Doba ledová v parlamentu. Bundestag musí šetřit energií, ale pak selhává i topení. Nálada některých poslanců je na bodu mrazu.
28.11.2022
Mnoho německých poslanců si stěžovalo, že se v Bundestagu neuvěřitelně ochladilo, a proto se musí teple oblékat, napsal sloupkař časopisu Spiegel Tim Neumann.
Německo očekává po Novém roce prudký nárůst cen elektřiny – Spiegel Článek říká, že Bundestag musí šetřit energií kvůli nedostatku plynu. Je upřesněno, že v kancelářích a zasedacích místnostech je udržována teplota 19 stupňů a chodby a foyer nejsou vytápěny vůbec.
Spolkový ministr financí Christian Lindner ( FDP ) stojí u řečnického pultu s černým rolákovým svetrem pod sakem a na vládní lavici si kolegyně z kabinetu Klara Geywitz ( SPD ) dala kolem krku velký šátek. Renate Künast (Zelení) také sedí v plenárním sále s límečkem a šálou: V Bundestagu se ochladilo, nepříjemně chladno. „Seděla jsem v kanceláři s péřovou bundou a chodila sem a tam,“ říká Künast. „Přesto jsem měla po krátké době studený nos.“ To je fraška! Je zřejmé, že administrativa nemá situaci pod kontrolou,“ stěžovala si poslankyně za Zelené Renate Künast.
Zelená politička Künast: „Co se stane, když je opravdu minus pět stupňů?“
Novinář poznamenal, že na chlad v prostorách si stěžovali i další poslanci a zaměstnanci Bundestagu. Je pozoruhodné, že to byl německý ministr hospodářství Robert Habeck, který je členem Strany zelených, kdo v srpnu předložil německé spolkové vládě zákon o změně pravidel pro úsporu energie. Podle nových předpisů platí pro prostory Spolkového sněmu stejné normy jako pro ostatní nebytové veřejné budovy, shrnul autor článku.
Stejně jako mnoho lidí doma ztlumuje topení, i Spolkový sněm musí kvůli nedostatku plynu šetřit energií: Kanceláře a konferenční místnosti lze vytápět pouze na 19 stupňů, chodby a foyer nejsou vytápěny vůbec. Stejně jako u všech veřejných budov, které nejsou obydleny, platí i pro budovy Bundestagu pravidla pro úsporu energie. To chce vyhláška, kterou v srpnu prošel federálním kabinetem ministr hospodářství Robert Habeck (Zelení).
Západní země po zahájení ruské vojenské speciální operace na Ukrajině zesílily sankční tlak na Moskvu, což však vyvolalo zdražení pohonných hmot a rekordní inflaci na samotném Západě. Jak poznamenal Vladimir Putin, politika zadržování a oslabování Ruska je dlouhodobou strategií pro Spojené státy a jejich spojence, ale sankce zasadily vážnou ránu celé globální ekonomice. Za hlavní cíl Západu označil ruský prezident zhoršení života milionů lidí.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/11/723887-bundestag.jpeg350610Jana Hruškováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpJana Hrušková2022-11-30 21:15:582022-11-30 21:15:58Doba ledová v parlamentu Bundestag musí šetřit energií, ale pak selhává i topení. Nálada některých poslanců je na bodu mrazu.
Nedostatek plynu a rostoucí ceny elektřiny vyvolaly mezi obyvateli evropských zemí paniku. V očekávání zimy lidé začali masivně nakupovat palivové dřevo a ceny dřeva se několikrát zvýšily. Došlo to tak daleko, že jednotlivé země začaly zavádět různá opatření na ochranu domácího trhu. Rumunsko tak na šest měsíců omezilo nárůst ceny palivového dřeva a Maďarsko zakázalo vývoz dřevěných pelet. EU přitom nedávno informovala, že je možné nashromáždit dostatečné zásoby plynu na zimu. Proč se Evropané chytají dříví, zjistil Izvestija.
Nouzový režim: EU nemusí mít dostatek plynu na zimu
Kdy evropským skladovacím zařízením dojde modré palivo a co to ohrožuje
Proč ceny vyletěly do nebes
Evropští politici si nadále kladou otázku, jak omezit ceny energií z Ruska. Rizika jsou ale příliš velká: Moskva již prohlásila, že nebude dodávat ropu ani plyn zemím, které se snaží zavést cenové stropy. Asi 70 % tepla v Evropě zajišťuje zemní plyn a elektřina. A vzhledem k tomu, že dodávky do regionu výrazně poklesly, vzalo obyvatelstvo hrozbu jejich úplného zastavení vážně. Poptávka po dřevěných peletách (palivových peletách) používaných k vytápění v Evropské unii několikrát vzrostla a samotný produkt prudce poskočil v ceně.
Zajímavé je, že v posledním desetiletí se jejich cena příliš nezměnila. Například průměrný roční nárůst cen dřevěných pelet v Německu byl od roku 2012 do roku 2021 pouze 0,24 %. A po očištění o inflaci ceny dokonce klesly. Nyní dřevo na topení v Evropě zdražilo na historické maximum.
Foto: Global Look Press/blickwinkel/M. Henning
Letos se ve většině zemí EU ceny pelet oproti září 2021 zdvojnásobily nebo i více. Například ve Francii zdražila tuna peletovaného dřeva z 300 € na 600 € a v Německu palivové dříví, štěpka, dřevěné pelety zdražily o 80–133 %. Ve snaze ochránit domácí trh před nekontrolovaným zdražováním a nedostatkem (lidé měsíce čekají na dodávku) začaly evropské země přijímat různá opatření, například Maďarsko zakázalo vývoz dřevěných pelet, Rumunsko zavedlo cenový strop pro palivové dříví. po dobu šesti měsíců.
Summit s vámi: k čemu lídři EU přišli na setkání v Praze
A jak Evropa plánuje nadále pomáhat Kyjevu
Proč je dřevo drahé?
Jedním z hlavních důvodů prudkého zdražení je zákaz vývozu dřevěných pelet z Ruska. Rozhodnutí se s ohledem na trendy v oblasti životního prostředí a rostoucí používání tohoto typu paliva v Evropě ukázalo jako extrémně krátkozraké.
— EU přišla s řadou iniciativ a v souladu s tím s dotacemi na podporu zavádění energeticky účinných a klimaticky neutrálních technologií, které zahrnují používání pelet. Evropská unie spotřebovala v roce 2021 rekordních 23,1 milionu metrických tun dřevěných pelet, ale očekává se, že poptávka letos vzroste na 24,3 milionu metrických tun. Rekordní spotřebu v roce 2021 lze přičíst především zvýšenému využití v domácnostech v Německu a společnému spalování dřevěných pelet s uhlím v Nizozemsku (dříve rozšířené ve Spojeném království), aby se snížila uhlíková stopa a tím i dopad na klima, říká profesor HSE School of Business Michail. Akim.
Foto: Global Look Press/ZUMAPRESS.com/Eddie Moore
Rusko bylo loni největším dodavatelem dřevěných pelet do EU. Úroveň dodávek činila 1,914 mil. tun, následovaly Spojené státy s 1,853 mil. tun.
— Za posledních deset let poptávka po peletách v EU výrazně vzrostla a převýšila domácí produkci, což vedlo ke zvýšení dovozu z Ruska, USA, Běloruska a Ukrajiny. V červenci 2022 však EU v rámci omezení sankcí zakázala dovoz ruských dřevěných pelet , zdůrazňuje ekonom.
Před prvním mrazem: demonstranti v EU požadovali zrušení protiruských sankcí
Růst protestních aktivit v celé Evropě je spojen s energetickou krizí a finanční pomocí Kyjevu
Kde se vzala panika
Nyní se přidaly důsledky energetické krize. Růst cen energií vyvolal u obyvatel panické nákupy tuhých biopaliv: lidé se bojí v zimě mrznutí, přestože se zdá, že plynu je dost.
Podle Asociace evropských provozovatelů plynárenské infrastruktury (Gas Infrastructure Europe) jsou nyní podzemní zásobníky (PZP) naplněny z 90 %. Do evropských zásobníků plynu s kapacitou 107,7 miliardy metrů krychlových bylo přečerpáno asi 97,39 miliardy metrů krychlových. Před zimou vás to ale nemusí zachránit.
– Přítomnost naplněných skladovacích prostor není zárukou plného zajištění na topnou sezónu. Jedná se o airbag, ze kterého můžete sebrat v případě problémů s hlavními zásobami. Výbuchy na Nord Streamu, zhoršení situace na Ukrajině ohrožují nemožnost obnovení dodávek z Ruské federace. V případě problémů s dodávkami LNG bude Evropa v žalostném stavu. Bez neustálého přílivu plynu pro každodenní spotřebu mohou zásoby dojít za 3-4 měsíce , – upozorňuje Michail Oganezov, specialista v oddělení strategického výzkumu společnosti Total Research. „Po všech událostech lidé nemají důvěru, že v zimě nevypnou elektřinu nebo topení. Volba tak padla na starou osvědčenou metodu – topit palivovým dřívím.
Foto: Global Look Press/SVEN SIMON/Frank Hoermann
Co kupují Evropané?
Jak poznamenává Bloomberg, lidé nevykupují pouze palivové dříví – prudce vzrostl počet zakázek na připojení a instalaci kamen na dřevo. Podle prodávajících společností se zákazníci začali aktivně zajímat o „spalování koňského hnoje a dalších málo známých paliv“.
Švédská agentura na ochranu životního prostředí už má obavy: v důsledku toho lidé začnou pálit vše, co jim přijde do cesty.
Nedostatek „paliva poslední instance“ (jak se palivovému dříví říká v západních médiích) již vedl ke krádežím a podvodům. Podle listu The Washington Post se klády kradou přímo z plošin nákladních aut a na internetu se množí falešné stránky, které prodávají neexistující palivové dříví.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/10/20180404_zaf_ab1_025.jpeg.jpg5991065Lenka Peterkováhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpLenka Peterková2022-10-13 17:51:332022-10-14 08:36:29Proč Evropané nemají dostatek dříví? Ceny pohonných hmot několikrát vzrostly.
Zpráva konzervativního think-tanku Manhattan Institute z 30. srpna tvrdí, že myšlenka úplného přechodu od fosilních paliv je „nebezpečnou mylnou představou“.
„Zkušenosti z posledního desetiletí jasně ukazují, že [solární, větrné a bateriové] SWB technologie nelze v době nouze prudce zvýšit, nejsou ze své podstaty ani ‚čisté‘, ani dokonce nezávislé na uhlovodících a nejsou levné,“ uvádí se ve zprávě.
Zpráva, jejímž autorem je Mark Mills, přichází v době, kdy rusko-ukrajinská válka způsobuje chaos na světových energetických trzích, zejména v Evropě.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu 7. září slíbila, že se pokusí „zploštit křivku“ spotřeby elektřiny ve špičkách pomocí přídělového systému.
Tváří v tvář rostoucím cenám energie někteří politici svůj postoj k fosilním palivům přehodnocují.
Nově zvolená britská premiérka Liz Trussová ukončí 8. září moratorium na frakování, jak informoval deník The Telegraph.
Mills sice poznamenal, že elektromobily, solární panely a větrné turbíny se v posledních letech výrazně vylepšily, ale zároveň upozornil na překážky, které brání úplnému odklonu od fosilních zdrojů.
Jedním ze zásadních problémů jsou suroviny. S odkazem na analýzu Mezinárodní energetické agentury (IEA) z května 2021 Mills tvrdí, že jakýkoli rozsáhlý přechod na energetiku by vyžadoval masivní zvýšení dodávek různých nerostných surovin.
Projekce IEA citované ve zprávě naznačují, že rostoucí ceny komodit by mohly zvýšit ceny baterií, větrných turbín a solárních panelů. Ceny elektromobilů rostou již nyní díky zvyšujícím se nákladům na suroviny.
Solární panely, součást elektrárny na výrobu elektřiny, v okrese Kern u Mohavské pouště v Kalifornii, 18. června 2021. (Patrick T. Fallon / AFP via Getty Images)
„Velmi zajímavá zima“
Stephen Haner, vedoucí pracovník Institutu Thomase Jeffersona pro veřejnou politiku ve Virginii, s Millsovou analýzou souhlasí.
V rozhovoru pro The Epoch Times ze 7. srpna uvedl, že pro průměrného Američana může být těžké sledovat problematiku přechodu na novou energetiku, „dokud najednou neotevře účet za elektřinu od společnosti Dominion [Energy] a nezjistí, že jeho účet za elektřinu vzrostl o 40 %“.
„Nemyslím si, že by to někdy mohlo být stoprocentně bez fosilních zdrojů. Prostě to nebude fungovat. Může být vyšší procento větrné a solární energie? Ano,“ řekl a dodal, že svět možná brzy čeká „velmi zajímavá zima“.
Další odborník, Daniel Kish z Americké energetické aliance, řekl deníku The Epoch Times, že je zavádějící přímo srovnávat náklady větrné a solární energie s náklady na uhlí, jádro nebo jiné zdroje elektřiny.
Taková srovnání často slouží k podpoře tvrzení, že obnovitelné zdroje jsou levnější než konvenční energie.
Poukázal na to, že americký Úřad pro energetické informace rozlišuje technologie umožňující flexibilní navyšování kapacit, jako je uhlí a jaderná energie, od technologií s omezenou možností využití zdrojů, jako je větrná a solární energie.
„Nemůžete srovnávat náklady na energii na částečný úvazek, když máte poptávku na plný úvazek, s energií na plný úvazek, která je k dispozici, když ji potřebujete,“ řekl Kish v rozhovoru ze 7. srpna.
Stejně jako Mills se obává, že by se Spojené státy mohly stát mnohem závislejšími na čínských nerostných surovinách a dodavatelských řetězcích, než kdy byly na ropě z OPECu.
„Na mou duši to vypadá, jako byste byli hnáni přímo do otevřené náruče Číny, a to záměrně,“ řekl.
Dělník s autobateriemi v továrně společnosti Xinwangda Electric Vehicle Battery Co. Ltd, která vyrábí lithiové baterie pro elektromobily či jiné použití, v Nankingu ve východočínské provincii Ťiang-su 12. března 2021. (STR / AFP via Getty Images)
Kritika zprávy MI
Jiní odborníci oslovení deníkem Epoch Times byli ke zprávě kritičtější.
Profesor Iain MacGill z Univerzity Nového Jižního Walesu sdělil deníku The Epoch Times v e-mailu ze 6. září, že ve zprávě je „mnoho věcí, s nimiž lze souhlasit i nesouhlasit“.
Upozornil na varování IEA z roku 2021, že nedostatečné investice do nefosilních zdrojů energie by se mohly ukázat jako destabilizující.
„Naše současné problémy přinejmenším zčásti vyplývají ze snížení investic do fosilních paliv, které nebyly dostatečně kompenzovány investicemi do čisté energie,“ uvedl MacGill.
„Klíčové bude vybudování dodavatelských řetězců. Alternativa je však jistě mnohem horší – probíhající změna klimatu.“
Christian Breyer, profesor solární ekonomiky na finské Technické univerzitě v Lappeenrantě, byl mnohem kritičtější.
V jízlivém e-mailu ze 7. září sdělil deníku The Epoch Times, že zpráva je „dlouhým seznamem starých věcí, které jsou zčásti prostě špatně nebo již existují řešení. [sic]“
Poté citoval nedávno vydanou zprávu, jíž je spoluautorem a která dle něj prokazuje proveditelnost přechodu na energetiku založenou především na solární a větrné energii a bateriích.
Jedna z částí se zabývá surovinami, tedy oblastmi, které Mills a mnozí další považují za vážný problém kvůli jejich potenciálnímu obrovskému nedostatku. Dokonce i Breyerova recenze uvádí, že „prakticky veškerý výzkum v této oblasti shledává kritickým omezenou dostupnost materiálů“.
Jeho návrhy řešení? Mimo jiné: výrazně zlevnit těžbu lithia z mořské vody a také zavést povinnost – téměř stoprocentní – k recyklaci lithiových baterií.
Kish z Americké energetické aliance vyjádřil o takové vizi pochybnosti.
„Nikdo nerecykluje baterie ve velkém měřítku. V určitém okamžiku se musíte podívat na náklady s tím spojené,“ řekl.
https://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/09/gettyimages-1332453843-1-1200x800-1-900x500-1.jpg500900AdminBlokhttps://volnyblog.news/wp-content/uploads/2022/04/cropped-Logo-volny-bloG-1.webpAdminBlok2022-09-10 18:00:552022-09-10 18:00:55Přechod na „čistou“ energii je dle zprávy Manhattan Institute „nebezpečnou mylnou představou“
