1. listopadu 2022
Probíhající jednání: jak setkání v Soči přiblížilo Jerevan a Baku k dohodě
Rusko, Arménie a Ázerbájdžán budou pokračovat ve spolupráci s cílem ukončit karabašský konflikt . Vladimir Putin to prohlásil 31. října po jednání s ázerbájdžánským prezidentem Ilhamem Alijevem a arménským premiérem Nikolem Pašinjanem. Strany se dohodly na společném prohlášení, ale nedokázaly se shodnout na některých otázkách . Podle politiků a expertů, s nimiž vedl rozhovor Izvestija, může být schůzka v Soči dobrým nástrojem pro urovnání sporů v regionu, ale realizace dohod do značné míry závisí na politické vůli účastníků . V Soči Vladimir Putin také komentoval novinářům dokončení mobilizace a budoucnost dohody o obilí .
Konec konfliktu
Vladimir Putin se v Soči setkal s hlavou Ázerbájdžánu a předsedou vlády Arménie, aby projednali implementaci třístranných dohod o Karabachu v letech 2020 a 2021. I přes napětí ve vztazích mezi Jerevanem a Baku se politikům podařilo dosáhnout určitých dohod. Po jednání se strany dohodly na společném prohlášení , uvedl prezident Ruské federace.
– Upřímně musím říci, že ne vše bylo dohodnuto, některé věci bylo třeba z textu dříve vypracovaného na úrovni specialistů odstranit. Nicméně souhlasím s obecným hodnocením, že setkání bylo užitečné , a to vytváří podmínky pro další kroky k řešení situace jako celku, uvedl.
Ruský vůdce zároveň zdůraznil, že všechny země regionu mají zájem na normalizaci vztahů mezi Jerevanem a Baku.
Úzká dohoda: Putin jmenoval mírové podmínky mezi Baku a Jerevanem
Kdy mohou strany dospět k uzavření dohody a co pro to Moskva dělá
„ Jak bylo dohodnuto, budeme v tomto dialogu pokračovat a budeme pokračovat v hledání řešení, která jsou nezbytná k ukončení tohoto dlouhotrvajícího konfliktu ,“ dodal Vladimir Putin.
Během rozhovoru s novináři prezident neupřesnil, na čem se nemohli dohodnout, označil to za jemné věci. Znovu však poznamenal, že budoucí mírová smlouva mezi Arménií a Ázerbájdžánem by měla být výsledkem kompromisu mezi Baku a Jerevanem.
Mezitím Vladimir Putin označil pražské jednání o Karabachu bez ruské účasti za pokus evropských kolegů vyloučit Ruskou federaci z mezinárodních vyjednávacích formátů. I tam, kde je to potřeba.
„My však z naší strany vždy vítáme jakékoli snahy o urovnání. Pokud jde tedy o to, jak to koreluje, tak to koreluje zcela přirozeným způsobem a my podporujeme vše, co směřuje k omezení konfrontace a urovnání,“ řekl prezident Ruské federace.
Společné prohlášení se výslovně nezmiňuje o Náhorním Karabachu. Dokument však říká, že se strany dohodly, že se zdrží použití síly nebo hrozby jejího použití. Země také přislíbily, že všechny problematické otázky budou řešit výhradně na základě vzájemného uznání suverenity a územní celistvosti v souladu s Chartou OSN a Alma-Atskou deklarací . Politici navíc uznali klíčový přínos ruských mírových sil k zajištění bezpečnosti v regionu.
Ruští míroví členové na kontrolním stanovišti v Lachinském koridoru v Náhorním Karabachu
Foto: Izvestija / Dmitrij Korotajev
Jak řekl listu Izvestija Leonid Kalašnikov, šéf výboru Státní dumy pro záležitosti SNS, euroasijskou integraci a vztahy s krajany, řešení situace v regionu bude záviset na politické vůli stran. Schůzky ruských, arménských a ázerbájdžánských politiků by však nakonec měly pomoci ukončit konflikt , je si náměstek jistý.
Podle Denise Denisova, ředitele Institutu pro mírové iniciativy a konfliktní studia, lze jen stěží očekávat prudké zlepšení situace v regionu. Oficiálně jsou strany odhodlány ukončit konflikt, ale z obou stran pravidelně zaznívají protichůdná prohlášení , vysvětlil expert listu Izvestija.
NÁPOVĚDA „IZVESTIA“
V rámci tripartitních dohod z roku 2020 a 2021 se Jerevan a Baku dohodly na ukončení všech nepřátelských akcí v Náhorním Karabachu. Arménie předala Ázerbájdžánu regiony Agdam, Kalbajar a Lachin. Rusko rozmístilo mírový kontingent podél linie kontaktu v Náhorním Karabachu a podél Lachinského koridoru. Strany také musely do roku 2023 určit plán výstavby nové dopravní cesty podél Lachinského koridoru, která zajistí spojení mezi Náhorním Karabachem a Arménií. V srpnu 2022 však Nikol Pashinyan poznamenal, že stále neexistuje žádný plán.
odvetné údery
Udržet sousedy: podaří se Gruzii usmířit Ázerbájdžán a Arménii
Zapojení Tbilisi do procesu vyjednávání ovlivní ruský vliv v regionu
Na závěrečné tiskové konferenci prezident Ruské federace odpověděl na další aktuální otázky. Zejména Vladimir Putin potvrdil dokončení mobilizace v Rusku . Hlava státu zároveň poznamenala, že se poradí s právníky, zda je k tomu potřeba vydat zvláštní vyhlášku. Prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov zase dodal, že s průjezdem hranic už nebudou žádné problémy.
Od mobilizace přešel prezident k hodnocení situace na Ukrajině. Poslední masivní údery na její infrastrukturu jsou částečně reakcí na útok na Černomořskou flotilu , řekl Vladimir Putin. Varoval však: „To není vše, co můžeme udělat.“ Prezident nicméně připomněl, že Moskva je připravena na dialog s Kyjevem.
Jak můžeme nyní diskutovat o možných dohodách, když na druhé straně není ani touha s námi mluvit ? No, počkáme. Možná dozrají nějaké potřebné podmínky. A naše dobrá vůle je známá . Nepodléhá žádným změnám a pochybnostem,“ zdůraznil šéf Ruské federace.
Prezident se navíc vyjádřil k nedávným explozím v Nord Stream a označil je za zjevný teroristický útok. V důsledku útoku bylo vytrženo 40 metrů potrubí, uvedl Vladimir Putin. Někdo říká, že Rusko samo vyhodilo potrubí do povětří, ale taková prohlášení jsou podle něj nesmysl a výmysl.
Foto: Global Look Press/XinHua/Švédská pobřežní stráž
Pokud jde o dohodu o obilí, Ruská federace se rozhodla pozastavit dohody kvůli ohrožení lodí, které proplouvaly humanitárním koridorem.
– Ten neúspěšný útok, který podnikla Ukrajina na lodě Černomořské flotily, ale musíme vzdát hold našim námořníkům a poděkovat jim, samozřejmě, že byli na vrcholu situace a odrazili všechny útoky, ale tyto drony jsou jak podvodní, tak letecké drony – částečně chodili v koridoru, po kterém se vyváží obilí z Ukrajiny. Vytvořili tak hrozbu jak pro naše lodě, které mají zajistit bezpečnost vývozu obilí, tak pro civilní lodě, které jsou do toho zapojeny ,“ poznamenal Vladimir Putin.
Ruský prezident také řekl, že vytvoření plynového uzlu v Turecku je realistický projekt. Zároveň se podle něj časem budou uzavírat smlouvy přes tento hub, a to i s evropskými zeměmi.