Nocebo efekt

9.9.2023

Existence efektu placebo je poměrně široce známa, a to již velmi dlouho a nemuseli jsme čekat s jeho prokázáním na mimořádně drahé vědecké výzkumy (viz rčení „Věř a víra tvá tě uzdraví!“). Placebo efekt lze definovat jako pozitivní účinek látky či energie tzv. „objektivně neúčinné“, s tím, že subjekt přijímající tuto látku či energii považuje za objektivně účinnou a tudíž pozitivní účinek předpokládá a očekává.

Mnohem méně známý, ale už z logiky věci a provedených důkazů přesto stejně silný je i opačný efekt, pro který se užívá označení “nocebo” z latinského “budu škodit“. Výzkumy efektu noceba ještě zdaleka nedosáhly rozsahu studií placeba (který je víceméně prováděn při výzkumu účinnosti každého léku), ale přesto výsledky jsou již jednoznačně průkazné.

Podobné studie dokazují, že silný a rozšířený efekt nocebo opravdu existuje. Už pouhá obava z nežádoucího nebo vedlejšího účinku léku vede u mnoha lidí k tomu, že se tento účinek skutečně dostaví. Z tohoto pohledu je opravdu velmi zarážející nápis na krabičkách cigaret „Ministerstvo zdravotnictví varuje, kouření způsobuje rakovinu“. Ve světle výzkumů nocebo efektu by se tento výrok dal parafrázovat „Vědecké výzkumy varují, Ministerstvo zdravotnictví způsobuje rakovinu“. Je nutno si uvědomit, že kuřák na tento nápis hledí dnes a denně několikrát až mnohokrát při nákupu cigaret a při vytahování cigarety z krabičky, a tak je možné, že na onemocnění rakovinou plic kuřáků se dnes podílí více tento nápis než samotné kouření.

Když vyjdeme z dnes již nezpochybnitelných vědeckých výzkumů nocebo efektu můžeme učinit dva závěry. Buď jsou na Ministerstvu zdravotnictví diletanti, kteří vůbec nesledují vývoj výzkumů týkajících se zdraví občanů, a zdravotní stav občanů je nezajímá anebo se dokonce jedná o jakýsi skrytý úmysl.

Zde bych si dovolil malou odbočku z hlavního tématu. Je zajímavé si povšimnout, jak název ministerstva (ale pravděpodobně nejen ministerstva) ovlivňuje jeho činnost a zaměření. Nemáme Ministerstvo zdraví, ale Ministerstvo zdravotnictví (přesnější by zejména v poslední době byl název Ministerstvo zdravotnictví a farmaceutie), nemáme Ministerstvo vzdělávání, ale Ministerstvo školství.

Nocebo efekt je daleko rozšířenější v běžném životě než si uvědomujeme a bohužel asi i výrazně častější než efekt placebo. Dal by se také s určitou dávkou zobecnění na efekty mimo rámec pouhého léčebného procesu označit jako negativní programování na rozdíl od placebo efektu, který by se dal označit jako pozitivní programování. Tímto negativním programováním jsme velmi často provázeni od útlého dětství již od svých rodičů pod různými záminkami, nejčastěji záminkou péče o naše zdraví. Téměř všichni známe obvyklá ponaučení typu: „Vezmi si šálu nebo tě bude bolet v krku!“ (pak jsme si ji jednou zapomněli a bolest v krku se skutečně dostavila), „Nepij tu studenou vodu, když si uhřátý!“ „Jestli si nevezmeš svetr, nastydneš se. „Když si nebudeš pořádně čistit zuby, tak se ti budou kazit.“ Toto negativní programování pak pokračuje v dospívání a dospělosti přes učitele a lékaře.

Obzvláště někteří lékaři ve svých prognózách vývoje nemocí dosáhli takřka dokonalosti v negativním programování. Osobní zkušenost po operaci šedého zákalu levého oka: „Nejpozději do čtyř let jste tady s pravým okem.“ Jsou však i horší nemoci, kde předpovídání krátké doby přežití např. u rakoviny je obzvláště zavrženíhodnou formou negativního programování. 

Nocebo efekt a negativní programování se však projevuje i v jiných oblastech než je oblast duševních a fyzických chorob lidí. Zvláštní formou a řekl bych v poslední době velmi oblíbenou, jsou negativní vize budoucnosti v různých analýzách, channelingových zdrojích, (ale i filmech), zejména doplňované prohlášeními typu:

–         už jsme dosáhli bodu, kdy zvrat není možný

–         Země už se rozhodla nepokračovat v transformaci

–         lidstvo si nic jiného ani nezaslouží

–         nic se nedá dělat, vše je rozhodnuto

Těmto pochmurným vizím budoucnosti většinou předchází analýza současného stavu, ve které je vyjmenováno vše negativní na co si vzpomenete i to, co by vás ani nenapadlo. „Nevyváženost“ těchto zpráv (ala zprávy na Nově) ve smyslu totální absence čehokoliv pozitivního, je zcela evidentní a bylo by v každém konkrétním případě velmi zajímavé, zda vychází z depresivní negativity autora, či je z nějakého důvodu úmyslná. Pokud se někdo opravdu snaží o komplexní pohled, nemůže přece nevidět i mnoho kladných prvků existujících či probouzejících se v lidské společnosti.

Dalším oblíbeným prvkem je snaha vsugerovat nám bezmoc vzepřít se jakkoliv danému osudu, protože to není v našich silách. Občas bývá ponechána naděje spočívající v tom, že nás někdo zachrání, což bývá většinou bůh nebo mimozemšťané.

Zdá se, že u takovýchto návodů k pesimistické pasivitě jaksi chybí smysl přenášení informací tohoto typu na širší okruh lidí.   Pokud vyloučíme snahu o úmyslné působení nocebo efektu, což samozřejmě zcela vyloučit nemůžeme, nezbývá mnoho důvodů pro šíření těchto negativních zpráv na rozdíl od článků, jejichž motivem je „Lidi probuďte se“.

Proto je nutno vnímat všechny informace týkající se předpokládané budoucnosti velmi pozorně a prověřovat je rozumem i srdcem a v žádném případě je nenechat na sebe negativně působit.

Neprogramujme se negativně a nenechme se negativně programovat, i když se o to bude pokoušet sebevětší pozemská, mimozemská či duchovní „autorita“.

Budoucnost není předem daná, budoucnost si tvoříme sami.

Nesnažme se tvořit si přítomnost podle toho, jakou očekáváme budoucnost, ale snažme se tvořit si přítomnost podle toho, jakou budoucnost bychom chtěli.