Na Západě zuří válka

Celý článek si můžete poslechnout v audio verzi ZDE:

Nová kniha anglického konzervativního novináře v širokém záběru a podrobně líčí útoky progresivistů na zásady politického a kulturního života zejména v Americe, kde se pod jejich tlakem liberální řád pomalu mění v neliberální. Murray jako nějaký válečný korespondent na frontě předkládá panoramatický obraz střetů s levicovými aktivisty a popisuje dlouhý vývoj nové teorie „sociální spravedlnosti“ od jejího zrodu, kdy akademici předělali humanitní obory na ideologii rovnostářské nenávisti vůči západní civilizaci. Marxův proletariát zradil revoluci a dnes jej má nahradit spojenectví rasových a sexuálních menšin, jež svrhnou utlačovatelský liberální řád a vysvobodí společnost z područí privilegované vládnoucí kasty (bělochů).

Po pádu komunistické Evropy (1989) a vítězství liberální demokracie i tržního hospodářství nad zdiskreditovaným marxleninismem sovětského ražení se kupodivu právě v baště kapitalismu prosadilo revoluční hnutí, jež hodlá zničit starý svět, a na jeho troskách vystavět nový. Studená válka rozvoj antikapitalistického hnutí pozdržela. Murray se podivuje nad ohromnou sílou utopie, jež svým jazykem mate obhájce svobody, a proniká do veřejných institucí. Liberální znamená neliberální, demokratické nedemokratické, tolerantní nesnášenlivé, spravedlivé neférové, vzdělání nevzdělanost, rovnost menšin nerovnost většiny, cenzura zločinů ochrana menšiny před zákonem. Progresivisté napadají „vrozenou bělobu rasy“, zvýhodňováním méně schopných menšin likvidují talenty a degradují univerzitní vzdělání. Proměnlivý jazyk „probuzených“ (woke), u nás si kdysi říkali „uvědomělí“, je matoucí, neboť operuje rovností absolutní a rovnost občanů před zákonem napadá za diskriminaci.

Autor popisuje zuřivé pouliční protesty, jichž se sám zúčastnil, aby zjistil, proč mládež považuje Ameriku za rasistickou, ačkoli to dávno není pravda, a dokládá, jak antirasismus napadá lékařství, pedagogiku, individuální výkonnost, ba i matematiku považovanou za rasistickou – a také dějiny „bílých mrtvých mužů,“ rasistické od svého zrodu ve starém Řecku. Proto padají sochy význačných osobností a předělávají se univerzitní osnovy. Díky americkému historickému komplexu se aktivistům podařilo společnosti vnutit představu, že je dnes, byť skrytě, rasistická jako v dobách Ku-klux-klanu. Politici před obviněním z rasismu ustupují a prosazují, aby firmy, vysoké školy, vědecké instituce, zábavní průmysl i státní správa zaváděly výběr zaměstnanců dle rasového klíče, a poškozují tak výkonnost. Některé školy místo vstupních testů rozhodují losováním. Z antidiskriminace se vyklubala diskriminace nejen bělochů, ale i Asiatů. Vynucená školení o skrytém rasismu by mohla zničit legitimitu i soudržnost multietnického národa. A o to právě hnutí „Na černošských životech záleží“ usiluje. Vše se má posuzovat prizmatem rasy, přestože nevysvětluje vůbec nic.

Murray je především novinář a čtenáře nezatěžuje filosofováním, ale ve své knize Šílenství davů prozrazuje, že dnešní katastrofu Západu zavinila sekularizace (odnábožnění). Naše civilizace od renesance vytlačuje z povědomí teocentrický (Boží) svět. Nejdříve omezila myšlení na empirickou vědu, později zavrhla konfesijní stát, osvícenci založili kult kultury bez Boha, a biblickou morálku dnes nahrazuje politické náboženství, jemuž od 60. let podléhají dokonce i americké protestantské církve. Se ztrátou křesťanství zaniká povědomí, že pokrok závisí především na množství slušných lidí a individuálních ctnostech, a ne na přestavbě společnosti. Z hloubi dějin se vynořila jediná alternativa, jakou máme – Marx a Engels. Nemají snad pravdu, že má každá společnost svou hierarchii – vládnoucí a ovládané? Co když není globální liberální elita tak zcela nevinná a vytváří falešné vědomí spravedlnosti? Nárok totální revoluce je ale utopický, zmizí snad v beztřídní společnosti diskriminace? Nevznikne nová třída?

Murray volá do boje. Musíme razantně odmítat pomluvy civilizace, jež dala světu katedrály a univerzity, úžasné umění, vědu, techniku i lékařství, prodloužila lidem věk a vytrhla z bídy dvě miliardy lidí. Pouze Západ ustavil individuální a politickou svobodu. Důkazem jeho velikosti jsou statisíce lidí, co každý rok riskují nebezpečnou cestu, aby se stali jejími občany.