Jaké byly hlavní trendy Petrohradského ekonomického fóra?

17.6.2023

Letošní ekonomické fórum v Petrohradu se zaměřilo především na navazování hospodářských vztahů mezi Ruskem a zeměmi Společenství nezávislých států, arabského světa, Indie, Číny, ASEANu a Latinské Ameriky. Konkrétně šlo o navázání obchodního dialogu se zeměmi jako Alžírsko, Brazílie, Čína, Indie, Kyrgyzstán a Spojené arabské emiráty (které byly hlavním hostem fóra).

Hlavními trendy fóra byly deglobalizace a suverenita jako privilegium silných. Pojmem deglobalizace je míněno budování blokové světové ekonomiky podle národních a spojeneckých obrysů. Z dotázaných účastníků fóra však 55 % vyjádřilo názor, že Rusko by mělo i nadále zůstat mezinárodně integrovanou zemí a podílet se na celosvětovém obchodě a výrobě. Pouze 31 % dotázaných naopak míní, že Rusko by mělo být soběstačnou, suverénní a uzavřenou ekonomikou.

Podle odborníků fóra budovaly USA od počátku 90. let „bublinu“ globální ekonomiky, která nyní praskla, vazby se přetrhávají a probíhající přeformátování globální ekonomiky je bolestivé. Světový řád budovaný Západem v třech desetiletích následujících po tektonických změnách 80.-90. let nebude možné zachovat, svět totiž nechce akceptovat nadvládu starých evropsko-amerických elit.

Výrazným tématem jednání byla suverenita. Experti se věnovali otázkám globální, vojenské, potravinové, energetické, finanční, technologické, digitální a kulturní suverenity.

Zájem vzbudila například otázka digitální suverenity v době, kdy se digitální ekonomika stala důležitou součástí sociálního a politického uspořádání světa. Jedná se o téma, které v Rusku politicky rezonuje  v rámci snah o vznik „runetu“. Zaznělo, že je třeba systematicky a důsledně rozvíjet vlastní digitální prostor a technologie i regulační činnost státu v digitální oblasti a přizpůsobovat globální trendy a činnost korporací suverénním potřebám země, nikoli naopak.

Podle oficiálních informací bylo v rámci fóra uzavřeno na 900 dohod v hodnotě asi 3 bilionů 860 miliard rublů (100 rublů je asi 26,2 korun), z toho 43 dohod s představiteli mezinárodních společností (včetně španělské a italské). Konkrétně například dohoda o výstavbě rafinerie oxidu hlinitého a rozvoj přístavní infrastruktury pro zásobování ruského průmyslu surovinami v Leningradské oblasti (400 miliard rublů), dohoda mezi Petrohradem a bankou VTB o stavbě magistrály M-7 (300 miliard rublů), dohoda o výstavbě obytného bloku v Rostově na Donu (132 miliard rublů) nebo memorandum o vybudování rozsáhlého zařízení celoroční turistické infrastruktury na Krymu (120 miliard rublů).

Další informace najdete v ruštině zde.