: Dobrá zpráva pro neočkované: „Safe Blood“ nyní také v České republice a na Slovensku

Již v minulosti jste si zde mohli přečíst o organizaci Safe Blood, která před několika lety začala působit v USA a několika zemích západní Evropy, aby se postupně šířila i do dalších zemí.

Tato organizace má za cíl zajistit lidem, kteří nepodstoupili aplikaci experimentálních genových injekcí, takzvaně „čistou“ krev. Téměř nikde ve světě totiž nezjistíte, zda jste při transfuzi získali krev od očkovaného nebo neočkovaného.

Vzhledem k tomu, že v populaci je mnohem víc těch, kteří ochotně nastavili rameno pro mRNA injekci, je také mnohem vyšší šance, že při běžné transfuzi získáte krev od „očkovaného.“

Jak se však opakovaně ukázalo, tak mRNA většinou nemizí po několika týdnech, ale mnohdy zůstává v krvi celé roky.

Včera jsem obdržela informaci, ve které jsem byla upozorněna na to, že nyní se zakládají pobočky „Safe Blood“ také v České republice a na Slovensku.

Stejně jako v jiných zemích i zde by se měla zajistit síť zdravotnických zařízení, které jsou ochotné službu pro neočkované zavést. Proto týmy v České republice i na Slovensku hledají partnery z oblasti zdravotnictví (nemocnice, laboratoře, soukromé ordinace atd.), ale i dárce krve a zájemce o „čistou“ krev.

Máte-li zájem o tuto službu, chcete-li pomoci nebo se chcete přidat či jakkoli zapojit, více informací najdete zde:

Největší problém je samozřejmě v nalezení zdravotnických zařízení, kde by byli ochotni se jakkoli zapojit. Je také třeba počítat s následnou dehonestací ze strany mainstreamu, případně politiků.

I když tuto činnost považuji za přínosnou, přece jen je třeba počítat s tím, že je zde jistá možnost, že se mezi neočkovanými objeví i nějaký „sabotér“ s „očkovanou“ krví. Nicméně přece jen bude takových případů spíš menšina.

Stále je mnohem menší šance dostat krev „očkovaného“ tímto způsobem než přes klasickou krevní banku, kde je naopak jen velmi malá šance, že je darovaná krev od neočkovaného.

Lze také očekávat, že – pokud by se tato služba rozšířila v obou zemích – časem bude část neočkovaných dárců směřovat svoji krev právě do této databanky, takže „čisté“ krve bude v oficiálních krevních bankách ještě méně než dosud.

Pokud tedy máte zájem se přidat, tak neváhejte a kontaktujte e-mailem členy zakládajících týmů – viz odkazy výše.

Pozn.: Upozorňuji, že e-maily od členů organizace jsou běžně házeny od spamu, kam přišla zpráva o nových pobočkách na Slovensku i u nás, také  mne. Pokud tedy budete organizaci kontaktovat, nezapomeňte nahlédnout do spamu, zda vám odpověď nepřišla právě tam.

ZDROJ:

https://necenzurovanapravda.cz/2026/03/dobra-zprava-pro-neockovane-safe-blood-nyni-take-v-ceske-republice-a-na-slovensku/

Jestli jsou pro Vás naše překlady přínosem, zvažte přispěním.
Děkujeme všem, kteří nám ekonomickou podporu pomáháte překládat další videa. – i 10 Kč za shlédnutí nám může pomoci.
Děkujeme, redakce VOLNÉHO blogu.
Transparentní účet: 115-4977920247/0100
Důvěrný účet: 107-1458980287/0100
„Na Kafe“: 27-1664400247/0100
IAN: CZ82 0100 0001 1549 7792 0247
  • SWIFT: KOMBCZPP

Jindřich Kulhavý : Nic dobrého

26. 03 2026

www.inadhled.live    Ráno vstanete, když máte štěstí, jdete do práce. Možná jedete MHD, jiný volí osobní dopravu. V zaměstnání se dělí lidé na užitečné, vezoucí se a pouze zaměstnané. Nevíme, kam patříte, ale těch produktivních je stále méně a paradoxně jsou to především ti, kteří nesedí u počítačů, ale mají na sobě montérky. Je jich stále méně, zdaleka ne všichni umí česky.

  Ceny všeho letí už mnoho let nahoru. Luxusem už je řada kdysi úplně běžných věcí, o vlastním bydlení pro většinu mladých a všech z nižší a střední vrstvy ani nemluvě. Největší zájem o 1+kk je toho důkazem a rodina našlapaná v 2+kk se stala tragickým obrázkem doby. Stavební pozemky jsou nedostupné, chaty předražené a rodinné domy blízkou rozbuškou připravenou Evropskou unií. Založit rodinu, pořídit si děti je ekonomicky neúnosné, žít single pro společnost nepřínosné a vedoucí k chmurné budoucnosti. Národy, které počet dětí neřeší, protože jim přijde přirozené se množit bez ohledu na dřinu s výchovou, jednou převezmou svět, který dříve patřil nám. Tedy těm, kteří nebyli schopni vzepřít se nastaveným nesmyslným pravidlům a místo svých dětí živili ty cizí. Bez ohledu na odlišnost jak kulturní, tak i náboženskou.

Pamatujete si na romány popisující doby minulé? Rodiče v nich bydleli po dosažení věku seniorů na tzv. vejminku. Nechali velkou část domu dětem a samotní se spokojili s jistým ústraním, které jim přinášelo klid. Děti jim za to věnovali péči a lásku. Žádné domy pro důchodce nebyly třeba, rodiny spolu drželi až do konce a cyklus se opakoval. Nyní je tomu jinak a staří lidé jsou často opouštěni a označováni za přítěž. Není nic tragičtějšího, než když jsou jejich celoživotní pracovní výkony, zásluhy, zkušenosti a věnovaná láska zapomenuty, a ještě jsou bráni jako odčerpávači bohatství mladým. I to je důkaz degradace společnosti.

Budoucnost je nejistá. Politici se mezi sebou hašteří o moc se záměrem zbohatnout bez ohledu na stav společnosti. K moci jsou dosazování ti nejhloupější a nejsnáze vydíratelní, jen úzký okruh elit určuje další běh světa. Jestliže se střední vrstva ještě tak nějak pokouší o návrat prosperity, dolní se často buď veze, nebo doplácí na amorální dobu. Naopak ta horní jde tvrdě za svým a neskutečně „ždímá“ všechny ostatní a nastavuje systémy tak, aby sama byla nedotknutelná. Třídění lidstva na chudě, přežívající a různě bohaté, u špiček extrémně, začíná být evidentní. Chamtivost nejbohatších vede k válkám, jejichž důsledky drtí snahu střední vrstvy zlepšit svět a nejtvrději dopadá na chudé.

Netušíme, jak se vám v tomto světě žije. Radost a úsměv se stává nedostatkovou komoditou, poctivost historickou vzpomínkou, naděje polomrtvou myšlenkou. Plno lidem vůbec nedochází, že svou leností, pohodlností a naivností slouží zájmům mocných. Často si ještě utrhnou od vlastních úst, aby navýšili bohatství největších grázlů. Přitom vzestup nahoru už dávno není o schopnostech, ale často o pokřivených charakterech, morálce a bezpáteřnosti. Nelze se spoléhat na spravedlnost, pomoc, solidaritu. Žijeme v době největšího úpadku a ti, kteří jsou na světě už dlouho, mohou to potvrdit. Šťastným je jen ten, kdo to nevnímá. Blaze bývá nevědomým. A netvrďte, že snaživost a pracovitost je cestou k úspěchu. To bychom museli polemizovat o tom, co úspěch je. Mít svoje vysněné bydlení, auto, šťastnou rodinu schopnou postarat se o prarodiče, zaplatit hezkou dovolenou, dětem kroužky a poskytnout vzdělání by mělo být standardem. Kolik z vás vnímá, že tomu tak je?

Jindřich Kulhavý

ZDROJ:

https://www.inadhled.live/uvaha-dne/nic-dobreho/