Zjištění Střediska pro výzkum energií a čistého vzduchu (CREA) ukazují, že Moskva v poslední době opět úspěšně získává peníze z vývozu fosilních paliv navzdory tomu, že koncem loňského roku zavedla Evropská unie zákaz dovozu a skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 přišla s širším omezením cen ruské ropy.
Vedoucí představitelé G7 přitom na závěr nedávného summitu v Japonsku uvedli, že cenový strop na ruskou ropu a ropné produkty funguje, že příjmy Ruska z jejich prodeje se snížily a že z klesajících cen ropy a plynu mají zisk země po celém světě uvedl portál CNBC.
Vývoj dovozu ruské ropy do EU. Zdroj: tradingeconomics.com
Analytici trhu s energiemi z institutu CREA naznačili, že neúspěch tzv. koalice pro cenový strop při revizi cenových úrovní a prosazování této politiky způsobil, že opatření ztratila na síle, integritě a důvěryhodnosti.
„EU nesplnila svůj závazek, že bude revidovat cenový strop každé dva měsíce, aby zajistila, že tento strop zůstane nižší než průměrná tržní cena,“ řekl analytik CREA a spoluautor zprávy Lauri Myllyvirta. „To je jasné znamení, že to prosazování nefunguje,“ dodal.
Na začátku letošního roku údaje ukazovaly, že příjmy Ruska z vývozu fosilních paliv se v prosinci prudce snížily. Vypadalo to, že to značí účinnost politiky zaměřené na příjmy Ruska z ropy a vyvolalo to volání po ještě tvrdších opatřeních, která by pomohla Kyjevu zvítězit. Nejnovější zjištění střediska CREA však ukazují, že daňové příjmy Ruska z vývozu ropy v dubnu meziměsíčně vzrostly o šest procent díky březnovému růstu vývozu. Nicméně je třeba dodat, že příjmy Kremlu byly výrazně nižší než v dubnu loňského roku, kdy ceny prudce vzrostly.
31. května 2022 |
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvVýsledkem vyšších vývozních příjmů v březnu byl také růst daňových příjmů Ruska z těžby nerostných surovin v dubnu ve srovnání s předchozím měsícem o pět procent. A v květnu se očekává ještě vyšší nárůst. To znamená, že po propadu na dno na začátku letošního roku se daňové příjmy z těžby ropy díky zvýšenému prodeji zotavují.
Analýza střediska CREA ukázala, že od zavedení zákazu dovozu ruské ropy do EU a stanovení cenového stropu na ruskou ropu skupinou G7 příjmy Moskvy z vývozu ropy po moři činily odhadem 58 miliard eur (1,4 bilionu korun). Většina této ropy byla přepravena tankery pojištěnými nebo vlastněnými Evropou.
CREA odhaduje, že příjmy Ruska by se mohly snížit o dalších 22 miliard eur, pokud by cenový strop na ropu byl snížen na 30 dolarů za barel a cenové stropy na ropné produkty by byly revidovány odpovídajícím způsobem.
V současnosti činí cenový strop na ruskou ropu 60 dolarů za barel. Tento strop země G7, Austrálie a EU zavedly 5. prosince loňského roku. EU a Británie navíc zavedly zákaz dovozu ruské ropy po moři. Letos v únoru pak byl zaveden cenový strop 100 dolarů za barel na ruské ropné produkty, jako je nafta, a 45 dolarů za barel na ropné produkty, jako je například topný olej. Cílem cenových stropů je omezit příjmy Ruska z vývozu fosilních paliv, jimiž Moskva financuje invazi na Ukrajinu.
Americké ministerstvo financí odhaduje, že příjmy Ruska z prodeje ropy od začátku letošního roku klesly na pouhých 23 procent ruského rozpočtu. Před invazí loni v únoru činily 30 až 35 procent rozpočtu.