Co je hlavním cílem EU pro rok 2024?

3.2.2024

Pokud sledujete nejen konání této diktátorské instituce, ale také plány dalších zločineckých organizací jako WEF, pak jste jistě zaznamenali, že v poslední době je jedno klíčové téma, které je v jejich žebříčku na prvním místě.

Tímto tématem je samozřejmě cenzura. A tu si pro rok 2024 EU vytyčila jako hlavní cíl. Kdo bude v této podvratné práci, kterou započala již před lety Jourová, pokračovat, můžeme nyní jen spekulovat.

Po červnových volbách budeme znát jména nových europoslanců a na podzim i eurokomisařů. Post vrchního evropského cenzora pod rouškou „eurokomisaře pro evropské hodnoty“ tak zaujme někdo nový a bude pokračovat v nastolené práci.

EU chce údajně bojovat proti „nenávistným projevům,“ které chce kriminalizovat. Všichni víme, že za „nenávistné projevy“ považuje i jakoukoli kritiku směřovanou na Bruselem prosazovanou politiku.

EU samozřejmě rozděluje nenávist na povolenou a zakázanou. Tedy nenávist vyjádřená proti oponentům režimu, nenávistná kázání imámů v evropských mešitách proti původnímu obyvatelstvu či protibělošský rasismus patří k nenávisti povolené – a mnohdy dokonce podporované.

To je ostatně docela známý fakt, který zde snad netřeba nijak detailně rozvádět.

Ovšem ne vše, co je nepohodlné, lze zařadit mezi „nenávistné projevy.“ Informace, které se tedy nehodí a nelze je do této škatulky zařadit, budou spadat pod „dezinformace.“

Cenzura je tedy nyní nazývána „bojem proti dezinformacím.“ To znamená proti informacím, které se nehodí globalistům a jejich loutkám do krámu.

A EU navíc tvrdí, že cenzuru zavádí ve jménu „boje za lidská práva.“ Snad ještě žádná dosavadní diktatura nedošla tak blízko k orwellovskému newspeaku jako právě EU.

Ta již skutečně tvrdí, že válka je mír a svoboda je otroctví…

Jaké jsou tedy priority EU na rok 2024??

Evropská unie  aktivně prosazuje politiku regulace takzvaných nenávistných projevů a dezinformací online, aby vytvořila bezpečnější digitální prostředí. To vyžaduje komplexní síť právních rámců na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU.

Důležitým krokem v tomto směru bylo, že Evropská komise v prosinci 2021 přijala sdělení, které navrhuje rozšířit seznam „zločinů EU“ podle čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) o zločiny z nenávisti a rozšířit nenávistné projevy.

Pokud Rada tento návrh přijme, mohlo by to EU připravit cestu ke kriminalizaci dalších forem projevů nenávisti a trestných činů z nenávisti, které přesahují rasistické nebo xenofobní motivy.

Přístup Evropské komise zahrnuje řadu opatření, jako je podpora vnitrostátních orgánů v boji proti projevům nenávisti a trestným činům z nenávisti, zaměření na podporu obětí a zlepšení školení pro orgány činné v trestním řízení.

Konkrétně v roce 2016 zahájila Komise dobrovolný kodex chování s velkými IT společnostmi s cílem bojovat proti nezákonným nenávistným projevům online. To odráží celoevropské úsilí v boji proti nenávisti online, včetně konkrétních forem nenávistných projevů a trestných činů z nenávisti zaměřených na různé komunity.

V kontextu širší debaty o regulaci online prostor poslanci Evropského parlamentu (EPS) zdůraznili potřebu zákonů, nejen politik a platforem, které by regulovaly sociální média.

Tato diskuse nabývá na důležitosti vzhledem k práci EU na zákonu o digitálních službách (DSA) a zákonu o digitálních trzích (DMA), od nichž se očekává, že budou obsahovat pravidla pro online platformy a opatření pro boj proti škodlivému nebo nezákonnému obsahu, jako je „dezinformace.“

Zatímco někteří poslanci požadovali jasná pravidla pro internetové giganty a ochranu demokratické diskuse na sociálních sítích, jiní vyjádřili obavy z potenciálu cenzury a dopadu na svobodu projevu.

Systém „označ a odstraň“ byl například kritizován, protože by mohl vést k cenzuře, protože platformy by mohly být nuceny filtrovat obsah pomocí algoritmů, což by vedlo k příliš opatrnému nebo politicky korektnímu moderování.

Úsilí EU v této oblasti, zejména s ohledem na velké americké technologické společnosti, by mohlo mít mezinárodní důsledky, včetně možných dopadů na svobodu projevu občanů USA.

Přístup EU k regulaci je v rozporu s ochranou prvního dodatku USA, která omezuje schopnost vlády regulovat svobodu slova.

Delegace EU v sídle OSN v Ženevě představila své priority pro práci OSN v oblasti lidských práv do roku 2024.

Není divu, že odkazuje také na závazek EU bojovat proti nenávistným projevům a dezinformacím.

Závěry zveřejněné Evropskou radou, orgánem EU pro tvorbu politik, jsou rozděleny do nejméně 40 bodů, z nichž dva se týkají „nenávistných projevů“ a tři „dezinformací.“

Druhá kategorie hrozeb pro lidská práva, o kterých EU tvrdí, že je chrání, se vyskytuje ve společnosti věcí, jako jsou války, autoritářství a také tlak proti rovnosti pohlaví.

Po této zdánlivě náhodné sbírce hrozeb se dezinformace znovu objevují v sekci o všeobecných lidských právech a základních svobodách.

Zde dokonce EU tvrdí, že nejen „aktivně prosazuje“ právní stát, ale činí tak konkrétně v souvislosti s rozvojem umělé inteligence a internetu.

Pak pokračuje intelektuální gymnastika: Za prvé, EU slibuje upozornit na online cenzuru, blokování internetu atd. (ale nebude proti tomu zasahovat). – Ale hned další věta zmiňuje „dezinformace.“

Zneužívání tohoto termínu a zveličování údajně nového fenoménu dezinformací ve světě, kdy se různé vlády, média a sociální platformy snaží cenzurovat uživatele a obsah, je dobře známé a dokonce zdokumentované.

V každém případě jsou v dokumentu zmíněny „dezinformace“ spolu s kyberzločinem a „technologicky povoleným online sexuálním obtěžováním a zneužíváním.“ EU chce na tyto věci nejen upozorňovat, ale vlastně s nimi  i „bojovat.“

Politika je prezentována jako prostředek ke zlepšení ochrany údajů, „online prostor občanské společnosti“ a to, co EU považuje za „odpovědné“ řízení platformy.

Poté se vrátí ke slibu podporovat otevřený, bezplatný, bezpečný a interoperabilní internet, včetně ochrany jeho základny mnoha zúčastněných stran.

EU chce, aby to bylo zahrnuto do globálního digitálního paktu OSN, a závěry naznačují, že EU se chce také aktivně podílet na jakýchkoli budoucích globálních rámcích správy AI.

Nenávistné projevy jsou zmíněny spolu s rasismem, rasovou diskriminací, xenofobií a velmi širokým pojmem intolerance.

Pod takovou definici může spadat široká škála porušení a „přestupků,“ vlastně cokoli, co se EU nebude líbit.

V závěrech EU se výslovně uvádí, že závazek řešit toto zneužívání vychází z právních rámců, jako je akční plán EU pro boj proti rasismu 2020–2025.

EU v této souvislosti prohlašuje, že bude spolupracovat s Organizací spojených národů, tedy že se bude podílet na příslušných mechanismech světového orgánu, ať už se na jejich vypracování podílela či nikoli.

Nenávistné projevy jsou opět zdůrazněny v závěru o ochraně práv menšin.

Za prvé, EU prohlašuje svůj záměr i nadále vyzývat všechny státy, aby respektovaly Deklaraci o právech osob patřících k národnostním nebo etnickým, náboženským a jazykovým menšinám.

Organizace znovu potvrzuje, že bude chránit svobodu slova a projevu a zároveň se postaví nejen proti podněcování k násilí a nenávisti, ale také proti nenávistným projevům „online i offline.“

Jeden závěr uvádí, že EU bude nadále „varovat“ před narůstající státní kontrolou online prostoru, ale poté podnikne „proaktivní opatření proti manipulaci se zahraničními informacemi a bude podporovat informační integritu v boji proti dezinformacím.“

Jak tedy vidíte, tak EU dokáže v jedné větě tvrdit, že bude chránit svobodu projevu, aby v téže větě svým typickým „Jourovským“ newspeakem upozornila, že bude cenzurovat.

Tématem, které se jako společná nit vine závěry, je oddělování témat lidských práv a genderové rovnosti, ale také jejich propojení. Cílem tohoto přístupu by mohlo být zvýšení viditelnosti posledně jmenovaných.

Způsob, jakým EU prosazuje svá stanoviska k různým otázkám, které považuje za relevantní pro lidská práva (jako je nejen obecné porušování lidských práv, podpora vzdělávání, zdravotnictví atd., ale také práva LGBTI, různorodá občanská společnost, změna klimatu atd.)  je vlastně labyrint různých iniciativ OSN.

Podobná témata se mají probírat i na chystaném summitu k realizaci cílů udržitelného rozvoje Agendy 2030 (SDG).

zdroj