Celý článek si můžete poslechnout zde:
České ministerstvo zemědělství spustilo výběrové řízení na dotační program pro výzkum a identifikaci druhů hmyzu v ČR, které je možné konzumovat a rovněž i výzkum obalů pro donáškové služby s ohledem na mikrobiologické složení! Je to ten samý program, který už běží v Holandsku a vede k zavírání farem kvůli emisím dusíku a metanu z hospodářských zvířat! Plán globalistů na krmení lidí hmyzem a červy už tak dorazil i do ČR! Konzumace proteinů z hmyzu ale není bez rizik, protože některé proteiny jsou pro člověka alergenní nebo dokonce toxické!
Lis 4, 2022
České ministerstvo zemědělství spustilo výběrové řízení na dotační program pro výzkum a identifikaci druhů hmyzu v ČR, které je možné konzumovat a rovněž i výzkum obalů pro donáškové služby s ohledem na mikrobiologické složení! Je to ten samý program, který už běží v Holandsku a vede k zavírání farem kvůli emisím dusíku a metanu z hospodářských zvířat! Plán globalistů na krmení lidí hmyzem a červy už tak dorazil i do ČR! Konzumace proteinů z hmyzu ale není bez rizik, protože některé proteiny jsou pro člověka alergenní nebo dokonce toxické!
Jeden ze čtenářů Aeronetu nás v pátek upozornil na neuvěřitelný materiál, který pochází z českého ministerstva zemědělství a jedná se o veřejně soutěž na zakázku, resp. dotační titul [1], který nabízí různé programové rámce výzkumu nejrůznějších oblastí v zemědělství.Ovšem jak jsme záhy zjistili tendr je vypsán i na výzkum identifikace a určení druhů jedlého hmyzu v ČR, který by mohl být konzumován anebo by z něho mohl být vyráběn proteinový substrát pro další výrobu potravin. Je to implementace jedné ze směrnic EU, (konkrétně ustanovení v nařízení EP a R č. 2015/2283), kterou musí české ministerstvo povinně zpracovat.
Další oblast výzkumu se týká i obalových materiálů pro donáškové služby s ohledem na výzkum mikrobiálního složení obalů [2]. Ano, je to jeden z plánů globalistů, jak vyřadit z obalových materiálů celulózu a místo ní používat vlákna z hmyzu, čímž by došlo ke vzniku technologie zvané “biotkaniva” a bylo by to trochu děsivé.
Stavební materiál by pocházel z živého biologického materiálu, i když ne úplně živého, ale pocházejícího z hmyzu. Tyto obaly ale budou mít mikrobiální základ a není jasné, jestli nebude docházet k biologické kontaminaci mezi obalem a obsahem. Globalčíci se snaží úplně vyřadit z oběhu celulózu, tedy klasický papír, protože k jeho výrobě se používají ropné produkty, louhy, bělidla a především značné množství elektřiny a zemního plynu.
Nahrazení celulózy “biotkanivy” a materiály z hmyzu (především z kobylek a některých druhů pavouků) má být cestou, jak úplně vyřadit celulózu z oběhu. Výzkum obalů je rovněž kritický z toho důvodu, že hmyz obsahuje chitin, což je látka vyvolávající u lidí alergie i v případě, že nikdy alergie neměli. Chitin je induktor pro vznik alergií. Podívejme se na dokument [3], který zhodnocuje rizika a úskalí konzumace hmyzu.
Konzumací hmyzu až k srdečnímu infarktu v důsledku autoimunitní reakce způsobené chitinem
I při konzumaci jedlých druhů hmyzu a manipulaci s nimi mohou nastat problémy. Stejně jako s jinými potravinami může být i s jedlým hmyzem spojena řada problémů týkajících se bezpečnosti potravin. Konzumace nevhodných vývojových stádií, nesprávná kulinářská úprava, manipulace bez ochranných pomůcek nebo sběr hmyzu v nevhodných oblastech může vést k nežádoucím reakcím.
Důležitou oblastí z hlediska bezpečnosti potravin je kvalita a bezpečnost krmiva nebo substrátů používaných k chovu hmyzu: obsah živin a aspekty bezpečnosti potravin chovaného hmyzu závisí na substrátu.
Jako potenciální substráty pro masovou produkci hmyzu se zkoumá použití surovin, které jsou alternativou ke konvenčním krmivům.
Některé z těchto surovin zahrnují vedlejší potravinové toky, jako je potravinový odpad, vedlejší zemědělské produkty nebo hnůj z chovů hospodářských zvířat. Vysoký nutriční obsah a nízká cena takových vedlejších toků poskytují prostředek k prosazení oběhového hospodářství v procesu, kromě dalšího snížení ekologické stopy a ekonomických nákladů spojených s chovem hmyzu.
Podstatou alergie, potenciálně život ohrožujícího onemocnění, je příliš horlivá reakce T-helperů typu 2 na antigeny prostředí. Jsme neustále zaplavováni potenciálními alergeny. A to jak vzdušnými tak i požitými. Vdechování a/nebo kontakt s částicemi hmyzu přenášenými vzduchem má za následek citlivost na hmyzí proteiny. Projevuje se takovými běžnými nemocemi, jako je dermatitida, konjunktivitida, rinitida, astma, kontaktní kopřivka nebo rinokonjunktivitida. Ve většině případů je alergie na hmyz spojena s prací, při níž zaměstnanci s hmyzem přicházejí do styku.
V klinické praxi jsou v souvislosti s hmyzem nejčastěji hlášeny alergické reakce na chitin, který je druhým nejrozšířenějším biopolymerem v přírodě, kde chrání korýše, parazity, houby a další patogeny před nepříznivými vlivy jejich prostředí, hostitele nebo obojího.
Chitin není běžně považován za potenciální alergen, ale při časté expozici může způsobit senzibilizaci. Alergické reakce byly zdokumentovány především u různých druhů moučných červů a kobylek, a to jak v kontaktní, tak v respirační formě. Časté jsou kombinované alergie na více druhů hmyzu.
Expozice chitinu (z roztočů, plísní, měkkýšů nebo hmyzu) může být primárním vnějším faktorem určujícím vznik alergie. Častá expozice na nízké úrovni by mohla vyvolat alergii u geneticky citlivých jedinců.
Zoonóza je infekce nebo nákaza, která je společná lidem a zvířatům. Chov hmyzu pro potraviny a krmiva se zatím nepraktikuje dostatečně dlouho, aby bylo možné určit riziko přenosu onemocnění. Protože je však hmyz ve srovnání s běžnými hospodářskými zvířaty člověku poměrně vzdálen, očekává se, že riziko zoonotických infekcí bude nízké. Přesto je třeba věnovat zvláštní pozornost patogenům, jejichž hostitelem jsou zpočátku zvířata, ale poté by se mohly přesunout na člověka jako svého preferovaného hostitele. Nedostatek studií o otázkách bezpečnosti a hygienického zacházení s hmyzem zdůrazňuje potřebu dalšího výzkumu v této oblasti.
Dlouhodobými testy neprošly ani vakcíny na Covid-19, ani konzumace hmyzu a červů lidmi
Konzumace hmyzu neprošla žádným dlouhodobým výzkumem stejně, jako žádným dlouhodobým testováním neprošly vakcíny proti Covid-19, ale to nebránilo globalistům v hromadném očkování obyvatelstva, kterému bylo vyhrožováno, že kdo nebude očkovaný, nebude moci jezdit do zahraničí, nebude moci chodit do práce, do školy atd.
A nic na tom nezměnilo ani to, že některé země rozhodly, že kdo nebude očkovaný, bude se muset trvale a pořád testovat. Pokud by nepřišla válka na Ukrajině, už teď bychom v Evropě měli další mamutí lockdown a špejle v nosech, jehly v ramenech a miliony lidí by bez vysvětlení umíraly a snižovala by se populace. Statistiky úmrtí ale i bez toho v Evropě teď ukazují, že po několika sériích očkování začala vzrůstat úmrtnost obyvatel v Evropě zhruba rok po první dávce.
Na sociálních sítích je z toho poprask, ale zdá se, že je to udělané tak, aby to bylo nenápadné a nikoho nenapadlo to dávat do souvislosti s experimentálními roztoky, které zemřelí obdrželi před rokem. A teď si představte, že globalisté začnou do lidí cpát hmyz a proteiny z hmyzu, jejichž projevy a důsledky na lidský organismus nikdy nikdo dlouhodobě nezkoumal a neprověřoval.
Snaha o likvidaci živočišné zemědělské výroby v kolektivním Západě a nahrazení masa na talíři něčím, co je semleté a vyrobené z hmyzu a červů, je plánem na zavedení univerzálního základního příjmu, který bude spojen se zrušením hotovostních peněz a s koncem éry osobních aut.
Globalisté seberou lidem všechno, od svobody slova až po svobodu výběru jídla na talíři. Z lidí zůstanou jen otroci a nevolníci bez vlastní vůle, co smí říkat a co smí jíst
Lidé budou omezování na svobodě a imobilní. Deindustrializace povede k chudnutí a lidé budou místo masa krmeni hmyzem, zatímco úspory gójů budou zničeny konceptuální inflací a majetky goyim budou převedeny do rukou nadnárodních bank, protože lidé kvůli inflaci budou nuceni nemovitosti prodat.
A to nejen kvůli zdražování životních nákladů, ale i kvůli zavedení komerčních daní z nemovitosti, což si většina obyvatelstva nebude moci dovolit. Lidé nebudou vlastnit nic a nebudou šťastní, ale zcela závislí na režimu a na jeho nepodmíněném příjmu, který bude hrazený účetně z majetků přesunutých a převzatých od lidí do rukou nadnárodních globálních bank. Ten program je přichystán naprosto dokonale.
Aby ekonomická rovince fungovala, musí být na vstupech energií a potravin co nejnižší náklady. Většina obyvatel musí mít energetickou spotřebu za doslova nula nula nic a většina obyvatelstva musí jíst a stravovat se za doslova nula nula nic. A v takovém případě se ekonomická rovnice UBI (Universal Basic Income) dá bez problému zmanažovat. Sebereme lidem všechno, od svobody slova až po svobodu jídla a výměnou za to nenecháme lidi umřít.
A budeme je krmit tím, co nemá hodnotu, hmyzem a červy, a v blízké budoucnosti i mrtvolami, a to v rámci recyklace lidských těl. O tom se ale ještě nemluví, až na výjimky ve švédské televizi [4], protože na to není ještě veřejnost připravena a není posunuto Overtonovo okno do této pozice. Globalčíci se nezastaví. Před půl rokem odstartovaly protesty v Holandsku, ale v ČR už jedou první tendry na výzkum konzumace hmyzu z požehnání ministerstva zemědělství. Kdo chvíli stál, stojí už opodál. Velký reset jede na plné obrátky.
Záznam pátečního pořadu na SVCS
