Minsk v předvečer válečných her odmítl výzvu států NATO k vyhoštění Wagnerových bojovníků

3.9.2023

Bělorusko odmítlo požadavky Polska a tří pobaltských států – Litvy, Lotyšska a Estonska – na vyhoštění bojovníků Wagnerovy skupiny ze svého území.

„Polsko a pobaltské státy zašly tak daleko, že požadovaly okamžité stažení bojovníků Wagner z Běloruska,“ řekl běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kterého citovala běloruská tisková agentura BelTa 31. srpna.

„Zároveň shromažďují velké vojenské formace na naší hranici.“

Nedávno dorazily stovky bojovníků z ruské Wagner Group do Běloruska, kde cvičí jednotky běloruské armády v objektech poblíž polských hranic.

Wagnerova skupina, soukromá vojenská společnost s vazbami na Kreml, hrála až donedávna přední roli v probíhajícím konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Polští představitelé opakovaně tvrdili, že přítomnost Wagnera v Bělorusku představuje hrozbu nejen pro Polsko, ale pro celé „východní křídlo NATO“. 

Počátkem tohoto týdne ministři vnitra Polska a pobaltských států požadovali, aby Bělorusko okamžitě vyhnalo všechny bojovníky Wagner ze svého území.

Na tiskové konferenci 28. srpna ve Varšavě Polsko dále požadovali odstranění migrantů z pohraničních oblastí a jejich návrat do jejich domovských krajů.

Běloruští sousedé v NATO obviňují Minsk z povzbuzování blízkovýchodních a afrických migrantů k nelegálnímu překračování běloruských hranic s cílem destabilizovat jejich země.

„Toto je součást hybridní války, kterou provádí Lukašenkův režim za účasti takzvané Wagnerovy skupiny,“ řekl 29. srpna polské tiskové agentuře PAP náměstek polského ministra zahraničí Pawel Jablonski.

Minsk ze své strany tato tvrzení popírá.

Napjaté hranice

Od příletu bojovníků Wagner do Běloruska minulý měsíc napětí na hranicích výrazně vzrostlo. 

10. srpna Varšava oznámila plány na vyslání 10 000 vojáků na polsko-běloruskou hranici. Brzy poté nařídil lotyšský ministr obrany armádě, aby posílila svou přítomnost podél lotyšské hranice s Běloruskem.

19. srpna Litva jednostranně uzavřela dva ze svých šesti hraničních přechodů s Běloruskem kvůli „geopolitickým okolnostem“.

O dva dny později, uprostřed neustále rostoucího napětí, vyzvalo americké ministerstvo zahraničí americké občany v Bělorusku, aby „okamžitě opustili zemi“.

V cestovním upozornění ministerstvo zahraničí odsoudilo to, co popsalo Minsk jako „usnadňování nevyprovokovaného ruského útoku na Ukrajinu, nahromadění ruských vojenských sil v Bělorusku a svévolné prosazování místních zákonů.

Bělorusko a Rusko, které jsou vázány vlastní obrannou smlouvou, tvrdí, že polské nahromadění podél hranice naznačuje, že Varšava plánuje „rozsáhlé agresivní akce“.

Moskva opakovaně varovala, že útok na Bělorusko „ze strany Polska nebo jakéhokoli jiného agresora“ by byl považován za útok na samotné Rusko.  

V nedávném rozhovoru pan Lukašenko řekl: „Pokud agrese proti naší zemi začne z Polska, Litvy nebo Lotyšska, okamžitě odpovíme vším, co máme.“

Iskanders Up and Running

Od roku 1999 jsou Rusko a Bělorusko vázány smlouvou „Stát unie“, jejímž cílem je upevnit bilaterální vazby, zejména v oblasti obrany. 

Loni na podzim Rusko vyslalo do Běloruska vojáky a vojenskou techniku ​​pod záštitou smlouvy o Unii. 

Začátkem tohoto roku Moskva odhalila plány na umístění jaderných zbraní v Bělorusku.

Podle ruského prezidenta Vladimira Putina budou všechny jaderné zbraně určené pro Bělorusko převedeny do konce roku 2023.

Pan Lukašenko nedávno tvrdil, že řada ruských jaderných zbraní – neuvedl kolik – již v zemi byla.

Podle ruské tiskové agentury TASS Moskva také pomáhala při renovaci běloruských vojenských letadel, aby jim umožnila „nést a používat speciální munici“. 

V prosinci 2022 Minsk uvedl, že na běloruském území běží ruské raketové systémy Iskander a S-400.

Dne 30. srpna běloruské ministerstvo obrany oznámilo, že další raketový systém Iskander, který může být vybaven pro nesení jaderného nákladu, byl převeden z Ruska do běloruských ozbrojených sil. 

Wargames Kick Off

Dne 1. září začnou vojenské kontingenty členských států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) pořádat týdenní společná cvičení v Bělorusku.

CSTO, založená v roce 1991, je vojenská aliance šesti zemí vedená Moskvou. Současnými členy jsou spolu s Ruskem a Běloruskem Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán a Tádžikistán.

Začátkem tohoto týdne Anatolij Sidorov, společný náčelník štábu CSTO, řekl, že cvičení nepředstavují „projev agrese“. 

Ani společná cvičení nebyla zaměřena „na žádné třetí země“, tvrdil.

29. srpna Alexander Volfovič, šéf běloruské Rady bezpečnosti, řekl, že Polsko a Litva byly pozvány, aby vyslaly na cvičení pozorovatele, ale žádná ze zemí zatím neodpověděla.