Ladislav Jakl: Minuty pro Hitlera

Majitelé jediných pravd, jsou-li přitlačeni ke zdi důkazy, že zadupávají svobodu slova, že destruují voltairovský princip dialogu a že umlčují a zastrašují své oponenty, vytáhnou obvykle svůj poslední zoufalý argument.

Že přece svobodu slova nelze chápat absolutně ve smyslu vyváženosti vzájemně polemizujících ideových a názorových pozic, protože to by znamenalo přistoupit na princip „pět minut pro Žida, pět minut pro Hitlera“. A mívají u toho triumfalistický pocit, že tento argument nelze přebít, aniž by se oponent dopustil obhajoby samotného pekla.

Dobrá, tak se na tento jejich trumf v rukávu podívejme zblízka. Už to, s jakou snadností přirovnávají své oponenty k Hitlerovi, je krystalickým příkladem diktátorského myšlení. Ostatní jsou Hitleři, ostatní jsou ďáblové, já tedy nutně musím být ztělesněním dobra, já musím být andělem, který je nad veškerou pozemskou bitvou slov, nad veškerou argumentací.