Tento měsíc přijalo Tennessee, jako vůbec první stát, legislativu zakazující ovlivňování počasí. Řada odborníků i politiků se obává možných nechtěných důsledků manipulace v podobě extrémů počasí, ba co hůře, zneužití na mezinárodní geopolitické scéně.

Indie versus Čína

Indie je již nějakou dobu znepokojena nad růstem technologií pro ovlivňování počasí v Číně a má podezření, že její severovýchodní soused drastickým způsobem mění atmosférické podmínky nad jejích územím, obzvláště v sousedících regionech.

Během poslední dekády měla Čína dle indických zdrojů instalovat v Tibetu generátory, které vypouštějí do atmosféry chemikálie s cílem zvýšit dešťové a sněhové srážky.

Čína se v roce 2020 pochlubila, že do roku 2025 bude schopná ovlivnit počasí na území o rozloze 5,5 milionů km².

Irán viní státy Blízkého východu z „krádeže mraků“

Indie ale není jedinou zemí, která se obává dopadů ovlivňování počasí.

Podle Forbesu Irán v minulosti několikrát obvinil Turecko, Spojené arabské emiráty (SAE) či Izrael, že svými technologiemi pro ovlivňování počasí tyto země způsobují v Iránu katastrofální sucha.

SAE již léta využívá k vyvolání deště různé technologie. V souvislosti s nedávnými povodněmi v Dubaji někteří odborníci znova poukázali na možné dopady manipulace s počasím.

Johan Jaques, hlavní meteorolog u společnosti Kisters, zaměřující se na environmentální technologie, sdělil pro časopis Newsweek, že „kdykoli zasahujeme do přírodních srážkových procesů, vyvoláme řetězec událostí, nad kterými nemáme úplnou kontrolu“.

Jaques ale také varoval před možností zneužití počasí během mezinárodních konfliktů.

Počasí jako válečná zbraň

Možnost zneužití počasí k válečným účelům má dlouhou historii. Americká vláda osévala mraky již během války ve Vietnamu. V rámci tajného vojenského programu s názvem Operace Popeye vojenská letadla rozprašovala chemické sloučeniny s cílem prodloužit monzunovou sezónu.

Na možnou „válku o mraky“ v regionu Blízkého východu upozorňuje článek z New York Times z roku 2022. Lídři těchto zemí si například uvědomují, že voda bude jednou stejně důležitým zdrojem, jako je dnes ropa či plyn.

Přitom ovlivňování počasí nemusí mít vliv jen na množství srážek, ale také na jeho strukturu. Podle nedávné studie švýcarských vědců může osévání mraků vyvolat dokonce i krupobití. Povodně, sucha či zničená úroda kroupami by teoreticky mohly zásadním způsobem oslabit danou ekonomiku.

Dokázat, že k takovým nekalým praktikám v rámci ovlivňování počasí dochází, je velmi obtížné. Nicméně jak tvrdí americký atmosférický vědec a autor knihy Hazard s nebesy, James Fleming: „Jen podezření, že se nějaká sousední země snaží ukrást déšť, nebo že vede tajnou environmentální válku, může způsobit negativní dopady.“