K čemu měl posloužit „fake“ o zasažené nemocnici s 500 mrtvými?

19.10.2023

Když se tato informace objevila první den, tak se mi zdálo lepší ji nekomentovat. Zprávy nebyly očividně řádně ověřeny, nicméně mainstream jel již naplno spekulace o tom, co se asi stalo a kdo je viníkem.

V podstatě ovšem články, které o úderu na nemocnici hovořily, byly vidět celý den, ale jen marně hledám články, které by poukázaly na skutečnost, že zasaženo bylo pouze parkoviště u dané nemocnice (a pokud se objevily, hned zapadly).

V případě, že raketa dopadla skutečně pouze na parkoviště, mohlo být mrtvých spíš 5 než 500. A pokud to opravdu hodně přeženu, tak možná maximálně 50.

Kolik bylo mrtvých – a zda vůbec nějací byli – se tedy lze pouze dohadovat. Než půjdu na spekulace o tom, co bylo zřejmě pozadím celé této dezinformace, ukažme si, co se skutečně stalo.

Na záběry nemocnice a okolí se můžete podívat ve videích, která byla natočena den po zásahu nemocničního parkoviště:

Tento snímek od XRVision ukazuje, že nemocnice stále stojí – se solárními panely na střeše, které zůstaly po raketovém útoku neporušené:

Zde je detailní záběr nemocnice z včerejšího rána. Poškozena byla stříška nad vchodem:

Jak bylo oznámeno dříve – Přibližně ve stejnou dobu došlo k salvě raket vypálených Islámským džihádem v této oblasti.

Al Jazzíra zveřejnila video, které potvrzuje, že zde zřejmě selhala raketa Islámského džihádu:

zde další video:

Na satelitním videu můžete vidět záběry nemocnice několik hodin po zásahu:

A ještě záběr po dopadu rakety a porovnání se starým snímkem (níže):

A záběry téhož místa – jen mírně posunuté – z roku 2022:

Tolik jen ukázka, jak se dělá propaganda.

A komu poslouží?

Možná se očekávalo, že takový útok iniciuje podobné nepokoje, jaké zažila Francie letos na začátku léta. Dalo se to očekávat, ostatně, muslimové skutečně vyšli do ulic – v různých evropských městech došlo k lokálním nepokojům, někde jen k hromadným venkovním modlitbám.

Nicméně zřejmě se to v nic většího nezvrhlo. Pokud by to tedy byl účel, pak by se tak úplně nezdařil.

Účelem také mohlo být přimět Západ i arabské země k ještě většímu financování Palestinců, kteří už tak dostávají – v přepočtu na počet obyvatel – v rámci celého světa zdaleka největší humanitární pomoc, která jde často na zbraně pro Hamás.

I tento důvod je velmi pravděpodobný, když si uvědomíme, že jen EU již toto financování Palestinců zvýšila trojnásobně (asi aby měli dostatek financí na pašeráky, kteří je dopraví do Evropy).

Nicméně je zde také nedávné oznámení Egypta.

Vysoce postavený egyptský představitel údajně vyhrožoval, že pošle milion palestinských uprchlíků do Evropy, pokud budou vyhoštěni z Gazy.

V důsledku toho prý vzkázal do Bruselu: „Chcete, abychom přijali milion lidí? No, pošlu je do Evropy. Tolik vám záleží na lidských právech – tak je naplňte.“

Bude tedy asi milion Palestinců vyslán do již beztak velmi přetížené Evropy, která je přeplněná nejen v důsledku nekončící invaze ze všech stran, ale i díky přijímání milionů Ukrajinců?

Pokud by došlo i na přerozdělování milionu Palestinců, většinou zcela neupotřebitelných v běžném životě, neboť jsou zvyklí žít ze štědrých darů z celého světa, aniž by museli hnout prstem, Evropané by k tomu nemuseli být tak úplně vstřícní.

Ale podobná tragédie, jako raketou zasažená nemocnice s 500 mrtvými, by mohla vzbudit lítost a tím i solidaritu.

A to bez ohledu na to, že Palestinci mají své souvěrce v 55 muslimských zemích, do nichž by se pohodlně vešli – a to včetně celé severní Afriky či bohatých arabských zemí oblasti Perského zálivu.

Jenže tyto země – včetně Egypta – je odmítají. Egypt, kam by měli údajně Palestinci zamířit, má aktuálně problémů víc než dost.

Země se zmítá v hospodářské krizi. Exodus Palestinců do Egypta by se mohl stát sudem střelného prachu. Kromě toho ISIS  již operuje v Sinajské poušti, území Egypta spojeném s pásmem Gazy.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken naléhá na Egypt, aby vytvořil humanitární koridor pro palestinské civilisty, než Izrael zahájí pozemní ofenzívu. Sísí chce koridor využívat výhradně pro dodávky pomoci, ale nechce Palestincům umožnit vstup do Egypta touto cestou.

A podobně jako Egypt odpovídají i jiní.

Další sousední arabské státy, jako je Jordánsko, z nichž mnohé již mají značnou populaci palestinských uprchlíků, také odmítají přijmout další Palestince.

„Je to červená čára,“ řekl novinářům jordánský král Abdalláh II. „Myslím, že to je plán některých obvyklých podezřelých, pokusit se vytvořit problémy na místě. Žádní uprchlíci nebudou v Jordánsku a žádní uprchlíci v Egyptě,“ řekl.

Ale nakonec skutečně může dojít k tomu, že je Egypt vpustí, ovšem jen pod podmínkou, že budou okamžitě přepraveni do Evropy.

Podobný scénář se mi jeví velmi pravděpodobný, i když jen čas ukáže, zda k tomu dojde. Každopádně však podobná situace spěje k tomu, aby se do Evropy ke stávajícím džihádistům přidali další.

Pak by ovšem bylo dobré se podívat na další blízkovýchodní zemi, kdysi nazývanou perlou Orientu. Ještě nedávno prosperující  křesťanskou zemi Libanon tito takzvaní „uprchlíci“ změnili v chudou islámskou výspu podobnou jejich původní domovině.

Má se tedy stejně jako Libanon postupně změnit celá Evropa?

zdroj