Elektromobily mají na lidské zdraví i přímo horší dopad než dieselová auta, zjistila univerzitní studie

21.3.2025

Že nepřímo je to s elektrickými auty kvůli jejich emisím z výroby a emisím spojených s produkcí elektřiny složitější, než se traduje, se tak nějak ví. Ale tady nejde jen o to, bavíme se o škodlivinách produkovaných přímo provozem.

Elektrická auta bývají prezentována jako bezemisní, což je pochopitelně lež, jak už někde konstatovali i oficiálně a dokonce zakazují tuto frázi používat pod hrozbou pokut. Špinavých tajemství je hromada už při výrobě baterek, stejně tak finalizace samotného auta je výrazně emisně náročnější – třeba BMW mluví o 40 % emisí navíc vznikajících už výrobou. A to pořád není vše.

Elektromobily takto dostává majitel s pomyslným batohem emisí na zádech, který v závislosti na zdroji elektřiny nemusí shodit také nikdy. Však i organizace podřízené EU přiznávají, že obyčejná Škoda Octavia TDI umí být „čistší” než elektromobily. Ale pokud jde o lokálně produkované škodliviny, mají elektromobily navrch, ne? No, ani to nemusí být pravda, jak uvádí studie britské univerzity v Southamptonu.

Tamní vědci se na věc podívali jinou než obvyklou optikou a zaměřili se primárně na prach z brzd. Právě ten může lidské zdraví poškodit víc, než kdybyste si dali seanci s čoudícími kamny. Důvodem je především materiál použitý u brzdových desek, který se dostává do ovzduší a škodí přímo.

Vědci ony materiály rozdělili na čtyři kategorie – nízkometalické, semimetalické, neazbestové organické a keramické. V případě každé z nich pak zkoumali částice PM2.5 a menší, tedy takové, které jsou 30krát menší než průměr lidského vlasu. Neazbestové organické a keramické brzdové destičky vycházejí jako nejvíc toxické, neboť obsahují největší množství vláken mědi. Prach z nich je pak spojován s rakovinou, astmatem a chronickým plicním onemocněním.

Právě proto, že na brzdný prach a stejně tak na částice produkované opotřebením pneumatik se legislativa většinou nevztahuje, i když v Evropě to v roce 2027 má změnit norma Euro 7, vědci pro srovnání do studie zařadili také výfukové zplodiny. Navíc produkované dieselovým automobilem. Nicméně zjistili, že ty jsou méně toxické. Souběžně s tím i proto poukazují na elektromobily, které jsou těžší a tudíž je k jejich zastavení zapotřebí větší brzdná síla, která tak vede k vyšší produkci brzdného prachu.

„Lidé mají obecně nečistoty, které produkují automobily, spojené s jejich výfuky a proto o elektromobilech smýšlí jako o bezemisních. Ovšem elektromobily stále produkují jemné částice, a to kvůli tření a opotřebení pneumatik a brzd,“ říká vedoucí autor studie doktor James Parkin. A dodává, že cílem nebylo bateriový pohon bezdůvodně očernit (ještě aby to, že?), nýbrž pouze „pochopit, jak různé složení destiček ovlivňuje toxicitu emitovaných částic a jaký ty mají vliv na lidské zdraví“.

Fakt, že většina aut užívá právě brzdové destičky s vyšším obsahem mědi, neboť jsou levné a mají velkou výdrž, ovšem skutečně nevede ku prospěchu elektromobilů. Jakkoli budou jejich zastánci namítat, že u nich lze využívat a brzdění motorem rekuperace, zrovna s dieselem jde motorem decelerovat též velmi intenzivně a využití brzd minimalizovat – známe majitele, co jim i desky, natož pak kotouče vydrží na dieselech statisíce kilometrů. Takže jejich použití může být omezené bez ohledu na pohon, jakmile ale brzdíte s elektromobilem, do ovzduší letí více výrazně víc škodlivin právě z něj.

„Protože se odkláníme od dieselových a benzinových aut, mimo-výfukové částice tak časem mohou dokonce vzrůst,“ dodává profesor Matthew Loxham. Ale nač si pokládat nepříjemné otázky, že? Budoucnost jsme si naplánovali, tak plán splníme, i kdybychom za něj měli zemřít…

zdroj