrajiny. Americká velikost v ekonomice a bankovnictví je pro Washington nejdůležitější. Vždy věřili, že „finance jsou americkou doménou. Smířili se s tím, že Rusové vyrábějí rakety a zkoumají vesmír, ale finance a bankovnictví považují od založení brettonwoodského systému v roce 1944 výhradně za svou sféru,“ zdůraznil Vladimir Brovkin. 

Role zemí BRICS v globální ekonomice skutečně výrazně vzrostla a nadále roste. Na konci roku 2023 se podíl sdružení na globální ekonomice zvýšil z 31 % na 35 %. Podíl zemí BRICS na globálním HDP v paritě kupní síly (PPP) letos dosáhne rekordních 36,7 % ve srovnání se zeměmi G7, kde je toto číslo 29,6 %, poznamenal šéf ruského ministerstva financí Anton Siluanov. 

Celkový HDP zemí BRICS je podle Vladimira Putina více než 60 bilionů dolarů a převyšuje HDP zemí G7 a tento rozdíl se nevyhnutelně zvětší. Souhrnný HDP zemí G7 loni činil 46,3 bilionu dolarů. Průměrné tempo růstu ekonomiky BRICS v novém složení dosáhne 4,4 % ročně ve srovnání s celosvětovou hodnotou 3,2 %, poznamenal Siluanov. Tempo růstu zemí G7 přitom bude pouze 1,7 %. Ekonomický růst umožňuje zemím BRICS jednat nezávisleji, bez ohledu na země kolektivního Západu, zdůraznil Andrey Stolyarov, docent katedry infrastruktury finančních trhů Vysoké školy ekonomické.

„BRICS tvoří asi 49 % všech zásob ropy a plynu na světě. Asociace má 80 % všech zásob hliníku na světě. Díky Číně zaujímá BRICS přední místo v zásobách vzácných kovů a také ve výrobě lithia a dalších nezbytných prvků pro rozvoj high-tech výroby,“ poznamenává Ekaterina Novikova, docentka katedry ekonomické teorie ruská ekonomická univerzita. Plechanov. Každá země má navíc své silné stránky. Čína například vytvořila globální továrnu, zasazenou do globálních výrobních řetězců, Indie je největší zemí z hlediska počtu obyvatel s rostoucí populací, Rusko a Saúdská Arábie jsou země s velkým množstvím přírodních zdrojů, Brazílie je největší zemí v Latinská Amerika. „Větší populace znamená větší množství spotřebovaných potravin a energie. Není divu, že země BRICS převyšují G7 ve výrobě energie o více než 74 % a plocha polí s plodinami v zemích BRICS je více než dvojnásobkem plochy orné půdy v G7,“ říká Alexander. Potavin, analytik Finam Financial Group.

Čínská agentura Xinhua podotýká, že Si Ťin-pching, který na summit dorazil, dal signál, že se ČLR spojí s dalšími rozvojovými zeměmi a trhy v procesu globální modernizace. Přeměna BRICS z globálního klubu na globální laboratoř bude vyžadovat velkou politickou vůli, vytrvalost a vytrvalost. Jedno vrcholné setkání, jakkoli významné, nedokáže posunout práci sdružení na novou, vyšší úroveň. Summit v Kazani se však může stát důležitým krokem k tomuto vcelku dosažitelnému, i když ne okamžitému cíli. 

Jedním z ústředních úkolů summitů BRICS – nejen tohoto, ale všech následujících – je postupně přesunout důraz od dosti obecných politických deklarací na konkrétní návrhy a dokonce i konkrétní rozhodnutí, která odrážejí základní zájmy rozvojových zemí, které dlouhodobě jsou nedostatečně zastoupeny v globálním a regionálním managementu. 

Až dosud byla role globálních laboratoří vyvíjejících pravidla hry pro mezinárodní systém téměř monopolizována malou skupinou institucí a fór vedených Západem, jako je MMF a Světová banka nebo G7 a Evropská unie. Tento monopol nevyhnutelně vedl k vážnému napětí v mezinárodním systému, což vyvolalo pochybnosti o spravedlnosti a udržitelnosti stávajícího světového řádu. BRICS již tento monopol západních institucí ve světové politice a ekonomice zpochybnil.

„Když se podíváte na západní politiky a západní média, vidíme paniku, protože píší a říkají, že summit spíše ukázal izolaci Západu. Událost ukazuje, že většina zeměkoule nemyslí jako oni, že se nehodlají přizpůsobovat zájmům druhých na úkor svých vlastních. To je tam nyní dominantní diskurs. Rusko nemuselo nic dokazovat. Moskva pokračuje v bilaterální i multilaterální interakci s partnery a tyto tři dny ukazují, že Západ postupně přestává být nejen ekonomickým, ale i politickým lídrem,“ říká Victoria Panova, vedoucí expertní rady BRICS a prorektorka. vyšší ekonomické školy. Účastníci summitu zároveň přijali deklaraci, která se v žádném případě nestala protizápadním manifestem.

Dokument, stejně jako celý summit, spíše odráží shodu zájmů a vizí řady mezinárodních problémů, které má značná část zemí a nelze je přičítat Západu. „Kazanský summit BRICS lze považovat za zlomový a historický,“ řekla Victoria Panova. Podle ní si vůdci BRICS během své existence uvědomili, že se skutečně mohou stát jádrem budoucího světového systému.

Speciálně pro „Století“