Archív značky pro: dohoda

Putin a Lukašenko

Sotva skončil summit Vladimira Putina a Alexandera Lukašenka v Minsku, svědci hlásí z celého Běloruska stěhování vojsk z cvičebních polygonů ve vnitrozemí směrem k ukrajinským hranicím! Kyjev dostal varování, že Rusko spustí během zimy 2023 velkou zimní ofenzívu, přičemž o vojenské spolupráci na společné obraně se mluvilo nejvíce! Lukašenko byl na tiskovce bledý jako stěna, Vladimir Putin ho zřejmě donutil vybrat si ruskou židli! Mohutný summit jednal o kolektivní bezpečnosti svazové federace Ruska a Běloruska a Moskva zřejmě aktivovala článek o kolektivní obraně

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

20.12.2022

Velký summit ruských a běloruských nejvyšších představitelů v Minsku, který se odehrál v pondělí 19. prosince, má své okamžité a více než hmatatelné výsledky. Od rána hlásí Bělorusové na sociálních sítích mohutné přesuny vojsk z vojenských cvičebních polygonů, technika je nakládána na vlaky a ty míří na jih k ukrajinským hranicím. Dochází i k přesunům celých útvarů, včetně vojáků, kuchařů, podpůrné techniky a krytých vagónů, ve kterých se převáží munice.

Celé posádky se přesunují k ukrajinským hranicím a o zahájení velké zimní ofenzívy je podle všeho již rozhodnuto. Pondělní návštěva [1] měla všechny atributy ceremoniálu, protože do Minsku přijel i ruský ministr obrany Sergej Šojgu, který se setkal s Viktorem Chreninem, ministrem obrany Běloruska. Tohle nebyla návštěva kvůli ruskému čaji, to byla mise, které přivezla nejnovější PVO systémy S-400, které Bělorusko dostalo [2], ale na straně druhé přijela delegace aktivovat článek o kolektivní obraně.


nbsp;

Na západě se dokonce objevily informace, že Moskva chce Bělorusko spolknout a připojit k Rusku [3]. Rusko a Bělorusko totiž tvoří federativní svazek, který má sice formu volné konfederace než federace, ale součástí tohoto svazku je i smlouva o kolektivní obraně. Ta říká, že když je jedna strana napadena a požádá druhou stranu o pomoc, ta jí pomůže. A podle všeho to vypadá, že Alexander Lukašenko si za zavřenými dveřmi vyslechl žádost o vojenskou pomoc od Vladimira Putina, a to vzhledem k tomu, že ukronacistický nepřítel napadl Ruskou federaci a okupuje 4 ruské regiony, a to DLR, LLR, Záporoží a Cherson. Od okamžiku, kdy na základě referend všechny 4 oblasti vstoupily do státního svazku s Ruskou federací, od toho okamžiku je Ruská federace napadeným státem, okupovanou zemí, a to celkem na 4 územích.

Po skončení summitu byly spuštěny mohutné přesuny z cvičebních polygonů k ukrajinským hranicím

Bělorusko sice oficiálně neuznalo ani jednu ze 4 republik, ale pokud Rusko aktivuje článek o kolektivní obraně, Minsku nezbyde nic jiného, než vyslat na Ukrajinu své vojáky na pomoc Ruské armádě. Podle nedávných informací se v Bělorusku cvičí na 200 000 vojáků z několika zemí, především z bývalých států SSSR, ale v těchto počtech nejsou zahrnuti běloruští vojáci.

Není náhoda, že Moskva dodala Minsku celou sérii PVO komplexů S-400 zrovna v den takového summitu. Závěrečná tiskovka byla přitom komorním cvičením na téma, jak zamaskovat něco, co je tak zjevné, že to vědí v Bělorusku všichni, ale nesmí se to říct nahlas. Výroky o kolektivní obraně v rámci federace obou zemí tak působily jako chabé maskování toho, co brzy stejně přijde.

Tiskovka v Minsku

Celé vlakové transporty jsou sestaveny z celých útvarů, praporů, rot a čet, jsou to komplexní přesuny jak techniky, tak i vojenského personálu v osobních vagonech zapojených do vojenského vlakového konvoje uprostřed. Vladimir Putin v pondělí na tiskovce prohlásil, že Moskva zesílí vojenskou spolupráci s Minskem [4] a jsou chystána další vojenská cvičení. Jenže tato cvičení probíhají ve vojenských újezdech uvnitř Běloruska, ale toto jsou vlakové transporty k ukrajinským hranicím.

Ano, bude to stejné jako letos v únoru, kdy stálý zástupce Ruska v OSN Dmitrij Poljanski prohlašoval [5] 16. února 2022, že Rusko nemá žádný důvod napadnout Ukrajinu. Ve stejný den i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil [7], že invaze na Ukrajinu není na pořadu dne. O pouhých 8 dní později to bylo všechno jinak. Ruská federace logicky nemůže potvrzovat jakékoliv invaze dopředu, na rozdíl od ukrajinské armády, která je oznamuje skoro pořád a v dalekém předstihu.

Západní rozvědky už varují Kyjev, že o zimní ofenzívě na Kyjev je již v Moskvě rozhodnuto

Podle představitelů a analytiků obeznámených se situací na Ukrajině plánuje Rusko na konec zimy novou velkou ofenzívu, která bude zahrnovat další pokus o útok na hlavní město Kyjev. Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj minulý týden uvedl, že očekává, že nová zimní ofenziva se uskuteční přinejmenším na horizontu února a března a začne někde na východě Ukrajiny – v epicentru posledních ruských ofenziv. Mohla by také vycházet z nástupních pozic v Bělorusku, a to navzdory snahám tohoto klíčového ruského spojence distancovat se od ruské invaze na Ukrajinu.

Přesuny k ukrajinské hranici probíhají i po vlastní ose

Valerij Zalužný uvedl, že “nepochybuje o tom, že se na Kyjev znovu vrhnou“. Hodnocení ukrajinského generála odpovídá obavám amerických a dalších západních vojenských představitelů. Ti v minulých dnech varovali, že Vladimir Putin zřejmě donutí Bělorusko k vojenskému angažmá na Ukrajině. Lukašenko už není v pozici, že by mohl Vladimiru Putinovi říct NE!

Je to důsledkem toho, co se stalo v Bělorusku na konci léta 2019, když po skončených prezidentských volbách propukly v Bělorusku obrovské protivládní protesty řízené tajnými službami z Polska, ale i z České republiky, kterou Lukašenko už před časem obvinil, že financuje běloruskou opozici. Situace v Minsku byla na podzim 2019 tak kritická pro Lukašenka, že udělal to, co asi udělat nechtěl.

Lukašenkův šachový gambit mezi Bruselem a Moskvou nakonec skončil zřejmě šach-mat situací pro samotného Lukašenka

Požádal o pomoc Kreml a o potlačení státního převratu v zemi. Kreml Lukašenkovi vyhověl a protesty byly ruskými jednotkami OMON rozdrceny během několika týdnů. V tom okamžiku se Alexander Lukašenko rozhodl pro prohloubení federace, ale to nebylo zadarmo. Kolektivní obrana není zadarmo a pokud Rusko považuje svá 4 území na Ukrajině za regulérně okupovaná ukronacistickým nepřítelem, Lukašenkovi už pěkné řeči nestačí. Běloruský prezident to dlouho hrál na dvě strany, na tu ruskou, ale i na tu bruselskou.

Shromažďování bojové techniky v Bělorusku

A docela dlouho to fungovalo. Až do roku 2019, kdy mu Brusel v jeho hlavním městě připravil státní převrat, který ho měl svrhnout a dokonce bylo i cílem Lukašenka zastřelit, zlikvidovat, aby nemohl dál velet armádě. Mysleli to opravdu vážně a ruská FSB to všechno monitorovala. Bylo vhodné si počkat, až vypuknou nepokoje a potom počkat na Lukašenkovu žádost o pomoc na základě kolektivní smlouvy o obraně, na jejímž základě poskytl v roce 2019 Kreml pomoc v podobě svých vojáků a příslušníků OMON na potlačení povstání v Bělorusku. Teď nadešel čas, aby Lukašenko oplatil Moskvě její pomoc. A to není žádná legrace.

Bělorusko dostalo od Moskvy zbraně na obranu i na útok, a tím je řečeno de facto vše

Nepomoci teď by znamenalo, že Lukašenko porušil dohodu o kolektivní obraně. A to by byl Lukašenkův politický konec. A nesmíme zapomenout na malý ale podstatný detail. Luki rozbaloval hned 2 dárečky do Vladimira Putina. Kormě PVO komplexů S-400 totiž Bělorusko dostalo balistické mobilní komplexy Iskander, o které dlouho usilovalo. Ty nejsou určeny k obraně ale jako ofenzivní prostředky a trvalo to opravdu dlouho. Nákup obou systémů proběhl až letos v květnu [8] a cena nebyla publikována. Podle analytiků na běloruských sociálních sítích ale oba nákupy přišly Bělorusko na symbolický 1 rubl za 1 komplex.

V roce 2019 chodil Luki po Minsku se zkrácenou útočnou puškou odvozenou od AK-47. Tehdy mu opravdu šlo o život

Nikdo oficiálně neoznámil výšku ceny nákupů, ale to je vlastně zbytečné, protože každému je jasné, že Kremlu jde o politickou stránku věci v Bělorusku, nikoliv o finanční profit z něj. Rusko se bez pomoci Běloruska na Ukrajině neobejde, pokud nechce Kreml spustit další kolo mobilizací doma, a to určitě nechce.

Podle amerických vojenských analytiků, a mluvím o alternativě, se odhaduje potřebný kontingent na obsazení pouze Kyjeva a jeho blízkého okolí na 300 000 vojáků.

Přičemž dalších 200 000 vojáků bude muset zaměstnat ukrajinskou armádu plnou žoldáků na jiných místech fronty, aby Kyjev nemohl dostat posily, takže ruská ofenzíva nebude moci jít jen z jednoho směru. A logicky na dvě fronty nemá Ruská armáda dostatek mobilizovaných mužů. To je prostě holá realita. Zima roku 2023 bude horká.

-VK-

Šéfredaktor AE News

Zdroj:https://aeronet.news/video-sotva-skoncil-summit-vladimira-putina-a-alexandera-lukasenka-v-minsku-svedci-hlasi-z-celeho-beloruska-stehovani-vojsk-z-cvicebnich-polygonu-ve-vnitrozemi-smerem-k-ukrajinskym-hranicim/

Wágnwrovci

Wágnerova soukromá armáda včera vypudila Francouze ze Středoafrické republiky. Rusko přebírá jednu africkou zemi za druhou s udivující rychlostí.

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

17.12.2022

Wágnerova ruská soukromá armáda Putinova kuchaře Prigožina vypudila včera 16. prosince poslední zbytky francouzských vojenských jednotek ze Středoafrické republiky. Očekává se, že tento neslavný ústup Francouzů spustí dominový efekt, a další země nespokojené s neschopností jednotek EU bojovat s džihádisty se přidají na ruskou stranu.

V pondělí 12. prosince jednal v Moskvě s gosudarovými zástupci premiér republiky Burkina-Faso, a podle komuniké se obě strany dohodly na posílení vzájemných vztahů. 18. listopadu v Burkině-Faso proběhly masové demonstrace proti Francouzům, kteří v zemi provozují dětské otroctví při těžbě nerostů, a demonstranti požadovali, aby Putin zjednal v republice pořádek.

A Putin zřejmě jednal rychle, protože už ve středu 14. prosince vystrašený ghanský prezident Akufo-Addo hlásil americkému ministrovi zahraničí Blinkenovi, že se na severní hranici Ghany už shromažďují další Wágnerovy jednotky, které z Mali rychle prošly republikou Burkina Faso, a nyní se prý už chystají postupovat k pobřeží Guinejského zálivu. Akufo-Addo hlásil Blinkenovi, že Prigožin, alias Wágner, už dostal od vlády Burkiny Faso, za rychlou pacifikaci džihádistů a zjednání pořádku, řadu dolů na nerostné suroviny, které se nacházejí na jihu Burkiny Faso. Podle Akufa-Adda mají tyto doly sloužit jako zdroj financí pro další postup Wágnerových sil Afrikou.

Foto: Vystrašený prezident Ghany Akufo-Addo hlásil 14.prosince do Washingtonu, že Wágnerova ruská armáda se už shromažďuje u severních hranic Ghany. Ruský postup napříč Afrikou tak pokračuje rychlým tempem.

Africká ofenzíva Putinova kuchaře Prigožina začala 18. srpna 2020, kdy Wágner přelstil českého generála Františka Rydzáka. Rydzák  byl velitelem uskupení vojsk EU v Mali.  Vojska EU, hlavně Češi a Francouzi, měla v Mali bojovat s džihádisty a vycvičit malijskou armádu v dodržování zásad bruselského válčení. Ve stejnou dobu se ale v Moskvě cvičil plukovník Malick Diaw a další malijští důstojníci, a to v tom jak se vede skutečná válka. Diaw a jeho lidé ihned po návratu ze školení v Moskvě provedli v noci z 18. na 19. srpna 2020 státní převrat, “poděkovali Rydzákovi i EU”, že jim k němu dobře vycvičili vojáky, a pozvali do země Wágnerovi jednotky, aby už konečně udělaly pořádek s džihádisty, kteří Mali už celé desetiletí sužují vražděním křesťanů. (Viz MAP 558.)

Nyní situace v Africe graduje. Po úspěších Wágnera v Mali, Burkině Faso a Středoafrické republice jsou nyní podle řady analytiků na řadě ropné a plynové země Guinejského zálivu – Niger, Čad, Pobřeží slonoviny, Senegal a Gabon, které mají podle plánu Bruselu zajistit část náhrady dodávek ropy a plynu do EU místo Ruska, a Džibuti, strategická země severně od Somálska, která kontroluje trasu lodí s arabskou ropou a plynem do EU v tzv. Africkém rohu na rozmezí pobřeží Indického oceánu a Rudého moře.

Už lednu 2020 před tímto vývojem v Africe varoval americký ministr zahraničí Mike Pompeo na konferenci v Mnichově přední státníky EU, včetně naší Jourové. Dostalo se mu tehdy výsměchu, jak jsme tehdy informovali. Z vysmívané skutečnosti se za tři roky stává realita, a politici EU i Fialová koala se stále vysmívají dalším varováním před následky jejich politiky. K tomu se dá říci jediné – Ostatně právě proto soudím, že Bruxelae musí být zničeno ještě dříve, než všechno kolem sebe zničí.

Válka o Afriku je špinavá záležitost. Včera v den, kdy poslední Francouzi opustili letadly Středoafrickou republiku, se tam stal obětí teroristického útoku Dmitryj Sytyj. (Na fotce v rámečku). Z teroristického útoku byla obviněna Francie. Dmitryj Sytyj byl oficiálně ředitelem ruského kulturního domu ve Středoafrické republice. Neoficiálně byl považován za hlavního poradce Středoafrického prezidenta Faustina Taudéra, a mozek operace, při které Wágnerovi žoldnéři vyhnali ze země jihadistické vzbouřence, se kterými si Francouzi celá léta nedokázali poradit. Sytyj je nyní ve vážném stavu v péči ruských lékařů v Africe. Už dříve mu bylo vyhrožováno, že jeho synovi žijícímu ve Francii bude uříznuta hlava a zaslána mu osobně v balíku. Možná právě proto balík, který vybuchl, otevíral osobně.

Je 04.45 sobota 17. prosince. Před pár dny jsem byl hostem u Petra Hájka na Protiproudu. Kompletní záznam našeho rozhovoru najdete zde: ProtiproudTV.   Přeji Vám šťastné a veselé vánoce, a děkuji za dary, i za pomoc. Naše analýzy snad tak budou díky Vaší podpoře vznikat i nadále.  Mějte se krásně, Vám přeje Gargamel.

ZDROJ: JeuneAfriquehttps://www.jeuneafrique.com/1401555/politique/centrafrique-le-depart-des-militaires-francais-inexorable-effet-domino/