Globální klimatická diktatura: Neziskovky a odborníci plánují systém sociálního kreditu prostřednictvím účtu CO2

2.7.2023

Již před rokem se po celé Evropě začaly testovat systémy sociálních kreditů. Ve všech případech se do nich zapojili dobrovolníci a – i když byl samotný systém koncipován různě – vždy se zaměřoval na měření uhlíkové stopy testované osoby.

Vzhledem k tomu, že se jednalo o dobrovolný testovací režim, nebyly zde žádné tresty, ale pouze odměny pro ty, kdo zanechávali malou uhlíkovou stopu.

Tyto systémy sociálních kreditů jsou již od loňska testovány například v Itálii – v Boloni a Římě, dále v Německu, Holandsku, Rakousku či Velké Británii, ale i v USA.

Je pravděpodobné, že se tímto jen ověřuje jaký systém by byl nejlepší pro plošné zavedení. Až by se zavedl povinně, pak by se samozřejmě k odměnám přidaly i tresty.

A o zavedení sociálních kreditů, které by sloužily k měření vaší produkce CO2, již usilují nejen zelení politici, ale také různé neziskovky a rádoby „odborníci,“ kteří z toho budou mít své výhody.

V důsledku nadcházející klimatické diktatury hrozí zavedení nástrojů sociálních kreditů – jako je systém sociální kontroly založený na čínském modelu.

Zároveň by měla být neustále sledována „klimatická neutralita“ životního stylu a chování občanů. Tyto plány nyní nabývají stále konkrétnější podoby.

Fanatičtí klimalarmisté, kteří vystupují jako údajní „experti“, již volají po individuálním „účtu CO2“ pro každého jednotlivého člověka. Daný limit by již neměl být překročen.

Právě naopak, to má rok od roku klesat a nakonec v roce 2050 dosáhnout nuly, protože pak je třeba dosáhnout „neutrality CO2“. Mimo jiné má být monitorováno kompletní chování spotřebitelů.

V budoucnu by měl být každý nákup zpracován částečně v penězích a částečně v takzvaných „jednotkách CO2“ – a podle návrhů je nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, jejich integrace přímo do digitálních peněženek a kreditních karet.

Při všech každodenních rozhodnutích by pak mělo být bráno v úvahu „klima“.

Ve spojení s globalistickými plány na zrušení hotovosti prostřednictvím digitální měny centrální banky, bude stát moci jednoduše omezit přístup k vlastním penězům nebo zabránit nákupům v případě „špatného“ chování spotřebitelů v budoucnu.

Omezení spojená s CO2 by byla významná: aby bylo dosaženo absurdních a svévolných cílů „Zelené dohody“ EU přijaté v roce 2019, tak například každý Francouz by směl spotřebovat pouze dvě tuny CO2 ročně.

Vzhledem k tomu, že v současné době spotřebuje devět tun, klimatičtí totalitní vůdci horečně přemýšlejí o tom, jak lze údajně nezbytné snížení vynutit, aniž by sklouzlo do otevřené diktatury.

Společnosti mají být také nuceny přijmout výrobní metody šetrnější ke klimatu: jinak by již v budoucnu nenacházely zákazníky, kteří by takovým nákupem nepřiměřeně zatěžovali svůj účet CO2.

Kromě toho si klimatičtí šílenci kladou otázku, zda by neměla existovat společná horní hranice pro všechny Evropany.

Vzhledem k tomu, že Lucemburčan vypouští 20 tun CO2, zatímco Švéd jen pět, bylo by samozřejmě od Lucemburčana požadováno větší omezování.

Kromě toho by bylo třeba zohlednit regionální a sociální rozdíly. A plánovaná socialistická bruselská ekonomika samozřejmě není od těchto úvah daleko: je zapotřebí „přerozdělovací politika,“ neboť chudší lidé vypouštějí méně CO2.

Po zavedení tohoto systému budou ti, kteří překročí svůj emisní účet, mít možnost si uhlíkové kredity koupit od těch, kdo budou produkovat málo CO2.

Právě fakt, že se již nejméně rok tyto systémy sociálních kreditů testují v různých zemích světa, nám naznačuje, že tyto plány jsou míněny vážně.

Kritici poukazují na to, že pokud se tento vývoj bojující proti svobodě a ohrožující vývoj nezastaví v rané fázi, individuální svobody budou ve velmi krátké době zrušeny.

Zejména Evropa a Severní Amerika se pak stanou totálně sledovaným peklem, v němž se uchytí určitá forma moderního otroctví…

zdroj