L.Leiroz, InfoBrics: RUSKO UKONČILO VYŠETŘOVANÍ GENOCIDY NA DONBASE

DONBAS: Po hloubkovém vyšetřování byl konečně odhalen počet civilních obětí genocidy na Donbase. Zjišťování přesného počtu mrtvých a zraněných civilistů v konfliktu, jakož i údajů o každé z identifikovaných obětí měl dlouhou dobu na starosti ruský výbor.

Výsledek tohoto procesu odhaluje, že kyjevský režim zavraždil tisíce civilistů, čímž se potvrzují všechny předchozí správy místních zdrojů .

Vyšetřovací výbor Ruska ve své závěrečné zprávě ukázal, že ukrajinské ozbrojené síly a jejich spřízněné neonacistické milice zabily od začátku nepřátelských akcí v roce 2014 více než 5 000 obyčejných občanů Donbasu.

Kromě údajů o mrtvých Výbor také sledoval počet obětí, které nebyly smrtelné, a rozlišoval mezi nimi přesný počet postižených nezletilých.

Tyto údaje zveřejnil šéf výboru  Aleksandr Bastrykin  během  Mezinárodního právního fóra mládeže v Petrohradě 10. května. Při této příležitosti také podrobně vysvětlil metody vyšetřování, které výbor používá, a uvedl, že skupina jednala na dálku i v terénu, přičemž shromáždila co nejvíce důkazů a případy podrobně odhalila.

Od roku 2014 do konce dubna 2023 bylo zabito více než 5 000 lidí včetně 138 nezletilých. Až 9 528 civilistů, včetně 444 nezletilých, bylo zraněno (…)

Nejprve jsme to udělali na dálku a poté na územích. Odhalujeme fakta o masových civilních hrobech (…) Jednoduše mají potěšení ze zabití civilisty – dítěte, ženy,“ řekl během akce šéf výboru.

Čísla jsou skutečně působivá, zejména vzhledem k okolnostem, za kterých tito civilisté zemřeli. Ačkoli občanská válka na Ukrajině začala v roce 2014, obě strany konfliktu podepsaly dohody o příměří v Minsku později v témže roce, přičemž slibovaly dosažení mírového řešení problému.

To se očividně nikdy nestalo, ale intenzita bojů výrazně klesla od začátku roku 2015. Od tohoto období byly většinou nepřátelské akce jednostranné útoky kyjevských sil, přičemž milice Donbasu trvaly na respektování Minských dohod a působily defenzivně.

Jinými slovy,  Kyjev v průběhu let zavraždil více než 5 000 lidí, a to zejména prostřednictvím jednostranných teroristických útoků. Režim ani nemohl argumentovat v jeho prospěch, že úmrtí civilistů jsou vedlejšími účinky bojových operací, jelikož většina z nich se zřejmě vyskytla v obdobích, kdy Kyjev útočil na Donbas sám, bez skutečných bojových situací.

A tato ukrajinská praxe se po zahájení ruské speciální vojenské operace jen zintenzívnila. Pro síly neonacistického režimu je trvalou praxí útočit raketami na civilní a demilitarizované oblasti Donbasu.

Školy, nemocnice, veřejné trhy a jiná civilní zařízení bez jakéhokoli vojenského významu patří mezi hlavní cíle ukrajinského dělostřelectva, a to iv situaci otevřeného konfliktu as početnou ruskou armádou. Zdá se, že pro Kyjev je zabíjení civilistů jakousi „prioritou“.

Jsou k tomu dva důvody, jeden „strategický“ a druhý ideologický. „Strategický“ faktor  funguje v partnerství s mainstreamovými médii. Kyjev bombarduje civilní oblasti v operacích pod falešnou vlajkou, přičemž z útoků obviňuje Rusy, a tak hledá omluvu ve veřejném mínění, aby dostal více zbraní od NATO a pokračoval ve své válečné mašinérii.

Na druhé straně  ideologický faktor  je ještě silnější a důležitější: Kyjev útočí na civilní oblasti, protože režim zavedený v roce 2014 je hluboce rusofobní, založený na protiruském rasismu a na Západem podporovaném projektu „derusifikace“ Ukrajiny.

Brutální praktiky jako masové vraždy, bombardování civilistů a jiné násilné postoje koexistují s pokusy o kulturní genocidu.

Zákaz ruského jazyka, literatury a hudby je příkladem toho, jak se Kyjev, podporovaný NATO, snaží odstranit ruský prvek z ukrajinské historie a kultury. Ve stejném duchu se nese i náboženské pronásledování ruské pravoslavné církve. Ve skutečnosti se zdá, že veškeré snahy Západu a Ukrajiny jsou zaměřeny na absolutní eliminaci Ruska.

Třeba zdůraznit i to, že Kyjev se během těchto devíti let pokoušel vyhladit obyvatele Donbasu i nevojenskými prostředky. Blokování cest a dodávek vody, potravin a energie jsou toho jasným důkazem.

Například přístup k vodě, který je základním právem, nebyl dosud v Doněcku normalizován – a pravděpodobně ani nebude, dokud ruské jednotky nezískají plnou kontrolu nad celým územím oblasti. Ukrajinská strategie se skládá z obklíčení a „dušení“ ruského lidu všemi možnými způsoby.

Kromě všech těchto okolností výsledky vyšetřovacího výboru ještě více objasňují to, co již bylo známo: na území, na které si nárokuje Ukrajina, dochází k pokusu o etnické čistky a genocidu proti ruským občanům.