Pobaltské společnosti stále intenzivně obchodují s Ruskem

 3. 2. 2023

Litevský obchod s Ruskem se v lednu až listopadu snížil o třetinu, zatímco lotyšský dovoz z Ruska v lednu až říjnu vzrostl o 5 %. / bne IntelliNews

Pobaltské společnosti od invaze prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu pokračovaly v rozsáhlém obchodu se zbožím bez sankcí se svým obřím sousedem Ruskem, a to i přes rozhodný odpor jejich vlád vůči ruské agresi.

Ale nejsou zdaleka nejhoršími v Evropě. Pobaltské státy mají alespoň výmluvu v geografii a hlubokých obchodních vazbách pocházejících z doby, kdy byly součástí Sovětského svazu. Některé evropské státy daleko od Ruska a bez jejich historických vazeb ve skutečnosti od invaze obchod s Ruskem zvýšily.

Pouze o něco více než polovina litevských společností, které vyvážejí do Ruska, přerušila své obchodní vazby od Putinovy invaze na Ukrajinu, zatímco asi 260 pokračuje ve vývozu, uvádí litevská veřejnoprávní televize LRT. Situace v Estonsku a Lotyšsku – které také zaujaly velmi ostražitý postoj k agresi Moskvy – je podobná.

V Litvě se obrat obchodu s Ruskem mezi lednem a listopadem 2022 meziročně snížil o 31 %, vývoz se snížil o 26,2 % a dovoz se propadl o 35,1 %.

„Pokud se podíváme na obchodní statistiky, je zřejmé, že z Litvy do Ruska nadále proudí zboží bez sankcí. A navíc obchod s Ruskem nadále roste.Je zajímavé, že jména firem obchodujících s Ruskem nemohou být zveřejněna kvůli ustanovením o ochraně údajů.“ řekl Bne IntelliNews Sigitas Besagirskas, prezident Vilniuské asociace průmyslu a obchodu (VAIB).

Mezi produkty, které litevské společnosti do Ruska nejčastěji vyvážejí, patří optika, lékařské a měřicí přístroje, vozidla, elektrická zařízení, video a zvuková zařízení, stejně jako kotle a mechanická zařízení.

„Tohle je bizarní.“ Zde v Pobaltí se můžeme jen utěšovat, že mnoho dalších zemí Evropské unie zaznamenalo od vypuknutí války nárůst obchodu s Ruskem. To je velmi smutné: státy prohlašují jednu věc a dělají druhou,“ zdůraznil Besagirskas.

Poukazuje na vlnu nově založených společností, které mají za cíl usnadnit obchod mezi ruskými a unijními společnostmi.

„Řeknu to jednoduše: vše, co dělají, je pomoci obejít sankce proti Rusku a Bělorusku, takže nakonec je vše jako obvykle. Většina takových společností je registrována a vzkvétá v kavkazském regionu, jako je Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Moldavsko, také Srbsko a Turecko,“ zdůraznil šéf obchodního úřadu ve Vilniusu.

Říká, že jednání prostřednictvím zprostředkovatelů v těchto zemích zvyšuje náklady na zboží o 10-15%.

Besagirskas řekl bne IntelliNews, jak ho loni oslovila estonská společnost. „Navrhovala přivézt sankcionované běloruské granule do Litvy. Když jsem se jich přímo zeptal, zda hodlají do Vilniusu vozit zakázané zboží, zástupce společnosti odpověděl: „Nedělejte si s tím starosti. Fakturu vystaví estonská společnost. Toto je praxe, kterou nyní máme u mnoha klientů z EU,“ řekl Besagirskas.

Litevské ministerstvo hospodářství a inovací pro bne IntelliNews uvedlo, že obchodní či jiné obchodní vztahy s Ruskem a Běloruskem jsou především rozhodnutím samotných obchodních společností.

„Je na nich, aby posoudili jejich reputační a další rizika spojená s těmito zeměmi. Jsme přesvědčeni, že podniky by měly být vědomy a ochotné ukončit takové vztahy samy. Podpořili bychom myšlenku zveřejnit seznam takových společností, pokud to nebude v rozporu s důvěrností údajů a dalšími legislativními požadavky, protože by to všem přineslo větší jasnost,“ uvedl v písemné odpovědi odbor pro styk s veřejností ministerstva a dodal: „Ministerstvo nemá údaje o konkrétních společnostech.“

V případě Lotyšska odbor pro styk s veřejností ministerstva hospodářství uvedl, že „ekonomický dopad nepřátelských akcí na Lotyšsko je větší než průměr v EU, protože Lotyšsko sousedí s Ruskem a má historické vazby v hospodářské spolupráci“.

Vývoz do Ruska se v lednu až říjnu 2022 snížil o 17 mil. EUR, neboli 1,7% r/r.

Podle skupiny produktů zahrnovaly změny v objemech lotyšského vývozu do Ruska v lednu až říjnu 2022 podstatně snížený vývoz elektrických spotřebičů a zařízení – o 42 milionů EUR nebo 37 %; snížil vývoz strojů a zařízení o 16 milionů EUR nebo 10 %. Mezitím vývoz rostlinných produktů výrazně vzrostl o 23 mil. EUR nebo se zdvojnásobil; vývoz farmaceutických výrobků výrazně vzrostl o 21 mil. EUR, neboli 28 %; a došlo k vyššímu vývozu pryže a výrobků z pryže o 10 mil. EUR, neboli o 87 %.

Lotyšské ministerstvo uvedlo, že dovoz z Ruska vzrostl v lednu až říjnu 2022 o 45 milionů EUR, neboli o 5 % r/r.

Podle skupiny produktů zahrnovaly změny v objemech dovozu z Ruska v lednu až říjnu 2022 dovoz minerálních produktů o 324 mil. EUR, neboli 61 %; zvýšení dovozu krmiva o 59 milionů EUR nebo 20krát; větší dovoz zeleniny o 29 milionů EUR, tedy 4krát. Mezitím došlo k výraznému snížení dovozu železa a oceli o 319 mil. EUR, neboli 73 %, a snížení dovozu výrobků ze železa a oceli o 27 mil. EUR, neboli 54 %. Celkem 55 % veškerého dovozu z Ruska v lednu až říjnu 2022 tvořily minerální produkty, 8 % železo a ocel, 6 % dřevo a jeho výrobky, 4 % krmiva a živočišné a rostlinné tuky, 4 % hnojiva a obiloviny, uvedlo ministerstvo.

Estonské ministerstvo hospodářství a komunikací neodpovědělo na otázky bne IntelliNews.

Pokud jde o jiné země, Besagirskas říká, že v některých případech se jejich obchod po ruské invazi skutečně zvýšil.

„Na obrázku jasně vyniká Slovinsko – jeho obchod s Ruskem, konkrétně dovoz, vzrostl v roce 2022 meziročně o 350 %; v Lucembursku o 250%. Opravdu šílené. Pobaltí je jednoznačně v menšině evropských národů, v nichž se loni snížil dovoz a vývoz s Ruskem,“ zdůraznil analytik.

„Nemyslím si, že Slovinsko najednou potřebuje obrovské množství ruského zboží. Přeprodává je za vyšší cenu ostatním zemím Evropské unie… Pro mě je nejvyšší cena morální, ale zdá se, že to málokdo zajímá,“ dodal Besagirskas.

Linas Jegelevicius -Vilnius

Zdroj:IntelliNews https://www.intellinews.com/baltic-companies-still-trading-extensively-with-russia-268898/?source=baltic-states