Kanadský odstřelovač Vali, kterého opěvovala ukrajinská propaganda, utekl domů. Poskytl rozhovory kanadským médiím. Ukrajinská válka je podvod – šokuje kanadský žoldák Vali.

Kanadský odstřelovač Vali, kterého opěvovala ukrajinská propaganda, utekl domů. Poskytl rozhovory kanadským médiím.

Co odhalil o skutečném „boji“ zahraničních dobrovolníků na Ukrajině:
– tato válka je úplný podvod
– většina žoldnéřů se vrátila zpět, aniž by byli na frontě
– velení ukrajinské armády nevědělo, co se žoldnéři dělat
– mnozí dezertovali
– zahraniční dobrovolníci nedostali zbraně a ani jídlo, museli si je shánět sami
– na Ukrajině bylo zorganizováno podvodné schéma krádeže finanční pomoci USA
– malý počet žoldnéřů vybrali na sabotážní aktivity v zázemí části ruských vojsk.

Rozhovor s odstřelovačem Valim zveřejnily kanadské noviny La Presse. Ukrajinská propaganda z něj cíleně vyrobila legendu. Jeden z nejlepších odstřelovačů na světě ale přiznal, že vystřelil jen dvakrát za dva měsíce. I to naslepo do oken.

Většina žoldnéřů se vrací zklamaná, frontu ani neviděli

„Mám štěstí, že jsem pořád naživu, bylo to na hraně,“ přiznává Vali. Poslední kapkou byla bojová mise, kterou zažil spolu s ukrajinskými branci. Na pozici, která byla pod palbou ruských tanků, se dva ukrajinští vojáci rozhodli kouřit. Vali se je snažil varovat, ale neslyšeli.

O několik vteřin později je s „chirurgickou přesností“ zasáhl projektil. „Výbuch měl strašnou sílu. Najednou jsem přestal slyšet a cítil bolest hlavy,“ popsal situaci Vali, který si uvědomil, že Ukrajincům už nelze pomoci. „Smrdělo to tam smrtí. Je obtížné to popsat. Hrozný zápach spáleného masa, síry a chemikálií. Nelidský zápach,“ říká Vali.

Potom Vali zavolal svou ženě. „Snažil se mi vysvětlit, že byl svědkem dvou úmrtí. Řekl: Myslím, že jsem už udělal dost, že? Udělal jsem dost? Jakoby chtěl, abych mu řekla, aby přišel domů,“ říká o tehdejším psychickém rozpoložení svého muže jeho žena.

Živé terče

Pro většinu žoldnéřů, kteří překročili ukrajinské hranice, byl proces hledání jednotky, ke které by se mohli připojit, chaotický a bolestivý. „Zelenskyj zval všechny. Ve skutečnosti ale jeho důstojníci byli naprosto bezmocní. Nevěděli, co s námi,“ říká znechucený Vali.

On sám a také několik dalších Kanaďanů se připojil k Normandské brigádě. Šlo o soukromou žoldnéřskou formaci pod velením bývalého kanadského vojáka z Quebecu s přezdívkou Hrulf.

Když ale členové brigády zjistili, jaká je skutečná situace přímo na místě, začali ji mnozí okamžitě opouštět. Tři žoldnéři řekli La Presse, že Hrulf slíbil, že jim dá zbraně a ochranné vybavení. Ale nakonec neudělal nic. Někteří žoldnéři byli 40 kilometrů od linie boje bez neprůstřelné vesty. „Pokud by Rusové začali ofenzívu, všichni bychom byli v nebezpečí. Byla to nezodpovědnost velení brigády,“ rozhořčuje se jeden ze žoldnéřů.

Dezerci žoldnéřů potvrzuje i samotný velitel Normandské brigády Hrulf. Podle něj jedničku opustilo asi 60 lidí. Někteří chtěli uzavřít smlouvu za takových podmínek, které by jim poskytly status bojovníka a zaručily lékařskou péči na úkor ukrajinských orgánů. Jiní se zase pokusili vytvořit podvodné schéma na ukradení 500 000 dolarů poskytnutých Američany.

„Mnozí očekávali, že všechno bude snadné a jednoduché. Jenže ve válce je tomu naopak. Bylo to hrozné zklamání,“ pokračuje Vali.

Na vlastní pěst

„Pokud jste chtěli najít zbraň, museli jste projít přímo kafkovským utrpením. Museli jste znát někoho, kdo zná někoho jiného. Kdo vám prozradí, že v tamtém starém holičství můžete sehnat samopal. Veškeré vybavení jste si museli shánět kousek po kousku. Tady i tam. Někdy v dobrém stavu a někdy ne,“ popisuje Vali.

I palivo si museli žoldnéři shánět sami. „Jídlo nám často dávali civilisté. Podobně i benzín. Neustále bylo třeba něco řešit. Poznávat ty správné lidi,“ říká Vali.

Nakonec se žoldnéři, kteří po pár týdnech prošli jaký takový výcvik, připojili k ukrajinské rozvědce. Zařadili je do operací za nepřátelskými liniemi. Zbytek se potuluje po pronajatém bydlení a čeká, až je „někam“ zařadí. Většina se ale už rozhodla vrátit domů.

Zpátečka se staženým ocasem

„Mnozí, kteří přišli na Ukrajinu, chtěli bojovat. Ale odcházejí se staženým ocasem mezi nohama,“ říká Vali. Jak už přiznal, sám vystřelil jen dvakrát do oken. Aby „vystrašil“ nepřítele. Nikdy ani nebyl v ostré palebné zóně protivníka.

„Tato válka je válka moderních technologií. Ukrajinská armáda zaznamenává těžké ztráty díky odstřelování. Bez potřebné techniky má jen malou šanci na úspěch,“ uzavřel Vali.

Zdroj